Vaginální mykóza (kvasinková infekce): příznaky a léčba

Co je vaginální mykóza

Přestože jde o velmi rozšířenou obtíž, informovanost o ní zůstává mezi ženami často nižší, než by odpovídalo její četnosti, a řada žen si první epizodou projde s pocitem, že jde o něco neobvyklého nebo ostudného. Vaginální mykóza, běžně nazývaná kvasinková infekce, je zánět poševní sliznice způsobený přemnožením kvasinek rodu Candida, nejčastěji druhu Candida albicans, vzácněji jinými druhy, které bývají hůře léčitelné běžnými přípravky. Tyto kvasinky jsou běžnou součástí přirozené mikrobiální flóry pochvy u velké části žen a samy o sobě nezpůsobují potíže, dokud jsou v rovnováze s ochrannými bakteriemi, především laktobacily, které udržují v pochvě mírně kyselé prostředí nepříznivé pro přemnožení kvasinek. K infekci dochází, když se tato rovnováha naruší a kvasinky se začnou nekontrolovaně množit.

Jde o jednu z nejčastějších gynekologických obtíží, se kterou se ve svém životě setká velká většina žen alespoň jednou, obvykle v souvislosti s reprodukčním věkem, kdy je hladina estrogenu vysoká, protože estrogen podporuje prostředí, ve kterém se kvasinkám daří. U části žen se ale infekce opakuje čtyřikrát nebo vícekrát do roka, což se označuje jako recidivující vaginální mykóza a zaslouží si cílenější vyšetření příčiny, ne jen opakované samoléčení volně prodejnými přípravky.

Příznaky

Typické příznaky zahrnují:

• svědění a pálení v oblasti pochvy a vulvy, často dost intenzivní, že ruší běžné činnosti,
• hustý, bílý výtok podobný tvarohu, obvykle bez výrazného nebo nepříjemného zápachu,
• zarudnutí, otok a citlivost vulvy, někdy s drobnými trhlinkami v kůži,
• bolest nebo pálení při pohlavním styku,
• pálení při močení, když moč přijde do styku s podrážděnou kůží, ne kvůli infekci samotných močových cest.

Chybějící nebo jen mírný zápach výtoku je důležitým rozlišujícím znakem oproti bakteriální vaginóze, u které bývá výtok řidší, šedavý a nepříjemně, rybím pachem zapáchající, zejména po pohlavním styku. Přesné odlišení jednotlivých typů infekcí ale patří lékaři, protože příznaky se mohou překrývat a léčba je odlišná, u bakteriální vaginózy jsou to antibiotika, ne antimykotika.

Co infekci spouští

K přemnožení kvasinek přispívá řada faktorů, které narušují přirozenou rovnováhu poševní flóry, a u konkrétní epizody se často kombinuje víc z nich najednou.

• užívání antibiotik, která spolu se škodlivými bakteriemi ničí i ty ochranné, jež jinak kvasinky drží na uzdě,
• cukrovka, zejména špatně kompenzovaná s vyšší hladinou cukru, který kvasinkám poskytuje živnou půdu,
• oslabená imunita, ať už kvůli onemocnění, nebo některým lékům,
• těhotenství a hormonální změny, včetně hormonální antikoncepce s vyšším obsahem estrogenu,
• nošení těsného, nedýchajícího prádla a oblečení ze syntetických materiálů, které udržují vlhké a teplé prostředí,
• nadměrná intimní hygiena, používání parfemovaných mýdel, sprchových gelů nebo vaginálních sprchování, které narušují přirozené prostředí pochvy víc, než ho chrání.

U řady žen se přesnou spouštěcí příčinu jednotlivé epizody nepodaří najít, a to i po pečlivém zvážení všech výše uvedených faktorů.

Diagnostika

U žen, které mají typické příznaky a infekci už v minulosti prodělaly a mají ji potvrzenou lékařem, lze v lékárně po poradě s lékárníkem zvážit volně prodejnou lokální léčbu bez nutnosti nového vyšetření. Při první epizodě, nejasných příznacích, v těhotenství nebo pokud se infekce často opakuje, by mělo vyšetření provést lékař, protože podobné příznaky mohou mít i jiné infekce, například bakteriální vaginóza nebo trichomoniáza, případně kombinace více infekcí najednou, které vyžadují odlišnou léčbu.

Gynekolog obvykle stanoví diagnózu na základě vzhledu výtoku, hodnoty kyselosti poševního prostředí a mikroskopického vyšetření vaginálního stěru provedeného přímo při vyšetření. V nejasných případech, nebo když se infekce nedaří vyléčit obvyklou léčbou, doplní kultivaci, která přesně určí druh kvasinky a případně její citlivost na dostupná antimykotika, což je důležité zejména u vzácnějších druhů, jež nemusí na běžnou první volbu léčby reagovat.

Léčba a prevence opakování

Léčba spočívá v podání antimykotik, tedy léků proti plísním, buď lokálně ve formě vaginálních tablet, čípků nebo krému, nebo celkově formou jedné či několika tablet užívaných ústy. Volbu formy a délku léčby určuje lékař nebo lékárník podle závažnosti a opakování obtíží, jednorázová epizoda se obvykle zvládne krátkou, několikadenní léčbou, u které je důležité dodržet ji celou, i kdyby svědění a pálení ustoupily už po prvním dni. Během léčby i po ni je vhodné vyhnout se pohlavnímu styku, dokud příznaky zcela neodezní, aby se předešlo dalšímu podráždění už tak citlivé sliznice.

K prevenci opakování pomáhá nosit prodyšné bavlněné spodní prádlo a vyhýbat se dlouhému nošení vlhkého oblečení, například plavek, vyhýbat se parfemovaným intimním hygienickým prostředkům a vaginálnímu sprchování, dobře kompenzovat cukrovku, pokud ji žena má, a po skončení nutné antibiotické léčby zvážit s lékařem preventivní opatření. U žen s často se opakující infekcí, tedy čtyřikrát a vícekrát do roka, může lékař navrhnout delší preventivní léčebné schéma s pravidelně opakovanou dávkou antimykotika po dobu několika měsíců.

Časté mylné představy

Kolem vaginální mykózy koluje řada mylných představ, které mohou léčbu spíš zkomplikovat než pomoct. Není pravda, že jde o známku špatné hygieny, naopak nadměrné mytí a používání agresivních mycích prostředků rovnováhu poševní flóry spíš narušuje a infekci může podpořit. Stejně tak není spolehlivě prokázáno, že by vyloučení cukru ze stravy nebo takzvaná protikvasinková dieta samy o sobě infekci vyléčily, i když obecně zdravá strava a dobrá kompenzace cukrovky mají smysl.

Domácí zásahy do poševního prostředí, jako je vkládání česneku, octa nebo jiných látek do pochvy, nejsou podloženy důkazy o účinnosti a mohou naopak sliznici podráždit a stav zhoršit. Bezpečnější je vyzkoušenou volně prodejnou léčbu použít podle příbalového letáku, nebo se poradit s lékárníkem či lékařem, ne experimentovat s neověřenými postupy.

Další rozšířenou mylnou představou je, že vaginální mykóza znamená nevěru nebo nedostatečnou hygienu partnera, což u tohoto typu infekce neplatí, protože kvasinka je běžnou součástí flóry naprosté většiny žen a její přemnožení souvisí především s vnitřním prostředím pochvy, ne s chováním partnera, ať už zrovna partnera žena má, nebo ne.