Artyčok: účinky na trávení a játra, použití a kontraindikace

Co je artyčok

Artyčok zeleninový je vytrvalá, teplomilná bylina z čeledi hvězdnicovitých, blízce příbuzná bodláku, pěstovaná především pro velké, ještě nerozkvetlé květní úbory sklízené v poupěti. Rostlina dorůstá až dvou metrů výšky a má výrazné, stříbřitě zelené, hluboce členěné listy podobné bodláku, kterému je artyčok botanicky skutečně blízce příbuzný, oba patří do rodu Cynara. Pokud se hlávka nesklidí, rozkvete do nápadného modrofialového květu, který se někdy pěstuje i jako okrasná rostlina.

Jako zelenina se konzumuje spodina masitých listenů obalujících poupě a zejména dužnaté lůžko květu, kterému se lidově říká srdíčko a které se po odstranění nejedlé, chlupaté vnitřní části zvané seno, tvořené nevyvinutými květy, považuje za nejcennější a chuťově nejjemnější část celé hlávky. Jako léčivá droga se ale využívají především listy rostliny, sklízené ještě před květem, ne samotná jedlá hlávka, u které je obsah účinných látek nižší a variabilnější.

Co artyčok obsahuje

Listy artyčoku obsahují hořké seskviterpenové laktony, zejména cynaropikrin, a fenolické kyseliny, z nichž nejvýznamnější je kyselina chlorogenová. Dříve se za jedinou hlavní účinnou látku považoval cynarin, který ostatně dal jméno i celému rodu Cynara, dnes se má za to, že na celkovém účinku se podílí širší spektrum látek dohromady, ne jen jedna izolovaná složka.

Této kombinaci látek se v odborné literatuře připisuje podpora tvorby a odtoku žluči (choleretické a cholekinetické působení) a antioxidační vlastnosti. Samotná jedlá hlávka navíc obsahuje podobné, i když méně koncentrované látky, spolu s poměrně velkým množstvím vlákniny a inulinem, což je typ rozpustné vlákniny sloužící jako výživa pro prospěšné bakterie střevní mikrobioty. Artyčok díky tomu patří mezi zeleninu s poměrně vyšším obsahem vlákniny při současně relativně nízké energetické hodnotě, což z něj dělá vhodnou součást jídelníčku.

Co je doložené a co jen tradice

Evropská léková agentura, výbor HMPC, uznává listy artyčoku jako tradiční rostlinný léčivý přípravek ke zmírnění trávicích potíží, jako je pocit plnosti a nadýmání, a jako mírně žlučopudný prostředek podporující lepší trávení tučnějších jídel, což odpovídá i tradičnímu využití artyčoku po vydatných hostinách ve středomořské kuchyni.

• Několik klinických studií u lidí s funkční dyspepsií (nespecifickými zažívacími potížemi bez jasné organické příčiny) naznačuje mírné, statisticky prokázané zlepšení příznaků po extraktu z listů artyčoku ve srovnání s placebem, obvykle po několika týdnech pravidelného užívání.
• Menší studie zkoumaly i možný vliv artyčoku na hladinu cholesterolu, s naznačeným, ale ne zcela jednoznačným mírným poklesem celkového a takzvaného LDL cholesterolu při dlouhodobém, obvykle několikaměsíčním užívání standardizovaného extraktu.
• Kvalita důkazů je celkově hodnocena jako spíše nízká až středně kvalitní, mimo jiné kvůli menšímu počtu účastníků a rozdílné metodice jednotlivých studií, u vážnějších, chronických onemocnění jater, jako je zánět jater nebo jaterní cirhóza, artyčok rozhodně není náhradou odborné lékařské léčby, nanejvýš možným doplňkem po poradě s lékařem.

