Syndrom suchého oka: příčiny, příznaky a úleva

Co je syndrom suchého oka

Povrch oka je za normálních okolností kryt tenkým slzným filmem, který jej zvlhčuje, chrání před infekcí a umožňuje ostré vidění. Syndrom suchého oka vzniká, když je produkce slz nedostatečná, jejich složení není v pořádku, nebo se slzný film příliš rychle odpařuje. Výsledkem je podrážděný, nedostatečně chráněný povrch oka. Jde o jedno z nejčastějších očních onemocnění a jeho výskyt s věkem stoupá, o něco častěji postihuje ženy, zejména po přechodu.

Rozlišují se dva hlavní mechanismy: nedostatečná tvorba slz a nadměrné odpařování slzného filmu, v praxi se ale u řady lidí obě příčiny kombinují.

Příčiny a rizikové faktory

K rozvoji syndromu suchého oka přispívá řada faktorů:

• dlouhá práce u počítače nebo mobilu, při které lidé mrkají méně často,
• suchý vzduch v klimatizovaných nebo vytápěných prostorách,
• nošení kontaktních čoček,
• vyšší věk a hormonální změny, zejména u žen po přechodu,
• některé léky, například na alergii, na vysoký krevní tlak nebo antidepresiva,
• autoimunitní onemocnění postihující slzné žlázy,
• předchozí oční operace nebo dlouhodobé nošení kontaktních čoček.

Kombinace více z těchto faktorů, například dlouhá práce u obrazovky v suché klimatizované kanceláři, riziko obtíží dále zvyšuje. Syndrom suchého oka může zhoršit i pobyt v prostředí s klimatizací v autě nebo letadle, dlouhé cestování a nedostatečný pitný režim, i když samotná dehydratace organismu bývá jen jedním z mnoha přispívajících faktorů. Autoimunitní onemocnění postihující slzné a slinné žlázy, například Sjögrenův syndrom, patří mezi vzácnější, ale závažnější příčiny výrazně sníženého slzení, a proto je u mladších lidí s neobvykle silnými obtížemi vhodné pomýšlet i na tuto možnost a doplnit vyšetření revmatologem. Podobně je vhodné o suchém oku informovat lékaře před plánovanou oční operací, například odstraněním šedého zákalu, protože nedostatečně zvlhčený povrch oka může ovlivnit přesnost předoperačního měření i hojení po zákroku.

Příznaky

Typickými příznaky jsou pálení, řezání, pocit písku nebo cizího tělesa v oku, únava očí a citlivost na světlo. Paradoxně může syndrom suchého oka způsobovat i nadměrné slzení: oko na nedostatečnou kvalitu slzného filmu reaguje reflexní tvorbou velkého množství vodnatých slz, které ale oko dostatečně nezvlhčí. Příznaky se typicky zhoršují večer, po dlouhé práci u obrazovky, ve větrném nebo klimatizovaném prostředí a při nošení kontaktních čoček.

Diagnostika

Diagnózu stanovuje oční lékař na základě popisu obtíží a jednoduchých vyšetření, například měření doby, za kterou se slzný film na oku roztrhne, nebo testu množství tvořených slz. Vyšetření také odhalí případné poškození povrchu rohovky nebo spojivky, ke kterému může při dlouhodobém neléčeném suchém oku dojít. U nejasných nebo výraznějších případů lékař pátrá i po podkladovém onemocnění, jako je porucha funkce mazových žlázek na okraji víček nebo autoimunitní onemocnění.

Léčba a úleva

Základem léčby jsou umělé slzy, volně prodejné oční kapky nahrazující nebo doplňující přirozený slzný film, které se podle potřeby a závažnosti obtíží kapou několikrát denně. U výraznějších obtíží může lékař doporučit i gely nebo masti na noc, léčbu zaměřenou na zánětlivou složku onemocnění nebo ošetření okrajů víček, pokud je příčinou porucha mazových žlázek.

Vedle léčby pomáhá i úprava návyků: pravidelné přestávky při práci u obrazovky s vědomým častějším mrkáním, zvlhčovač vzduchu v suchých vytápěných místnostech, ochrana očí před větrem a průvanem a dostatečný pitný režim. U nositelů kontaktních čoček pomáhá omezení doby nošení a volba vhodného typu čoček po konzultaci s očním lékařem.

Proč obtíže nepodceňovat

Syndrom suchého oka bývá vnímán jako nepříjemnost, dlouhodobě neléčený ale může vést k poškození povrchu rohovky, drobným defektům a zvýšenému riziku infekce, protože oslabená ochranná vrstva slz hůře brání vniknutí choroboplodných zárodků. U dlouhodobě neléčeného těžkého suchého oka může navíc dojít i k tvorbě drobných jizviček na rohovce, které mohou trvale ovlivnit kvalitu vidění. Tato rizika jsou naštěstí u většiny lidí s mírným až středně těžkým syndromem suchého oka při pravidelné léčbě umělými slzami vzácná. Klíčem je proto obtíže neodkládat a řešit je hned, jakmile začnou být nepříjemné, nikoli až se stanou trvalým problémem. Časná a důsledná péče o povrch oka se dlouhodobě vyplácí jak z hlediska pohodlí, tak z hlediska zdraví rohovky. Malá pravidelná investice do umělých slz a úpravy návyků tak z dlouhodobého pohledu ušetří nejen nepohodlí, ale i případné komplikace. Řada lidí navíc zjistí, že jednoduché úpravy prostředí a návyků přinesou úlevu srovnatelnou s pravidelným kapáním, aniž by musely spoléhat jen na kapky. U výrazných nebo přetrvávajících obtíží proto stojí za to nespoléhat jen na náhodně zakoupené kapky, ale nechat stav posoudit očním lékařem, který doporučí léčbu odpovídající skutečné příčině.

Suché oko a práce u obrazovek

Při soustředěné práci na displeji lidé mrkají výrazně méně často než obvykle, a to i o polovinu až dvě třetiny, což zrychluje odpařování slzného filmu a vede k typickým večerním obtížím po celodenní práci u počítače. Pomáhá pravidlo dívat se pravidelně, zhruba každou hodinu, na chvíli do dálky, umístit monitor mírně pod úrovní očí, aby se snížila plocha oka vystavená vzduchu, a vědomě častěji a úplně mrkat. U lidí, kteří tráví u obrazovek většinu pracovní doby, může tato jednoduchá úprava návyků obtíže výrazně zmírnit i bez léčby kapkami. Někteří lidé také podceňují vliv nošení brýlí s nevhodnou dioptrickou korekcí, které vedou k nadměrnému mhouření a menší frekvenci mrkání, proto se při přetrvávajících obtížích vyplatí zkontrolovat i aktuálnost brýlové korekce. Stárnutí samo o sobě produkci i kvalitu slz postupně snižuje, a proto se syndrom suchého oka u starších lidí objevuje i bez zjevné vnější příčiny, jen v důsledku přirozených změn slzných žlázek.

U řady lidí přinese úlevu i jednoduchá úprava prostředí: umístění zdroje tepla nebo klimatizace mimo přímý směr proudění vzduchu k obličeji a pravidelné větrání namísto trvalého provozu topení nebo klimatizace na jednom místě. Také dostatečná vlhkost vzduchu v ložnici může pomoci omezit ranní obtíže, protože během spánku dochází k mrkání jen minimálně a slzný film se přes noc přirozeně méně obnovuje.