Brutnák lékařský: účinky, použití a rizika pro játra

Co je brutnák lékařský

Brutnák lékařský je jednoletá bylina z čeledi brutnákovitých, oblíbená v zahradách pro své nápadné, jasně modré hvězdicovité květy a chlupaté, okurkově vonící listy. Pochází ze Středomoří, dnes je rozšířený po celé Evropě a často se pěstuje i jako medonosná rostlina pro včely.

U brutnáku je klíčové rozlišovat, která část rostliny se používá k čemu. Semena se lisují na olej, květy se tradičně jedí čerstvé jako ozdoba, zatímco nať a listy obsahují látky, kvůli kterým se jejich vnitřní užívání dnes nedoporučuje.

Latinský druhový přívlastek officinalis označuje rostliny tradičně vedené v lékárnických sbírkách, což u brutnáku odkazuje na dlouhou historii jeho léčebného použití, sahající až do antiky, kdy se čerstvá šťáva z listů podávala jako povzbuzující a náladu zlepšující prostředek – dnes už víme, že právě tato praxe (žvýkání nebo pití šťávy z listů) je z bezpečnostního hlediska problematická.

V kuchyni se brutnák tradičně dával i do okurkových salátů a nápojů typu letní punč, protože jeho listy voní a chutnají po čerstvé okurce.

Olej ze semen a jeho použití

Brutnákový olej lisovaný ze semen patří k nejbohatším rostlinným zdrojům kyseliny gama-linolenové (GLA), podobně jako olej z pupalky dvouleté, obvykle s ještě vyšším obsahem GLA. Používá se pro podobné účely jako pupalkový olej – zkoumán byl u kožních zánětlivých potíží a u revmatoidní artritidy, důkazy o účinku jsou ale, stejně jako u pupalky, celkově nejednotné a slabší, než marketing doplňků stravy naznačuje.

Zásadní je, že kvalitní, na trhu prodávaný brutnákový olej musí mít obsah pyrrolizidinových alkaloidů (viz dále) snížený pod stanovený bezpečný limit. Domácí lisování oleje ze semen bez kontroly obsahu těchto látek se nedoporučuje.

Ve srovnání s olejem z pupalky dvouleté nebo z brutnáku podobného složení bývá brutnákový olej považován za jeden z nejbohatších rostlinných zdrojů GLA vůbec, což z něj dělá oblíbenou surovinu při výrobě doplňků stravy zaměřených na pokožku a klouby.

Podobně jako u jiných rostlinných olejů se doporučuje kupovat brutnákový olej u ověřených výrobců, kteří garantují laboratorní kontrolu obsahu pyrrolizidinových alkaloidů, ne u neznámých malovýrobců bez dokladu o testování.

Proč jsou nať a listy rizikové

Nať a listy brutnáku, tedy jeho zelené části, obsahují skupinu látek zvanou pyrrolizidinové alkaloidy (PA). Tyto látky jsou v játrech přeměňovány na sloučeniny, které mohou při dlouhodobé nebo vyšší expozici poškodit jaterní tkáň (takzvaná venookluzivní choroba jater) a některé z nich jsou považovány za potenciálně genotoxické a karcinogenní.

Pyrrolizidinové alkaloidy nejsou specifické jen pro brutnák – obsahuje je i podběl nebo starčky, u kterých je toto riziko v odborné literatuře také dobře zdokumentované. Kvůli tomuto riziku evropské lékové agentury a úřady pro bezpečnost potravin doporučují omezit expozici pyrrolizidinovým alkaloidům na minimum, zejména u dětí, těhotných a kojících žen.

Co z toho plyne prakticky

Vnitřní užívání natě brutnáku, čerstvé šťávy z listů nebo domácích nálevů z listů se dnes nedoporučuje, a to ani krátkodobě. Bezpečnost běžně dostupného brutnákového oleje ze semen naopak zajišťuje právě kontrola a snížení obsahu pyrrolizidinových alkaloidů u výrobců.

Podobná opatrnost platí i pro čerstvou šťávu ždímanou z natě, která se v některých alternativních směrech doporučuje jako „detoxikační“ nápoj – z hlediska obsahu pyrrolizidinových alkaloidů jde o stejné riziko jako u nálevu z listů, jen v koncentrovanější podobě.

Regulační orgány v Evropě proto v posledních letech postupně zpřísňují limity pro obsah pyrrolizidinových alkaloidů v bylinných čajích a doplňcích stravy, což se týká nejen brutnáku, ale celé řady tradičně používaných bylin.

Květy jako jedlá ozdoba

Čerstvé modré květy brutnáku se tradičně používají jako jedlá dekorace salátů, dezertů nebo nápojů, například limonád a punčů. V množství, ve kterém se běžně konzumují jako ozdoba pokrmu, jsou považovány za bezpečné, protože obsah pyrrolizidinových alkaloidů v samotných květech je výrazně nižší než v listech a nati.

I tak platí, že pravidelná konzumace většího množství květů se nedoporučuje, protože jde stále o stejnou rostlinu jako riziková nať, jen s nižším obsahem problematických látek, ne s nulovým.

Chlupatý povrch listů a lodyh brutnáku je typický pro celou rostlinu a je dobré ho mít na paměti i u květů, u kterých se drobné chloupky na kalichu obvykle před podáváním odstraňují.

Kontraindikace, nežádoucí účinky a interakce

• Játra: vnitřní užívání natě a listů se nedoporučuje vůbec, u onemocnění jater je namístě zvýšená opatrnost i u oleje ze semen, přestože ten je z pyrrolizidinových alkaloidů z velké části zbaven.
• Léky na ředění krve: stejně jako u příbuzného oleje z pupalky se pro obsah GLA doporučuje opatrnost při kombinaci brutnákového oleje s warfarinem nebo protidestičkovými léky.
• Epilepsie: z opatrnosti platí u brutnákového oleje podobné omezení jako u pupalkového oleje ohledně možného snížení prahu pro záchvaty.
• Alergie: ojediněle se mohou objevit alergické reakce na pyl nebo části rostliny u citlivých osob.
• Kůže: u citlivých osob se ojediněle popisuje kontaktní podráždění po manipulaci s čerstvou natí, podobně jako u jiných chlupatých bylin.

Těhotenství, kojení a děti

Vnitřní užívání natě a listů brutnáku se v těhotenství, při kojení a u dětí nedoporučuje vůbec kvůli riziku pyrrolizidinových alkaloidů, u kterých je zvýšená citlivost plodu, kojence a malého dítěte zvlášť významná. Doplňky stravy s brutnákovým olejem ze semen se v těhotenství a při kojení běžně nepoužívají pro nedostatek specifických studií bezpečnosti, i když je olej sám o sobě z velké části zbaven rizikových alkaloidů.

Čerstvé květy jako příležitostná ozdoba pokrmu v malém množství nejsou u dospělých považovány za problém, u malých dětí je ale vzhledem k principu opatrnosti lepší se jim spíš vyhnout.

Rodiče, kteří brutnák pěstují na zahradě jako medonosnou nebo okrasnou rostlinu, by měli mít na paměti, že malé děti mohou z zvědavosti ochutnávat listy nebo květy – v takovém případě je vhodné sledovat dítě a v případě jakýchkoli příznaků, jako je zvracení nebo bolest břicha, kontaktovat lékaře nebo Toxikologické informační středisko.