Jak artyčok používat

Jako zelenina se hlávky artyčoku vaří obvykle celé ve vodě nebo v páře přibližně 20 až 40 minut podle jejich velikosti, poté se jednotlivé listeny postupně odtrhávají, namáčí do omáčky, například z rozpuštěného másla nebo vinaigrette, a spodina listenu se zuby okusuje, zatímco tuhá horní část se odhazuje. Srdíčko se po odstranění chlupatého sena jí celé, obvykle nakrájené a dochucené olivovým olejem a citronem.

Jako doplněk stravy se standardizovaný extrakt z listů artyčoku prodává nejčastěji ve formě tobolek nebo potahovaných tablet, méně často jako bylinný čaj z usušených, nahořklých listů. U doplňků je vhodné řídit se dávkováním výrobce, protože koncentrace hořkých a účinných látek se mezi jednotlivými přípravky značně, i výrazně liší podle použitého extraktu a jeho standardizace.

Kontraindikace, nežádoucí účinky a interakce

Artyčok jako obyčejná vařená zelenina je pro naprostou většinu lidí zcela bezpečný, koncentrovaný listový extrakt má ale jasně vymezené kontraindikace popsané níže:

• Ucpání žlučových cest a žlučové kameny: artyčok zvyšuje tok žluči, u ucpaných nebo zúžených žlučových cest by mohl vyvolat bolestivou žlučníkovou koliku, proto je při známém onemocnění žlučníku, žlučových kamenech nebo jakémkoli podezření na neprůchodnost žlučových cest užívání listového extraktu vysloveně kontraindikováno bez předchozí porady s lékařem.
• Alergie: u lidí přecitlivělých na rostliny z čeledi hvězdnicovitých, jako je heřmánek, pelyněk nebo ambrozie, je možná zkřížená alergická reakce, projevující se kožní vyrážkou nebo v ojedinělých případech i závažnější reakcí.
• Zažívací potíže: vzácně se po užití extraktu objevuje plynatost, nadýmání nebo mírný průjem, obvykle přechodně na začátku užívání.
• Interakce: teoreticky může artyčok ovlivňovat vstřebávání některých léků užívaných současně kvůli vlivu na tok žluči, u chronické medikace, zejména při léčbě onemocnění jater nebo žlučníku, je proto vhodná předchozí konzultace s lékařem nebo lékárníkem.

Těhotenství, kojení a děti

Artyčok jako běžná zelenina je v těhotenství i při kojení bezpečný a klidně patří k doporučované, pestré a vyvážené stravě. Bezpečnost koncentrovaných listových extraktů v těhotenství a při kojení nebyla dostatečně prostudována klinickými studiemi, jejich užívání se proto v tomto období z opatrnosti nedoporučuje bez předchozí konzultace s ošetřujícím gynekologem.

U dětí platí obdobná zásada: artyčok jako běžná zelenina zařazená do jídelníčku je zcela v pořádku, koncentrované doplňky stravy s vyšším obsahem hořkých a účinných látek se dětem bez předchozí porady s pediatrem nepodávají.

Časté omyly

"Artyčok vyléčí onemocnění jater." Doložený účinek se v dostupných studiích týká mírných, funkčních trávicích potíží, rozhodně ne léčby konkrétního jaterního onemocnění, jako je zánět jater nebo cirhóza, tam patří výhradně odborná lékařská péče, ne bylinný doplněk stravy, byť tradičně používaný.

"Čím hořčejší chuť, tím účinnější artyčok." Hořkost skutečně do určité míry souvisí s obsahem účinných hořkých látek, ale koncentrace v doplňcích stravy je přesně standardizovaná výrobcem podle deklarovaného obsahu, takže srovnávat účinnost přípravku podle intenzity hořké chuti čerstvé zeleniny rozhodně není spolehlivý ani doporučený postup.

Artyčok zůstává výživnou zeleninou vhodnou pro většinu lidí, opatrnost je namístě hlavně u koncentrovaných listových extraktů a při jakémkoli, byť jen podezřelém onemocnění žlučových cest, kde je vždy na místě předchozí konzultace s lékařem.