Rakovina plic: rizikové faktory, příznaky a léčba
Rakovina plic dlouho nebolí a příznaky se často objeví až v pokročilejším stadiu. Vysvětlíme, co riziko zvyšuje, jaké signály by měly upozornit, a jak dnešní medicína nádor diagnostikuje a léčí.
V kostce
- Rakovina plic je jedno z nejčastějších zhoubných nádorových onemocnění a hlavní příčinou úmrtí na rakovinu na celém světě.
- Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je kouření, které se podílí na drtivé většině případů.
- Časná stadia probíhají často bez příznaků, proto se nemoc mnohdy odhalí až později.
- Léčba se odvíjí od typu nádoru a stadia, zahrnuje operaci, radioterapii, chemoterapii, cílenou léčbu a imunoterapii.
- Ukončení kouření snižuje riziko vzniku nádoru i po mnoha letech kouření a zlepšuje výsledky léčby, pokud už nádor vznikl.
Co je rakovina plic
Rakovina plic je zhoubný nádor vznikající z buněk plicní tkáně nebo průdušek. Podle mikroskopického vzhledu buněk se dělí na dvě hlavní skupiny: nemalobuněčný karcinom plic, který je výrazně častější, a malobuněčný karcinom plic, jenž roste rychleji a dříve tvoří vzdálené metastázy.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace patří rakovina plic mezi nejčastěji diagnostikovaná nádorová onemocnění a je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu vůbec, a to jak u mužů, tak u žen. Riziko výrazně stoupá s věkem a je vyšší u lidí, kteří kouří nebo kouřili.
Nemalobuněčný karcinom se dále dělí na několik podtypů podle vzhledu nádorových buněk, což spolu s genetickým vyšetřením nádoru ovlivňuje, jaká léčba bude nejúčinnější. Malobuněčný karcinom sice tvoří menšinu případů, ale bývá agresivnější a v době diagnózy je už často rozšířen do dalších orgánů.
Časné zachycení nemoci výrazně zlepšuje výhled na vyléčení, proto je důležité nepodceňovat přetrvávající dýchací potíže a věnovat pozornost i drobným, ale trvalým změnám ve zdravotním stavu.
Rizikové faktory
Kouření je zdaleka nejvýznamnějším rizikovým faktorem rakoviny plic a podílí se na velké většině všech případů. Riziko roste s počtem vykouřených cigaret a délkou kouření, ale i s expozicí pasivnímu kouři. Kromě kouření se na vzniku nádoru mohou podílet i další faktory.
- Radon, přirozeně se vyskytující radioaktivní plyn, který v některých oblastech proniká do budov z podloží a je druhou nejčastější příčinou rakoviny plic po kouření.
- Expozice azbestu a některým dalším průmyslovým látkám a prachu při zaměstnání.
- Znečištěné ovzduší.
- Rakovina plic v rodinné anamnéze.
- Prodělaná radioterapie hrudníku v minulosti kvůli jinému onemocnění.
Nádor plic se vzácně vyskytuje i u lidí, kteří nikdy nekouřili, s odlišnými genetickými změnami v nádorové tkáni, což ovlivňuje volbu léčby.
Riziko po ukončení kouření postupně klesá, ale i po deseti a více letech od odvykání zůstává mírně vyšší než u lidí, kteří nikdy nekouřili. To je jeden z důvodů, proč se ukončení kouření vyplatí v jakémkoli věku, ne jen u mladších lidí.
Příznaky
Časná stadia rakoviny plic velmi často probíhají zcela bez příznaků. Když se příznaky objeví, mohou být nenápadné a snadno se zaměnit za jiné, běžnější potíže.
- Přetrvávající nebo zhoršující se kašel, zejména u kuřáka, u kterého se změnil charakter obvyklého „kuřáckého“ kašle.
- Vykašlávání krve.
- Dlouhodobá dušnost nebo pískání při dýchání.
- Opakované záněty plic ve stejné oblasti.
- Bolest na hrudi, která se může zhoršovat při hlubokém nádechu, kašli nebo smíchu.
- Nevysvětlené hubnutí, únava a ztráta chuti k jídlu.
- Chrapot, pokud nádor postihuje nerv zásobující hlasivky.
Žádný z těchto příznaků sám o sobě rakovinu plic automaticky neznamená, přetrvávající nebo nevysvětlené potíže ale vždy zaslouží vyšetření.
U některých pacientů se prvním projevem nemoci stanou příznaky mimo hrudník, způsobené šířením nádoru do jiných orgánů, jako je bolest kostí při metastázách do skeletu nebo bolesti hlavy při šíření do mozku, což může diagnózu zpočátku zaměřit nesprávným směrem.
Diagnostika
Vyšetření obvykle začíná rentgenem hrudníku, který ale menší nádory nemusí zachytit. Podrobnější informaci poskytuje CT vyšetření hrudníku, které odhalí i menší ložiska a pomůže posoudit jejich rozsah. Definitivní diagnóza vyžaduje odběr vzorku tkáně, nejčastěji bronchoskopií, tedy zavedením tenké ohebné trubice do průdušek, nebo biopsií tenkou jehlou přes hrudní stěnu pod CT kontrolou.
