Šanta kočičí: účinky na trávení a spánek, použití a rizika

Co je šanta kočičí

Šanta kočičí je vytrvalá, poměrně nenáročná bylina z čeledi hluchavkovitých, příbuzná mátě, meduňce a řadě dalších aromatických zahradních bylin, dorůstající zhruba 40 až 100 centimetrů výšky. Má srdčitě vejčité, jemně zubaté listy pokryté šedozeleným, jemně plstnatým chmýřím a v létě kvete drobnými bělavými až narůžovělými květy s drobnými purpurovými tečkami, uspořádanými do klasů na koncích lodyh, a při rozemnutí uvolňuje nezaměnitelnou, mírně kafrovitou vůni podobnou mátě, ale ostřejší.

Rostlina je celosvětově proslulá svým účinkem na kočky, který popsali už staří Římané: nepetalakton obsažený v silici u velké části domácích i divokých kočkovitých šelem, včetně lvů a rysů, vyvolává přechodnou euforickou reakci, mnutí se o rostlinu, válení a hravost, která trvá typicky 10 až 15 minut a poté sama, bez následků, plně odezní. U lidí tento specifický účinek na chování chybí, silice se u nás místo toho po staletí tradičně používá k přípravě čaje, podobně jako u jiných aromatických bylin z čeledi hluchavkovitých.

Co šanta obsahuje

Nať šanty obsahuje silici, jejíž hlavní složkou je nepetalakton, dále menší množství tříslovin, flavonoidů a hořčin. Nepetalakton je předmětem vědeckého zájmu především kvůli svému nápadnému a rychle nastupujícímu účinku na kočkovité šelmy, kde působí na čichové receptory v nosní dutině podobně jako přirozené feromony, což vysvětluje, proč reakce u koček nastupuje rychle, prakticky během několika vteřin od přivonění.

U lidí se nepetalaktonu a dalším doprovodným složkám silice tradičně přisuzuje mírně sedativní a spasmolytické, tedy křeče tišící a uklidňující působení, podobné jiným aromatickým bylinám z čeledi hluchavkovitých, jako je meduňka lékařská, levandule nebo mateřídouška, u kterých se tradičně předpokládá podobný, byť ne zcela objasněný mechanismus působení přes nervový systém.

Co je doložené a co jen tradice

V evropském lidovém léčitelství se šanta kočičí po staletí tradičně používala jako čaj na podporu trávení, proti nadýmání, plynatosti a jako mírně zklidňující prostředek při neklidu, nervozitě nebo potížích s usínáním, podobně jako meduňka nebo heřmánek, se kterými se šanta i chuťově a použitím podobá.

Klinických studií na lidech, které by tyto tradiční předpoklady ověřily moderními metodami, je k dispozici jen velmi málo, a to většinou starších, metodicky slabších nebo malého rozsahu. Přesvědčivé důkazy o účinnosti šanty na konkrétní zdravotní potíže u lidí proto chybí, na rozdíl od lépe prostudovaných příbuzných bylin, jako je meduňka lékařská nebo levandule. Šanta nemá v Evropě status registrovaného rostlinného léčivého přípravku s monografií, prodává se jako bylinný čaj nebo doplněk stravy, ne jako lék na konkrétní diagnózu. Zájem o šantu u lidí je dnes v odborné literatuře spíše okrajový, hlavní pozornost výzkumu patří jejímu efektu na kočky.

Jak šantu připravit

Nejběžnější přípravou je nálev z sušené, případně čerstvé nasekané natě: jednu čajovou lžičku zalijte šálkem vroucí vody, nechte přikryté 5 až 10 minut louhovat a poté přeceďte. Čaj má jemně mátovou, mírně nahořklou a lehce kafrovitou chuť a pije se obvykle jeden až dva šálky denně, často večer jako součást zklidňujícího rituálu před spaním, podobně jako meduňkový nebo heřmánkový čaj.

Šanta se pro svou mírnou chuť často kombinuje s dalšími bylinami, jako je meduňka, heřmánek nebo máta, což zlepšuje výslednou chuť nálevu i případně doplňuje jejich tradičně připisované, ale klinicky nepotvrzené účinky na trávení a zklidnění.

Kontraindikace, nežádoucí účinky a interakce

Šanta kočičí je v podobě slabého čaje pro většinu dospělých obecně považována za bezpečnou, přesto je vhodné mít na paměti:

• Těhotenství: v tradiční medicíně je šanta popisována jako bylina s možným vlivem na děložní svalstvo, podobně jako řada dalších aromatických bylin z čeledi hluchavkovitých, proto se ve vyšších dávkách v tomto období nedoporučuje.
• Esenciální olej: koncentrovaný esenciální olej ze šanty se vnitřně vůbec neužívá, ve vyšší koncentraci může být toxický a dráždit sliznice zažívacího traktu, používá se nanejvýš zevně a silně naředěný.
• Útlum: vzhledem k předpokládanému, tradicí popisovanému mírně sedativnímu účinku je opatrnost namístě při současném užívání léků tlumících centrální nervový systém, jako jsou léky na spaní, silnější léky proti úzkosti nebo alkohol, kde by se účinky mohly sčítat.
• Alergie: vzácně se mohou objevit kožní vyrážka nebo mírné zažívací reakce, zejména u citlivějších jedinců nebo při vyšších dávkách.

Těhotenství, kojení a děti

V těhotenství se šanta kočičí z opatrnosti nedoporučuje, protože je tradičně spojována s možnou stimulací děložních stahů, i když spolehlivé klinické důkazy, které by toto riziko u lidí jednoznačně potvrdily nebo vyvrátily, chybí; zásada opatrnosti se přesto v tomto případě uplatňuje. Údaje o bezpečnosti šanty při kojení jsou také nedostatečné, proto se ani v tomto období nedoporučuje bez konzultace s lékařem.

U dětí se šanta v lidovém léčitelství tradičně používala jako mírný čaj proti kolikám a neklidu, moderní pediatrie ale takové domácí bylinné prostředky bez předchozí konzultace s lékařem nedoporučuje, zejména u kojenců a batolat, kde je vždy bezpečnější spolehnout se na doporučení ošetřujícího pediatra, případně na ověřené a bezpečnostně prostudované postupy, než na tradiční babské rady.

Šanta a kočky: praktické rady

Pro majitele koček je šanta oblíbenou hračkou: sušená nať nebo textilní hračky plněné sušenou šantou dokážou u citlivých koček spolehlivě vyvolat hravost, čichání, válení se po podlaze a hlasité mňoukání, což majitelé domácích koček často cíleně využívají k obohacení prostředí a zvýšení jinak omezené pohybové aktivity zvířete. Zdaleka ne všechny kočky na ni ale reagují, citlivost na nepetalakton je geneticky podmíněná, dědičná a chybí přibližně u jedné třetiny všech domácích koček; u koťat mladších přibližně tří měsíců se navíc reakce ještě vůbec neprojevuje, protože se vyvíjí až s věkem.

Šanta prodávaná jako hračka pro kočky a šanta pěstovaná či prodávaná k přípravě lidského čaje jsou botanicky stejná rostlina, není ale vhodné dávat kočkám čaj určený k lidskému pití, protože může obsahovat jiné přísady, ani naopak používat balení určené jako kočičí hračka k přípravě lidského nálevu, protože kvalita, čistota a kontrola zpracování takové suroviny určené pro zvířata nemusí odpovídat potravinářským standardům platným pro lidskou spotřebu.