CHOPN: chronická obstrukční plicní nemoc, kterou lze zpomalit
Chronická obstrukční plicní nemoc patří k nejčastějším příčinám úmrtí na světě, a přesto o ní mnoho lidí nikdy neslyšelo. Rozvíjí se pomalu, roky, a její první příznaky se snadno přehlédnou. Vysvětlíme, co CHOPN způsobuje, jak ji včas odhalit, jak se léčí a jak s ní žít co nejaktivněji.
V kostce
- CHOPN je chronické onemocnění plic s trvalým zúžením dýchacích cest, které se postupně zhoršuje.
- Hlavní příčinou je kouření; přispívá také znečištěné ovzduší a prach či výpary v pracovním prostředí.
- Typický je dlouhodobý kašel s vykašláváním hlenu a dušnost, která se nejprve objevuje při námaze.
- Diagnózu potvrdí spirometrie; léčba stojí na zanechání kouření, inhalačních lécích, plicní rehabilitaci a očkování.
- Náhlé zhoršení dušnosti, modré rty, zmatenost nebo spavost jsou důvodem volat 155.
Co je CHOPN
Chronická obstrukční plicní nemoc, zkráceně CHOPN, je dlouhodobé onemocnění plic, při kterém jsou dýchací cesty trvale zúžené a vzduch z plic obtížně odchází. Na rozdíl od astmatu se zúžení po léčbě úplně neupraví a nemoc má bez zásahu sklon se pozvolna zhoršovat.
Na vzniku se podílejí dva procesy, které se u většiny nemocných kombinují:
- chronický zánět průdušek (chronická bronchitida): sliznice je zanícená, zesílená a tvoří nadbytek hlenu,
- rozedma plic (emfyzém): stěny drobných plicních sklípků se ničí, plíce ztrácejí pružnost a plocha, na které se vyměňuje kyslík, se zmenšuje.
CHOPN patří podle Světové zdravotnické organizace mezi hlavní příčiny úmrtí ve světě. Velká část nemocných o své nemoci neví, protože první příznaky přičítají kouření, věku nebo špatné kondici.
Příčiny a rizikové faktory
- Kouření je v Evropě zdaleka nejčastější příčinou. Riziko stoupá s počtem vykouřených cigaret a let kouření. Škodí i dýmky, doutníky, vodní dýmka a pasivní kouření.
- Prach, výpary a chemikálie v pracovním prostředí, například v dolech, stavebnictví, zemědělství nebo textilním průmyslu.
- Znečištěné ovzduší, včetně kouře z topení tuhými palivy v domácnosti.
- Časté a těžké infekce dýchacích cest v dětství a nedonošenost, které mohou ovlivnit vývoj plic.
- Vrozený nedostatek alfa-1-antitrypsinu, vzácná dědičná porucha, která vede k rozedmě již v mladším věku. Test na tuto poruchu se doporučuje u každého nemocného s CHOPN.
- Astma v anamnéze.
Onemocní jen část kuřáků, protože roli hraje i vrozená vnímavost. Nikdo ale nemůže předem vědět, zda patří mezi ty ohrožené.
Příznaky
Příznaky se rozvíjejí pomalu, během let:
- dlouhodobý kašel, typicky ranní, často přezdívaný „kuřácký kašel“,
- vykašlávání hlenu,
- dušnost, nejdříve při větší námaze, například při chůzi do kopce nebo do schodů, později i při běžných činnostech jako oblékání nebo mluvení,
- pískoty při dýchání a tlak na hrudi,
- opakované a dlouhé infekce dýchacích cest, „nachlazení, které jde vždy na průdušky“,
- únava, v pokročilých stadiích nechtěné hubnutí a otoky kotníků.
Lidé často nevědomky omezují aktivity, aby se nezadýchávali, a nemoc si tak dlouho nepřipouštějí. Dušnost při námaze u kuřáka nebo bývalého kuřáka ve středním věku by vždy měla vést k vyšetření.
Akutní exacerbace
Průběh nemoci narušují epizody náhlého zhoršení, takzvané exacerbace. Projevují se výraznějším kašlem, větším množstvím nebo změnou barvy hlenu a zhoršením dušnosti. Nejčastěji je vyvolávají virové nebo bakteriální infekce a znečištěné ovzduší. Každá exacerbace může plíce trvale poškodit, těžké exacerbace vyžadují hospitalizaci. Předcházet jim je jedním z hlavních cílů léčby.
Vyšetření
Diagnózu potvrzuje spirometrie, jednoduché a nebolestivé vyšetření plicních funkcí. Pacient se zhluboka nadechne a pak co nejsilněji a nejdéle vydechne do přístroje. Měření se opakuje po inhalaci léku rozšiřujícího průdušky. Pokud zúžení přetrvává, svědčí to pro CHOPN.
Dále lékař může doporučit:
- rentgen nebo CT hrudníku, které odhalí rozedmu a vyloučí jiná onemocnění, včetně nádoru plic,
- měření nasycení krve kyslíkem pomocí pulzního oxymetru na prstu, případně krevní plyny,
- vyšetření hladiny alfa-1-antitrypsinu,
- vyšetření srdce, protože příznaky se mohou překrývat se srdečním selháním.
Kuřáci mají v Česku nárok na screening karcinomu plic pomocí nízkodávkového CT, pokud splní stanovená kritéria věku a délky kouření. O zařazení se můžete poradit s praktickým lékařem.
Léčba
CHOPN nelze vyléčit a poškozené plíce se neobnoví. Správnou léčbou lze ale zpomalit zhoršování, ulevit od dušnosti, snížit počet exacerbací a zlepšit kvalitu života.