Vzorek se vyšetřuje pod mikroskopem a dnes se u řady nádorů doplňují i genetické testy, které mohou odhalit specifické změny vhodné pro cílenou léčbu. K posouzení rozsahu nemoci (stagingu) se používá PET/CT nebo magnetická rezonance mozku, zejména při podezření na šíření nádoru do jiných orgánů.
V zemích, kde je dostupný program screeningu nízkodávkovým CT u dlouhodobých kuřáků, se tím daří odhalit část nádorů v časnějším, lépe léčitelném stadiu. O vhodnosti takového vyšetření je dobré se poradit s lékařem.
Součástí vyšetřovacího procesu bývá i posouzení funkce plic pomocí spirometrie, které pomáhá odhadnout, zda pacient operaci fyzicky zvládne, a nakolik případný chirurgický zákrok ovlivní jeho dýchání do budoucna.
Léčba
Volba léčby závisí na typu nádoru, jeho rozsahu a celkovém stavu pacienta, rozhoduje o ní tým odborníků různých specializací.
- Chirurgické odstranění nádoru je metodou volby u časných stadií nemalobuněčného karcinomu, pokud to plicní funkce pacienta dovolí.
- Radioterapie se používá samostatně, v kombinaci s chemoterapií nebo po operaci, podle situace.
- Chemoterapie zůstává důležitou součástí léčby, zvláště u pokročilejších stadií a u malobuněčného karcinomu.
- Cílená léčba je určena pacientům, jejichž nádor nese konkrétní genetickou změnu, na kterou lék působí.
- Imunoterapie, která posiluje schopnost vlastního imunitního systému bojovat proti nádoru, se v posledních letech stala důležitou součástí léčby pokročilého onemocnění.
U pokročilého onemocnění, kdy vyléčení není reálné, je cílem léčby prodloužit život v co nejlepší kvalitě a zmírnit příznaky, k čemuž slouží i paliativní péče.
Rozhodnutí o postupu léčby probíhá na takzvaném multidisciplinárním týmu, kde se sejdou pneumolog, onkolog, chirurg a radioterapeut a společně navrhnou postup šitý na míru konkrétnímu pacientovi a rozsahu jeho onemocnění.
Léčebný plán se v průběhu času podle potřeby upravuje, a to i podle toho, jak nádor reaguje na zvolenou léčbu při kontrolních vyšetřeních.
Prevence
Nejúčinnějším preventivním opatřením je nekouřit, případně kouření co nejdříve ukončit. Riziko rakoviny plic po odvykání postupně klesá, i když nikdy zcela nedosáhne úrovně nekuřáka. Prospěšné je ukončit kouření v jakémkoli věku a i po mnoha letech kouření.
- Vyhýbat se pasivnímu kouři, zejména v uzavřených prostorách.
- Nechat si zkontrolovat hladinu radonu v domě, zejména v oblastech s vyšším přirozeným výskytem, a v případě potřeby provést sanační opatření.
- Dodržovat bezpečnostní předpisy při práci s azbestem a dalšími rizikovými látkami.
- Nepodceňovat přetrvávající dýchací potíže a nechat je včas vyšetřit.
U lidí vystavených azbestu v minulosti bývá vhodné dlouhodobé sledování plicních funkcí, protože riziko nádoru u nich zůstává zvýšené i desítky let po skončení expozice.
Kdy k lékaři
Vyhledejte lékaře, pokud máte kašel trvající déle než tři týdny, vykašláváte krev, máte nevysvětlenou dušnost, chrapot nebo hubnete bez zjevné příčiny. Důležité je nepodceňovat tyto příznaky zejména u dlouhodobých kuřáků a bývalých kuřáků. Náhlá silná dušnost, výrazné vykašlávání krve nebo silná bolest na hrudi vyžadují urgentní vyšetření, případně zavolání 155.
Časté otázky
Může rakovinu plic dostat i nekuřák?
Ano, i když je to výrazně méně časté. U nekuřáků se na vzniku nádoru podílejí jiné faktory, jako je radon, znečištěné ovzduší nebo specifické genetické změny, a nádor mívá odlišné vlastnosti důležité pro volbu léčby.
Má smysl přestat kouřit, když už mám rakovinu plic?
Ano. Ukončení kouření po diagnóze zlepšuje snášenlivost léčby, snižuje riziko komplikací po operaci a zlepšuje celkovou prognózu, proto se doporučuje bez ohledu na stadium onemocnění.
Existuje screening rakoviny plic jako u jiných nádorů?
V některých zemích se u vysoce rizikových dlouhodobých kuřáků nabízí pravidelné nízkodávkové CT hrudníku, které dokáže zachytit nádor dříve. Dostupnost a podmínky takového vyšetření je vhodné probrat s lékařem.
Související produkty
Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.
Zdroje a další čtení
Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.