Astma bronchiale: příznaky, spouštěče, léčba a akutní záchvat

Co je astma

Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Sliznice průdušek je trvale zanícená a přecitlivělá, takže na různé podněty reaguje přehnaně. Při zhoršení se stáhne svalovina průdušek, sliznice oteče a vytváří se hustý hlen. Průdušky se zúží a vzduch jimi prochází obtížněji, zvláště při výdechu.

Zúžení průdušek je u astmatu typicky proměnlivé a vratné: potíže přicházejí a odcházejí, samy nebo po léčbě. Zánět ale trvá i v obdobích bez příznaků, proto je důležitá dlouhodobá léčba.

Astma patří k nejčastějším chronickým nemocem, je nejčastější chronickou nemocí dětí a vyskytuje se i u dospělých, u nichž může začít kdykoli během života. U dětí se často pojí s alergiemi, u dospělých bývá častěji nealergické. Na vzniku se podílí dědičnost a vlivy prostředí, například kouření matky v těhotenství, pasivní kouření, znečištěné ovzduší nebo pracovní prostředí s dráždivými látkami.

Příznaky

• dušnost, pocit nedostatku vzduchu, ztížený výdech,
• pískoty a vrzoty při dýchání,
• tlak nebo sevření na hrudi,
• kašel, často suchý, dráždivý, typicky v noci nebo nad ránem, při námaze, smíchu nebo na studeném vzduchu.

Příznaky se mění v čase a v intenzitě a mohou se střídat s obdobími úplného klidu. Typické je zhoršení v noci a brzy ráno, po námaze, při nachlazení nebo po kontaktu s alergenem.

U malých dětí se astma může projevovat jen opakovaným nočním kašlem nebo pískoty při každém nachlazení. Ne každé dítě, které při virové infekci píská, má astma; diagnózu stanoví lékař podle průběhu.

Spouštěče

Astmatické potíže nebo záchvat mohou vyvolat:

• virové infekce dýchacích cest, nejčastější spouštěč zhoršení u dětí i dospělých,
• alergeny: pyly, roztoči, zvířecí srst, plísně,
• tabákový kouř, včetně pasivního kouření a kouře z elektronických cigaret,
• znečištěné ovzduší, smog, silné vůně, čisticí prostředky,
• tělesná námaha, zvláště na studeném a suchém vzduchu,
• studený vzduch, prudké změny počasí,
• silné emoce a stres,
• některé léky, například nesteroidní léky proti bolesti u části astmatiků nebo některé betablokátory,
• látky v pracovním prostředí, například mouka, dřevný prach, izokyanáty nebo prostředky v kadeřnictvích.

Pokud se potíže zhoršují v práci a zlepšují o víkendu a na dovolené, řekněte to lékaři, může jít o astma související s prací.

Vyšetření

Praktický lékař nebo pediatr při podezření na astma odesílá k plicnímu lékaři (pneumologovi), případně alergologovi. Základem je:

• spirometrie, vyšetření plicních funkcí, při kterém pacient co nejsilněji vydechne do přístroje; často se opakuje po inhalaci léku rozšiřujícího průdušky, aby se prokázala vratnost zúžení,
• případně bronchoprovokační test, který ověří přecitlivělost průdušek,
• měření vydechovaného oxidu dusnatého, ukazatele zánětu v průduškách,
• alergologické testy k určení alergenů,
• domácí měření vrcholového výdechového průtoku malým přístrojem (výdechoměrem), který ukazuje kolísání průchodnosti průdušek.

Léčba

Cílem léčby je plná kontrola astmatu: žádné nebo minimální příznaky, klidný spánek, normální aktivita a žádné těžké záchvaty. Léky se převážně inhalují, takže působí přímo v průduškách a v malé dávce.

• Protizánětlivé (preventivní) léky: základem jsou inhalační kortikoidy, které tlumí zánět v průduškách. Užívají se pravidelně, i když se člověk cítí dobře. V dávkách užívaných při astmatu jsou bezpečné; po inhalaci je vhodné vypláchnout ústa, aby se předešlo moučnivce a chrapotu.
• Úlevové léky rychle rozšiřují průdušky a ulevují při dušnosti. Moderní doporučení upozorňují, že spoléhat se jen na úlevový lék bez protizánětlivé léčby je rizikové. Dospělým a dospívajícím se proto často předepisuje kombinovaný inhalátor s kortikoidem a rychle působícím lékem rozšiřujícím průdušky, který slouží k pravidelné i úlevové léčbě.
• Potřeba úlevového léku častěji než několikrát týdně je signálem, že astma není pod kontrolou a léčbu je třeba upravit.
• U těžkého astmatu, které nereaguje na běžnou léčbu, jsou ve specializovaných centrech k dispozici biologické léky.

Správná technika inhalace

Velká část pacientů inhaluje nesprávně a lék se pak nedostane do plic. Nechte si techniku ukázat a zkontrolovat u lékaře, sestry nebo v lékárně při každé kontrole. U dávkovacích aerosolů pomáhá nástavec (spacer), zejména u dětí a starších lidí. Každý astmatik by měl mít od lékaře písemný akční plán, podle kterého pozná zhoršení a ví, jak upravit léčbu.

Co dělat při astmatickém záchvatu

1. Zachovejte klid, posaďte se vzpřímeně s mírným předklonem, opřete se o ruce. Nelehejte si.
2. Použijte úlevový lék podle akčního plánu, ideálně přes nástavec.
3. Dýchejte pomalu, výdech může být přes sešpulené rty.
4. Pokud se stav během několika minut nezlepšuje, opakujte úlevový lék podle akčního plánu a volejte záchrannou službu.

Okamžitě volejte 155 nebo 112, pokud:

• je dušnost tak těžká, že postižený nemůže domluvit celou větu nebo chodit,
• má modré nebo šedé rty či nehty,
• úlevový lék nepomáhá nebo účinek trvá jen krátce,
• postižený je vyčerpaný, zmatený, spavý,
• pískoty mizí, ale dušnost trvá; to může znamenat, že proudí jen velmi málo vzduchu.

Při čekání na záchranku pokračujte v úlevové léčbě podle pokynů operátora.

Život s astmatem

Dobře léčené astma by nemělo omezovat běžný život. K tomu pomáhá několik zásad:

• nekuřte a nezdržujte se v zakouřeném prostředí; kouření zhoršuje zánět a snižuje účinek inhalačních kortikoidů,
• omezte kontakt se známými alergeny a dráždivými látkami, při alergii na pyly sledujte pylové zpravodajství,
• úlevový inhalátor noste stále u sebe, i na výlety a sport, a hlídejte jeho datum použitelnosti a zbývající počet dávek,
• pravidelně se hýbejte a udržujte přiměřenou hmotnost; obezita astma zhoršuje,
• chraňte se před infekcemi mytím rukou a využijte doporučená očkování,
• choďte na pravidelné kontroly, i když se cítíte dobře; lékař podle stavu léčbu zvyšuje nebo snižuje,
• ve škole a školce informujte pedagogy o astmatu dítěte a předejte jim akční plán.

V těhotenství je důležité astma dál léčit. Neléčené astma a nedostatek kyslíku ohrožují plod více než běžně užívané inhalační léky. Léčbu proberte s lékařem, ale sami ji nevysazujte.

Mnoho lidí užívá inhalátory jen při potížích a preventivní léčbu vynechává, když se cítí dobře. Právě to je nejčastější příčinou zhoršení a těžkých záchvatů.