Vrbová kůra: přírodní zdroj salicinu a proč patří dětem stejná opatrnost jako aspirin

Jak vrba bílá vypadá a kde roste

Vrba bílá je statný opadavý strom, který může dorůst 20 i více metrů, se šedavou rozpukanou borkou a úzkými, na rubu stříbřitě plstnatými listy, které dávají celé koruně charakteristický stříbřitý lesk. Na jaře kvete jehnědami, typickými pro všechny druhy vrb.

Roste přirozeně podél řek, potoků a rybníků a na vlhkých loukách po celém Česku, často se vysazuje i jako alejový nebo krajinný strom. Léčivou drogou je kůra mladších, dvou až tříletých větví.

Sběr kůry

Kůra se sloupává z mladších větví na jaře, kdy se snadno odděluje od dřeva, a suší se rozprostřená ve stínu nebo v sušárně při mírné teplotě. Obsah účinných látek (salicinu) se liší mezi jednotlivými druhy vrb a podmínkami růstu, u komerčních přípravků bývá proto obsah salicinu standardizován.

Co vrbová kůra obsahuje

Za hlavní účinnou látku vrbové kůry se považuje:

• Salicin – glykosid, ze kterého se po požití v těle postupně uvolňuje a metabolizuje kyselina salicylová, tedy látka příbuzná účinné složce kyseliny acetylsalicylové (aspirinu).
• Další salicylové deriváty (salicortin, tremulacin) v menším množství.
• Třísloviny a flavonoidy, které mohou k celkovému protizánětlivému působení přispívat.

Na rozdíl od kyseliny acetylsalicylové se salicin z vrbové kůry vstřebává a metabolizuje pomaleji, což vede k pozvolnějšímu nástupu účinku, ale zároveň nezaručuje nižší riziko nežádoucích účinků při vysokém dávkování nebo u citlivých osob.

Tradiční použití a co je doložené

Vrbová kůra má u Evropské lékové agentury (výbor HMPC) status rostlinného léčivého přípravku pro zmírnění bolesti zad a mírné kloubní bolesti, založený na dlouhodobém tradičním použití, u standardizovaných extraktů i na několika klinických studiích. Klinické studie se standardizovanými extrakty vrbové kůry popsaly u lidí s chronickou bolestí zad mírné až středně výrazné zmírnění bolesti ve srovnání s placebem, v podobném rozsahu, jaký se očekává od nízkých dávek běžných léků proti bolesti.

Vrbová kůra se historicky používala i při horečnatých stavech a nachlazení, což logicky navazuje na příbuznost s kyselinou acetylsalicylovou. Vzhledem k bezpečnostním rizikům (viz níže) se ale k tomuto účelu dnes nedoporučuje, zejména ne u dětí, a horečku je vhodnější řešit standardními, na věk a stav přizpůsobenými postupy po poradě s lékařem nebo lékárníkem.

Jak vrbovou kůru používat

Odvar

Protože jde o tvrdou kůru, připravuje se jako odvar: jednu až dvě čajové lžičky sušené, nadrcené kůry zalijte studenou vodou, přiveďte k varu a nechte mírně vařit 5 minut, poté nechte ještě 10 minut louhovat a sceďte. Pije se obvykle 2 až 3 šálky denně.

Standardizované přípravky

Vzhledem k proměnlivému obsahu salicinu v sušené kůře se pro cílené použití při bolesti zad nebo kloubů častěji používají standardizované extrakty z lékárny s uvedeným obsahem účinné látky, u kterých je dávkování spolehlivější než u domácího odvaru.

Vrbová kůra se nepoužívá jako náhrada za lékařem předepsanou léčbu chronické bolesti a nehodí se k rychlé úlevě od akutní silné bolesti – její účinek nastupuje pozvolna a je mírnější.

