Menopauza a přechod: příznaky a jak je zvládat

Co je menopauza a perimenopauza

Menopauza je okamžik poslední menstruace, který se potvrzuje zpětně, jakmile žena nemá dvanáct měsíců po sobě žádné krvácení. K menopauze dochází nejčastěji mezi 45. a 55. rokem věku, průměrně kolem 51 let, s velkými individuálními rozdíly ovlivněnými mimo jiné genetikou a kouřením, které nástup menopauzy uspíšuje. Předchází jí takzvaná perimenopauza, tedy přechodné období trvající zpravidla několik let, kdy vaječníky postupně omezují tvorbu hormonů estrogenu a progesteronu a cyklus se stává nepravidelným, ať už kratším, delším, nebo se měnící silou krvácení.

Menopauza je přirozená biologická změna, ne nemoc, ale kolísání a následný pokles hladiny estrogenu způsobuje řadu tělesných i psychických změn, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života a se kterými má smysl aktivně pracovat, místo aby je žena jen tiše přečkávala. Období po menopauze, kdy hladina estrogenu zůstává trvale nízká, se označuje jako postmenopauza a trvá až do konce života.

Příznaky

Příznaky se u jednotlivých žen velmi liší intenzitou i délkou trvání a mohou se objevit už v perimenopauze, dřív než menstruace zcela ustane.

• Návaly horka a noční pocení patří k nejtypičtějším a nejčastějším příznakům, projevují se náhlým pocitem horka, zrudnutím a pocením, typicky trvajícím několik minut a přicházejícím i vícekrát denně.
• Poruchy spánku, často v souvislosti s nočním pocením, ale i nezávisle na něm.
• Změny nálady, podrážděnost, úzkost nebo pokles nálady, u části žen až rozvoj deprese, zejména pokud k ní má žena sklony z minulosti.
• Sucho v pochvě a bolestivost při pohlavním styku v důsledku úbytku estrogenu ve sliznicích, souhrnně označované jako genitourinární syndrom menopauzy.
• Časté nebo naléhavé nucení na močení a vyšší náchylnost k infekcím močových cest kvůli ztenčení sliznice močových cest.
• Snížené libido, suchá kůže, ztráta pružnosti vlasů a nehtů, potíže se soustředěním a pamětí, které bývají pro ženy obzvlášť znepokojivé.
• Bolesti kloubů a svalů, které řada žen s menopauzou nespojuje, ačkoli souvislost s poklesem estrogenu je popsaná.

Ne každá žena zažívá všechny příznaky a u části žen je přechod téměř bez obtíží, u jiných naopak výrazně ovlivňuje každodenní fungování po řadu let.

Dopad na zdraví po menopauze

Pokles estrogenu má i dlouhodobé dopady na zdraví, které přesahují nepříjemné příznaky přechodu a projevují se často až s odstupem let. Estrogen chrání kosti tím, že brzdí jejich odbourávání, a proto se po menopauze zrychluje úbytek kostní hmoty, nejvýrazněji v prvních letech po poslední menstruaci, což zvyšuje riziko osteoporózy a zlomenin, zejména krčku kosti stehenní a obratlů. Zvyšuje se také riziko kardiovaskulárních onemocnění, protože estrogen měl do té doby částečně ochranný vliv na stěny cév a na hladiny tuků v krvi, a tento rozdíl mezi muži a ženami se po menopauze postupně stírá.

Z toho vyplývá, že období po menopauze je vhodnou dobou k tomu, věnovat zvýšenou pozornost pravidelnému pohybu, včetně posilování pro udržení kostní hmoty, dostatku vápníku a vitaminu D, nekouření, omezení alkoholu a pravidelným preventivním prohlídkám včetně měření krevního tlaku, tukového profilu a v indikovaných případech i vyšetření hustoty kostí, zvané denzitometrie.

Možnosti léčby a úlevy

Existuje řada způsobů, jak obtíže přechodu zmírnit, a volba závisí na intenzitě příznaků, celkovém zdraví a přání ženy, ideálně po podrobném rozhovoru s gynekologem o všech možnostech.

• Hormonální substituční léčba (estrogen, případně v kombinaci s progestinem u žen, které mají dělohu) je nejúčinnějším způsobem zmírnění návalů horka a dalších příznaků a zároveň chrání kosti. Vhodnost a rizika je nutné probrat individuálně s gynekologem, protože závisí na věku, době od menopauzy a osobní i rodinné anamnéze, včetně rizika žilní trombózy či nádorových onemocnění, jako je rakovina prsu.
• Nehormonální léky, například některá antidepresiva v nízkých dávkách nebo novější léky cíleně vyvinuté proti návalům horka, mohou pomoci u žen, pro které hormonální léčba není vhodná nebo si ji nepřejí.
• Lokální estrogenová léčba ve formě vaginálních čípků, krémů nebo kroužků řeší sucho v pochvě a související potíže s minimálním vstřebáváním do celého těla, a proto je vhodná i pro řadu žen, pro které celková hormonální léčba vhodná není.
• Úprava životního stylu: pravidelný pohyb, omezení alkoholu a kofeinu, techniky zvládání stresu, dechová cvičení a udržování chladnějšího prostředí na spaní mohou zmírnit návaly horka a zlepšit spánek i bez léků.

Rozhodnutí o léčbě, zejména hormonální, patří vždy do rukou gynekologa, který zohlední kompletní zdravotní stav ženy, a nemá se řešit jen podle doporučení od známých nebo z internetu.

Předčasná menopauza

U menšiny žen nastává menopauza dříve než v 40 letech, čemuž se říká předčasné ovariální selhání, nebo mezi 40. a 45. rokem, což se označuje jako časná menopauza. Příčinou může být genetická predispozice, autoimunitní onemocnění postihující vaječníky, chemoterapie či ozařování v rámci léčby jiného onemocnění, nebo chirurgické odstranění vaječníků, například z důvodu rakoviny nebo endometriózy. U části žen se příčina nikdy nezjistí.

Předčasná menopauza s sebou nese vyšší riziko osteoporózy a kardiovaskulárních onemocnění kvůli delšímu období bez ochranného vlivu estrogenu, a proto se u těchto žen hormonální léčba obvykle doporučuje důrazněji než u žen s menopauzou v obvyklém věku, a to minimálně do věku, ve kterém by menopauza nastala přirozeně. Předčasná menopauza navíc znamená i ztrátu plodnosti v mladším věku, což může být pro řadu žen citlivé téma vyžadující podporu a případně konzultaci s centrem asistované reprodukce, pokud si stále přejí mít děti.

Jak o menopauze mluvit a kdy hledat podporu

Menopauza je stále v mnoha prostředích tabuizované téma, i když se jí projde prakticky každá žena, která se dožije daného věku. Otevřená komunikace s partnerem, rodinou i v zaměstnání o tom, co žena právě prožívá, může výrazně usnadnit zvládání příznaků, zejména pokud ovlivňují spánek, náladu nebo výkonnost v práci.

Řada žen podceňuje, jak moc lze příznaky menopauzy zmírnit, a trpí obtížemi zbytečně dlouho v domnění, že jde jen o nevyhnutelnou součást stárnutí, se kterou se nedá nic dělat. Pravidelná péče u gynekologa v tomto období proto zahrnuje nejen řešení konkrétních obtíží, ale i celkové zhodnocení zdravotního stavu a naplánování preventivních opatření pro další desetiletí života.