Deprese – příznaky a kde hledat pomoc

Co je deprese

Deprese je duševní onemocnění, které se projevuje dlouhodobě zhoršenou náladou, ztrátou zájmu a radosti a řadou dalších psychických i tělesných příznaků. Liší se od běžného smutku, který přichází po ztrátě nebo zklamání a postupně odeznívá. Deprese trvá déle, je hlubší a výrazně narušuje schopnost fungovat v práci, ve škole, doma i ve vztazích.

Podle Světové zdravotnické organizace patří deprese k nejčastějším příčinám zdravotního omezení na světě a postihuje lidi všech věkových skupin. Ženy jí trpí častěji než muži, u mužů se ale deprese častěji přehlédne, protože se může projevovat spíše podrážděností, vztekem nebo pitím alkoholu.

Deprese není selhání vůle ani povahová vada. Nelze ji jednoduše „překonat“ tím, že se člověk vzchopí. Je to onemocnění, které má své příčiny a léčbu.

Příznaky deprese

Mezi hlavní příznaky patří:

• smutná, skleslá nálada po většinu dne, téměř každý den,
• ztráta zájmu nebo radosti z činností, které dříve těšily,

K nim se přidávají další příznaky:

• únava a nedostatek energie i po odpočinku,
• poruchy spánku, nejčastěji časné ranní probouzení, někdy naopak nadměrná spavost,
• změna chuti k jídlu a hmotnosti,
• zpomalení, nebo naopak neklid,
• potíže se soustředěním, rozhodováním a pamětí,
• pocity viny, bezcennosti a beznaděje,
• tělesné potíže bez jasné příčiny, například bolesti, trávicí obtíže nebo ztráta sexuální touhy,
• myšlenky na smrt nebo na sebevraždu.

O depresivní epizodě se obvykle mluví, pokud příznaky trvají alespoň dva týdny a představují změnu oproti dřívějšímu stavu. Podle počtu a závažnosti příznaků lékař rozlišuje lehkou, středně těžkou a těžkou depresi. Stanovení diagnózy patří odborníkovi, dotazníky na internetu mohou sloužit jen jako orientační vodítko.

Proč deprese vzniká

Deprese nemá jednu příčinu. Obvykle se na jejím vzniku podílí kombinace faktorů:

• biologické: dědičné dispozice, změny v činnosti mozku, hormonální změny, například po porodu nebo při onemocnění štítné žlázy,
• psychologické: způsob myšlení, sklon k sebekritice, prožitá traumata,
• sociální: dlouhodobý stres, ztráta blízkého člověka, osamělost, finanční potíže, nezaměstnanost, konflikty,
• zdravotní: chronická onemocnění, bolest, některé léky, nadměrné užívání alkoholu a drog.

Někdy deprese přichází bez zjevného spouštěče, což neznamená, že je méně skutečná. Zvláštní formou je poporodní deprese, která postihuje část žen v prvních měsících po porodu a liší se od krátkodobého „poporodního blues“. Také si zaslouží odbornou pomoc.

Jak se deprese léčí

Deprese je dobře léčitelná. Způsob léčby se volí podle závažnosti, předchozích zkušeností a přání pacienta:

• Psychoterapie je u lehčích forem často léčbou první volby. Dobře ověřená je například kognitivně behaviorální terapie nebo interpersonální terapie.
• Antidepresiva předepisuje lékař, nejčastěji psychiatr nebo praktický lékař. Jejich účinek nastupuje postupně, obvykle během několika týdnů. Nejsou návyková v tom smyslu jako například některé léky na uklidnění, ale neměla by se vysazovat náhle bez porady s lékařem.
• Kombinace psychoterapie a léků bývá u středně těžké a těžké deprese nejúčinnější.
• Další metody, například fototerapie u sezonní deprese nebo neuromodulační metody, se používají v indikovaných případech.