Zanechání kouření
Je to nejdůležitější a nejúčinnější krok v jakékoli fázi nemoci. Po zanechání kouření se výrazně zpomalí úbytek plicních funkcí. Pomoc nabízejí praktičtí lékaři, centra pro závislé na tabáku a národní linka pro odvykání kouření. Nikotinová náhradní terapie a léky na odvykání zvyšují šanci na úspěch.
Inhalační léky
- Bronchodilatancia rozšiřují průdušky a ulevují od dušnosti. Základem jsou dlouhodobě působící léky užívané pravidelně jednou až dvakrát denně, často v kombinaci dvou látek v jednom inhalátoru.
- Inhalační kortikoidy se přidávají u části pacientů, zvláště s častými exacerbacemi nebo známkami eozinofilního zánětu.
- Správná technika inhalace je zásadní. Nechte si ji pravidelně kontrolovat u lékaře, sestry nebo lékárníka.
Plicní rehabilitace
Řízený program cvičení, dechové rehabilitace, nácviku odkašlávání a edukace zlepšuje výkonnost, zmírňuje dušnost a snižuje počet hospitalizací. Pravidelný pohyb, i kdyby jen chůze, patří k léčbě stejně jako léky.
Očkování
Nemocným s CHOPN se doporučuje očkování proti chřipce, pneumokokům a dalším infekcím podle aktuálních doporučení, například proti covidu-19 nebo RSV u starších pacientů. U stanovených skupin je očkování hrazeno z veřejného pojištění.
Pokročilá nemoc
Pokud je hladina kyslíku v krvi trvale nízká, může lékař předepsat dlouhodobou domácí oxygenoterapii pomocí koncentrátoru kyslíku, který se používá mnoho hodin denně. Při domácí léčbě kyslíkem je přísně zakázáno kouřit a přibližovat se k otevřenému ohni. U vybraných pacientů s rozedmou lze zvážit endoskopické nebo chirurgické zmenšení objemu plic a výjimečně transplantaci.
Jak žít s CHOPN
- Užívejte léky pravidelně podle pokynů, i když se cítíte dobře.
- Mějte s lékařem domluvený plán pro zhoršení: jak poznat začínající exacerbaci a co dělat.
- Hýbejte se každý den v rámci svých možností, postupně zvyšujte zátěž.
- Naučte se dechová cvičení, například dýchání přes sešpulené rty, které zpomaluje výdech a zmírňuje dušnost.
- Jezte pestře a dostatečně, s dostatkem bílkovin; u pokročilé nemoci hrozí hubnutí a úbytek svalů. Při dušnosti pomáhají menší a častější porce.
- Vyhýbejte se kouři, smogu, prachu a chladnému vzduchu; při zhoršené kvalitě ovzduší omezte pobyt venku.
- Chraňte se před infekcemi mytím rukou a omezením kontaktu s nemocnými v sezóně respiračních infekcí.
- Nepodceňujte psychiku. Úzkost a deprese jsou u lidí s CHOPN časté, zhoršují vnímání dušnosti a dají se léčit.
Při cestování, zvláště letadlem, se s lékařem předem poraďte, zda nebudete potřebovat kyslík, protože v kabině letadla je nižší tlak. Mějte u sebe dostatek léků a seznam diagnóz. U pokročilé nemoci je vhodné včas mluvit s lékařem a blízkými i o tom, jakou péči si přejete, pokud by se stav výrazně zhoršil. Paliativní péče se nezaměřuje jen na poslední dny života, ale pomáhá zmírňovat dušnost a úzkost v kterékoli fázi nemoci.
Kdy k lékaři
K praktickému lékaři zajděte, pokud jste kuřák nebo bývalý kuřák a máte dlouhodobý kašel, vykašláváte hlen nebo se zadýcháváte při námaze, kterou jste dříve zvládali. Lidé s již zjištěnou CHOPN by měli kontaktovat lékaře, pokud se jim zhorší dušnost, zvýší množství hlenu nebo změní jeho barva, objeví se horečka nebo potřebují úlevový lék častěji než obvykle. Okamžitě volejte 155 nebo 112 při náhlé těžké dušnosti, kdy nemůžete mluvit v celých větách, při modrých rtech nebo nehtech, bolesti na hrudi, zmatenosti, spavosti nebo pokud nepomáhají léky na úlevu. Stejně postupujte při vykašlávání většího množství krve.
Časté otázky
Má smysl přestat kouřit, když už CHOPN mám?
Ano, vždy. Zanechání kouření je nejúčinnější léčba, která zpomalí zhoršování nemoci v jakékoli fázi, sníží počet exacerbací a prodlouží život. Poškozené plíce se sice neobnoví, ale další úbytek plicních funkcí se výrazně zpomalí.
Jaký je rozdíl mezi CHOPN a astmatem?
Astma obvykle začíná dříve, potíže kolísají a zúžení průdušek se po léčbě upraví. CHOPN se rozvíjí ve středním a vyšším věku, typicky u kuřáků, a zúžení průdušek zůstává trvalé. U některých lidí se obě nemoci překrývají.
Pomůže mi kyslík z lahve, když se zadýchávám?
Kyslík pomáhá jen lidem, kteří mají prokazatelně nízkou hladinu kyslíku v krvi, a o jeho předepsání rozhoduje plicní lékař po vyšetření. Nevhodně podávaný kyslík může u některých pacientů s CHOPN naopak uškodit.
Jsou elektronické cigarety bezpečnou alternativou?
Elektronické cigarety nejsou pro plíce neškodné. Pokud pomohou úplně přestat kouřit tabák, mohou být menším zlem, cílem ale má být úplné ukončení inhalace čehokoli. Nejlepší cestu k odvykání poradí lékař.
Související produkty
Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.
Zdroje a další čtení
Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.