Kontraindikace, nežádoucí účinky a interakce

Protože vrbová kůra obsahuje látky příbuzné kyselině acetylsalicylové, platí pro ni obdobná omezení jako pro léky s touto účinnou látkou:

• Alergie na salicyláty: vrbová kůra se nesmí užívat při známé přecitlivělosti na kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná nesteroidní antirevmatika.
• Astma citlivé na kyselinu acetylsalicylovou: u těchto pacientů může vyvolat záchvat.
• Vředová choroba žaludku a dvanáctníku: salicyláty mohou dráždit žaludeční sliznici a zvyšovat riziko krvácení.
• Závažné onemocnění ledvin nebo jater: vylučování a metabolismus salicinu mohou být narušeny.
• Děti a dospívající do 18 let: vrbová kůra se u nich nedoporučuje, zejména při horečnatých virových onemocněních jako je chřipka nebo plané neštovice, kvůli teoretickému riziku Reyeova syndromu – vzácného, ale závažného onemocnění spojovaného právě se salicyláty u dětí. Riziko je popsáno hlavně u kyseliny acetylsalicylové, ze stejného důvodu se ale preventivně vztahuje i na vrbovou kůru.

Interakce s léky

Vrbová kůra se nekombinuje s léky na ředění krve (například warfarinem) ani s jinými nesteroidními protizánětlivými léky (ibuprofenem, diklofenakem a podobnými) bez porady s lékařem, protože riziko krvácení a podráždění žaludku se může sčítat. Opatrnost je namístě i při současném užívání metotrexátu a některých léků na vysoký krevní tlak, kde mohou salicyláty jejich účinek ovlivnit.

Těhotenství, kojení a děti

Vrbová kůra se v těhotenství, a zejména v jeho posledním trimestru, nedoporučuje. Salicyláty mohou ve třetím trimestru ovlivnit průběh porodu a krevní srážlivost novorozence a jsou spojovány s rizikem předčasného uzávěru tepenné dučeje u plodu, podobně jako je to popsáno u kyseliny acetylsalicylové. Při kojení nejsou dostatečné údaje o bezpečnosti, proto se vrbová kůra ani zde nedoporučuje bez porady s lékařem.

U dětí a dospívajících do 18 let se vrbová kůra nedoporučuje vůbec, ze stejného důvodu jako kyselina acetylsalicylová – kvůli riziku Reyeova syndromu při horečnatých virových onemocněních. Bolest nebo horečku u dětí vždy řešte postupy a přípravky vhodnými pro dětský věk po poradě s pediatrem.

Časté omyly a praktické rady

U vrbové kůry je zvlášť důležité nepodlehnout zjednodušeným představám o „přírodním, a tedy bezpečném“ původu.

• „Je to bylina, takže to dětem nemůže ublížit.“ Přesný opak je pravdou – právě proto, že obsahuje látku příbuznou aspirinu, platí pro ni u dětí stejná opatrnost jako pro léky s kyselinou acetylsalicylovou.
• „Vrbová kůra nezatěžuje žaludek jako léky proti bolesti.“ Salicyláty z vrbové kůry mohou žaludeční sliznici dráždit podobně jako jiné látky ze stejné skupiny, riziko jen nemusí být stejně vysoké jako u vysokých dávek čistých léčiv.
• „Můžu si dávku sama zvýšit, když domácí odvar nezabírá.“ Obsah salicinu v domácí kůře je proměnlivý a nekontrolovaný, zvyšování množství zvyšuje riziko nežádoucích účinků bez jistoty vyššího efektu.

Praktická rada: pokud zvažujete vrbovou kůru na chronickou bolest zad nebo kloubů, proberte to nejprve s lékařem nebo lékárníkem, zejména pokud už užíváte jakýkoli lék proti bolesti, na ředění krve nebo máte v anamnéze žaludeční vřed. Před plánovaným chirurgickým zákrokem je vhodné vrbovou kůru s dostatečným předstihem vysadit, podobně jako se to doporučuje u kyseliny acetylsalicylové, kvůli riziku zvýšeného krvácení – konkrétní dobu vysazení určí operatér nebo anesteziolog.