Léčbu podporuje pravidelný pohyb, pravidelný denní režim, spánek, omezení alkoholu a kontakt s lidmi. Tyto kroky ale samy o sobě nenahradí odbornou léčbu u středně těžké nebo těžké deprese.

Deprese u dětí, dospívajících a seniorů

Deprese se může objevit v kterémkoli věku, ale její projevy se mohou lišit.

Děti a dospívající

U dětí a dospívajících se deprese často projevuje spíše podrážděností, výbuchy vzteku, stažením se od kamarádů, zhoršením prospěchu, tělesnými potížemi nebo změnami spánku a chuti k jídlu. Rodiče a učitelé ji mohou mylně považovat za pubertální vzdor nebo lenost. Varovným signálem je sebepoškozování, mluvení o smrti nebo zbytečnosti vlastní existence. Takové signály je třeba brát vážně a vyhledat dětského psychiatra, psychologa nebo pediatra. Děti a dospívající se mohou samy obrátit na Linku bezpečí na čísle 116 111.

Senioři

U starších lidí se deprese může skrývat za tělesnými potížemi, únavou, poruchami paměti nebo nezájmem o okolí. Často se přehlédne, protože se tyto projevy mylně připisují stáří. Riziko zvyšuje osamělost, ztráta partnera, chronická nemoc nebo omezená soběstačnost. Deprese ve stáří je stejně léčitelná jako v mladším věku, léčba ale musí brát ohled na další nemoci a léky.

Deprese a tělesná onemocnění

Deprese se častěji objevuje u lidí s chronickými nemocemi, například po infarktu, mozkové mrtvici, u cukrovky nebo nádorových onemocnění. Zhoršuje průběh těchto nemocí i spolupráci při léčbě. Proto je důležité o psychických potížích mluvit i s lékařem, který léčí tělesné onemocnění.

Kde v Česku hledat pomoc

• Praktický lékař je často prvním kontaktem. Může posoudit tělesné příčiny, zahájit léčbu nebo doporučit specialistu.
• Psychiatr: k psychiatrovi se v Česku lze objednat i bez doporučení od praktického lékaře a péče je hrazena ze zdravotního pojištění.
• Klinický psycholog a psychoterapeut poskytují psychoterapii. Část péče je hrazena ze zdravotního pojištění, část se hradí přímo. Na podmínky se informujte u konkrétního poskytovatele nebo své zdravotní pojišťovny.
• Centra duševního zdraví poskytují komplexní péči lidem s vážnějšími duševními onemocněními v jejich regionu.
• Krizová centra nabízejí okamžitou pomoc v akutní krizi.

Pokud jste v krizi nebo máte myšlenky na sebevraždu, nečekejte na objednání a obraťte se na krizovou linku:

• 116 123 – Linka první psychické pomoci, pro dospělé v tíživé situaci,
• 116 111 – Linka bezpečí pro děti a dospívající,
• 155 – zdravotnická záchranná služba při ohrožení života, například když máte myšlenky na sebevraždu a obáváte se, že je neudržíte,
• 112 – jednotné evropské číslo tísňového volání.

Jak pomoci blízkému s depresí

1. Naslouchejte bez hodnocení a bez rad typu „vzchop se“.
2. Berte příznaky vážně a dejte najevo, že deprese je nemoc, ne selhání.
3. Podpořte vyhledání odborné pomoci, třeba nabídkou pomoci s objednáním nebo doprovodem k lékaři.
4. Pomozte s praktickými věcmi, které jsou pro nemocného náročné.
5. Ptejte se přímo na myšlenky na sebevraždu, pokud máte obavy. Otevřená otázka riziko nezvyšuje, naopak může přinést úlevu.
6. Myslete i na sebe. Podpora blízkého s depresí je náročná a i vy můžete potřebovat pomoc.

Pokud blízký mluví o sebevraždě, má plán nebo se loučí, nezůstávejte v tom sami. Volejte 155 nebo 112, případně kontaktujte krizovou linku.