Arnika horská: mast na modřiny a proč je jedovatá

Jak arnika vypadá a kde roste

Arnika horská je vytrvalá horská bylina s přízemní růžicí listů a výraznými oranžově žlutými úbory na přímé lodyze. V České republice roste vzácně na horských loukách, například v Krkonoších nebo na Šumavě, a je zákonem chráněná. Léčivá droga se proto získává z rostlin pěstovaných na plantážích, hlavně ve střední a jižní Evropě.

Léčivou částí je usušený květní úbor. Do lékáren a bylinkářství se dostává jako sušená droga pro výrobu tinktur, nebo přímo jako hotové gely, masti a krémy.

Lidový název arnika je odvozen pravděpodobně z řeckého slova pro beránka, podle jemně chlupatých listů. V minulosti se arnika používala i k šňupání jako tabák, což je použití dnes už zcela opuštěné, mimo jiné právě kvůli riziku podráždění sliznic.

Proč je arnika jedovatá

Arnika obsahuje seskviterpenové laktony, zejména helenalin, které mají protizánětlivé účinky na kůži, ale při vnitřním požití ve větším množství jsou toxické pro trávicí trakt, srdce a nervový systém. Požití většího množství rostliny nebo neředěné tinktury může způsobit zvracení, průjem, zrychlený tep, zvýšení nebo pokles krevního tlaku, svalovou slabost a ve vážných případech i ohrožení života.

Proto se arnika dnes používá výhradně zevně, a to buď jako hotový přípravek, nebo jako silně zředěná tinktura na obklady – nikdy se nepije jako čaj a neředěná tinktura se neaplikuje na velké plochy kůže ani se nepolyká.

Zevní použití a co je doložené

Evropská léková agentura (výbor HMPC) uznává zevní použití arnikového květu pro tradiční zmírnění:

• pohmožděnin a modřin po tupém úrazu,
• podvrtnutí a otoku po drobném úrazu,
• svalové bolesti a ztuhlosti po přetížení.

Několik menších klinických studií naznačuje, že arnikový gel může zmírnit otok a bolest po podvrtnutí kotníku nebo po některých typech operací podobně jako nesteroidní protizánětlivé masti, důkazy ale nejsou tak silné, aby šlo o jednoznačně prokázaný účinek. I tak jde o jednu z bylin s relativně dobře podloženým zevním použitím.

Arnikový gel patří i mezi doporučované volby po některých plastických nebo estetických zákrocích, kde lékaři jeho zevní použití na omezení otoku a modřin běžně doporučují jako doplněk standardní pooperační péče.

Otrava arnikou a jak jí předejít

Případy otravy arnikou u lidí jsou dnes vzácné, protože se rostlina běžně neužívá vnitřně a hotové přípravky mají jasně definované zevní použití. K otravě přesto může dojít, pokud dítě omylem sní část rostliny na zahrádce, nebo pokud si dospělý neuváženě připraví domácí odvar podle nedůvěryhodného návodu z internetu. Příznaky otravy zahrnují pálení v ústech, nevolnost, zvracení, průjem, zrychlený srdeční tep a v závažných případech pokles krevního tlaku a svalovou slabost.

Prevence spočívá v jednoduchém pravidle: arnika se nikdy nepolyká, ať už jde o čerstvou rostlinu, sušenou drogu nebo neředěnou tinkturu. Přípravky s arnikou by měly být uloženy mimo dosah dětí, podobně jako jiné léky a silné bylinné přípravky.

Jak arniku používat bezpečně

Hotový gel nebo mast

Nejbezpečnější je použít hotový lékárenský přípravek s definovaným obsahem arniky a nanášet ho na postižené místo dvakrát až třikrát denně podle příbalového letáku.

Zředěná tinktura na obklad

Pokud používáte tinkturu, vždy ji před použitím výrazně zřeďte vodou (obvykle v poměru uvedeném na obalu, typicky jeden díl tinktury na několik dílů vody) a namočený obklad přikládejte na kůži jen krátkodobě. Neředěnou tinkturu na kůži nenanášejte přímo.

Arniku nikdy nepoužívejte na oči, sliznice, otevřené rány nebo hluboké oděrky.

Arnikové přípravky se v lékárnách prodávají v různých koncentracích, od jemných krémů vhodných i pro citlivější pokožku po silnější gely určené pro sportovce. Při prvním použití je rozumné vyzkoušet přípravek na malé ploše kůže a počkat několik hodin, zda se neobjeví zarudnutí nebo svědění, zejména pokud jste v minulosti měli kožní reakci na jinou rostlinu z čeledi hvězdnicovitých.

Kontraindikace a rizika

• Vnitřní požití: čaj, tinktura k pití nebo požití rostliny jsou nebezpečné a mohou vést k otravě.
• Porušená kůže: na otevřené rány a hluboké oděrky se arnika nepoužívá.
• Alergie: arnika patří do čeledi hvězdnicovitých a u citlivých lidí, zejména s alergií na ambrozii, pelyněk nebo heřmánek, může způsobit kontaktní alergickou reakci, zarudnutí a puchýře.
• Delší nepřetržité používání na stejné místo kůže zvyšuje riziko podráždění.

Údaje o lékových interakcích při zevním použití jsou omezené, ale opatrnost je namístě u lidí užívajících léky na ředění krve, protože arnika může teoreticky ovlivňovat srážlivost.

Arnika bývá součástí homeopatických přípravků, kde se používá ve vysokém ředění, ve kterém prakticky nezůstává žádná měřitelná látka z původní rostliny. To je zásadně odlišná situace od bylinného gelu nebo tinktury s reálným obsahem arnikových látek, o kterých pojednává tento článek – homeopatické přípravky proto nepodléhají stejným rizikům popsaným výše, ale zároveň u nich chybí přesvědčivé důkazy o účinku nad rámec placeba.

Dalším omylem je představa, že když gel „nezabírá“, pomůže silnější neředěná tinktura přímo na kůži. To zvyšuje riziko kontaktní alergické reakce a podráždění, aniž by to léčebný efekt zásadně zlepšilo. Pokud modřina nebo otok po týdnu neustupují nebo se naopak zhoršují, je vhodnější nechat zranění vyšetřit, než zvyšovat koncentraci domácí léčby.

Arnikové přípravky se také nemají používat současně s obklady obsahujícími teplo, jako je nahřívací polštářek, protože zvýšená teplota kůže může zvýšit vstřebávání účinných látek a riziko podráždění. Mezi jednotlivými aplikacemi je vhodné dodržet odstup alespoň několik hodin.

Sportovci a lidé s aktivním životním stylem mají arnikový gel často v lékárničce jako první pomoc po drobném úrazu při sportu, přesto i tam platí, že přetrvávající nebo silná bolest kloubu vyžaduje odborné vyšetření.

Těhotenství, kojení a děti

V těhotenství a při kojení se zevní použití arniky na menší plochu kůže obecně považuje za přijatelné, ale kvůli omezeným údajům je vhodné to předem probrat s lékařem nebo lékárníkem. Vnitřní užívání je v těhotenství i kojení zakázané. U malých dětí se arnika bez porady s pediatrem nedoporučuje a rozhodně by k ní neměly mít přístup samy, protože požití rostliny nebo tinktury může způsobit otravu.

Rodiny s malými dětmi by měly arnikové přípravky, stejně jako léky, uchovávat mimo jejich dosah, ideálně v uzamykatelné lékárničce.