Afty v ústech: příčiny, léčba a prevence

Co jsou afty

Afty, odborně nazývané aftózní stomatitida, jsou drobné, bolestivé vřídky vznikající na sliznici dutiny ústní – nejčastěji na vnitřní straně tváří a rtů, na jazyku nebo na spodině úst. Mají typický vzhled: kulatý nebo oválný bělavý až žlutavý povlak ohraničený červeným zánětlivým lemem. Postihují velkou část populace, u některých lidí se objevují jen výjimečně, u jiných se opakovaně vracejí, a to i několikrát do roka po dobu mnoha let, aniž by šlo o závažnou nemoc.

Rozlišují se běžné malé afty, které jsou nejčastější a měří do jednoho centimetru, velké afty, které jsou hlubší, větší a hojí se déle a mohou zanechat jizvu, a vzácnější herpetiformní afty, tvořené shlukem mnoha drobných vřídků, které se mohou slévat do rozsáhlejších bolestivých ploch.

Afty se nejčastěji objevují poprvé v dětství nebo v mladé dospělosti, u některých lidí ale výskyt s věkem postupně slábne. Jednotlivá afta se hojí sama, u lidí se sklonem k opakovaným aftám ale nová afta často naskočí krátce poté, co se zahojí ta předchozí.

Příčiny

Přesná příčina vzniku aft není zcela objasněna, uplatňuje se pravděpodobně více faktorů současně:

• drobné poranění sliznice, například skousnutí, ostrá hrana zubu nebo rovnátka, tvrdé jídlo či agresivní čištění zubů,
• stres, únava a nedostatek spánku,
• hormonální změny, u některých žen souvislost s menstruačním cyklem,
• nedostatek železa, vitaminu B12, kyseliny listové nebo zinku ve stravě,
• některé potraviny mohou u citlivých lidí afty spouštět, často se zmiňují kyselé nebo kořeněné pokrmy, ořechy, ananas nebo čokoláda, souvislost je ale u každého individuální a nemusí platit obecně,
• genetická predispozice, afty se často vyskytují v rodinách, což naznačuje dědičnou složku náchylnosti,
• u recidivujících aft může hrát roli i celiakie nebo nespecifické střevní záněty, u kterých se afty mohou objevovat jako doprovodný příznak,
• přecitlivělost na některé složky zubních past, například lauryl sulfát sodný, u citlivých osob, a v neposlední řadě i mechanické podráždění sliznice hůře padnoucí zubní náhradou.

U žen se afty někdy objevují v souvislosti s určitou fází menstruačního cyklu, což podporuje domněnku o hormonálním vlivu, přesný mechanismus ale není zcela objasněn.

Afty nejsou infekční onemocnění a nejsou nakažlivé, na rozdíl od oparů na rtech, které způsobuje virus herpes simplex a mají odlišný vzhled i příčinu.

Příznaky

• pálení nebo mravenčení na sliznici hodinu až dva dny předtím, než se afta objeví, což bývá spolehlivý časný signál nadcházejícího vzplanutí,
• bolestivý vřídek s bělavým středem a červeným okrajem,
• bolest zesiluje při jídle, zejména kyselém, slaném nebo kořeněném, i při mluvení a čištění zubů,
• menší afty se hojí do sedmi až deseti dnů bez jizvy a bolest nejsilnější bývá zpravidla první dva až tři dny,
• velké afty se hojí déle, i několik týdnů, a mohou zanechat jizvu,
• obvykle chybí horečka nebo celkové příznaky, pokud jde o běžnou aftu, na rozdíl od vzácnějších virových vyrážek v ústech provázených celkovou nevolností.

Léčba doma

Specifický lék, který by aftu okamžitě vyléčil, neexistuje. Léčba se zaměřuje na zmírnění bolesti a urychlení hojení, dokud sliznice sama nezregeneruje.

• Lokální gely a roztoky z lékárny s hojivým nebo mírně znecitlivujícím účinkem zmírní bolest a mohou urychlit hojení.
• Kloktání vlažné slané vody nebo bylinného odvaru (například z heřmánku nebo šalvěje) může sliznici zklidnit a udržet ústa čistá bez dalšího dráždění.
• Vyhýbat se kyselým, slaným, kořeněným a tvrdým jídlům, dokud afta bolí, protože prodlužují podráždění a hojení oddalují.
• Čistit zuby jemně, měkkým kartáčkem, v okolí afty opatrně, aby nedošlo k dalšímu mechanickému podráždění už tak citlivé sliznice.
• Léky proti bolesti ze skupiny volně prodejných analgetik mohou pomoci při silnější bolesti, zejména znesnadňující jídlo. U opakovaně bolestivých aft může lékař nebo zubař doporučit také lokální přípravek s protizánětlivým účinkem.
• U opakovaných aft může pomoci vyzkoušet zubní pastu bez lauryl sulfátu sodného.

Kdy myslet na jinou příčinu

Pokud se afty objevují velmi často, jsou neobvykle velké, hojí se pomalu nebo je provázejí další příznaky jako hubnutí, únava, průjmy nebo bolesti kloubů, je vhodné vyšetření u lékaře. Opakující se afty mohou být součástí obrazu u celiakie, nespecifických střevních zánětů (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), nedostatku živin nebo vzácněji u poruch imunitního systému, případně u takzvaného Behçetova syndromu, který kromě aft v ústech postihuje i další orgány. Samotné afty tato onemocnění nedokazují, ale jsou důvodem je při přetrvávajících potížích zvážit.

Nezhojený vřed v ústech trvající déle než tři týdny, zejména u kuřáků nebo lidí konzumujících hodně alkoholu, by měl vždy vyšetřit lékař nebo zubař, aby vyloučil jinou, vzácnější příčinu. Na rozdíl od typické afty totiž takový dlouhotrvající vřed nemusí spontánně zmizet a vyžaduje odborné posouzení.

Afty, nebo opar? Jak je rozlišit

Rychlá orientační tabulka pomáhá odlišit tyto dva časté, ale zcela odlišné stavy, se kterými se v dutině ústní běžně setkáváme.

Léčba oparů se navíc opírá o antivirové přípravky, zatímco na afty se používají hojivé a znecitlivující gely – proto je záměna nepříjemná i z hlediska volby vhodné domácí péče.

Prevence

• šetrná ústní hygiena, měkký kartáček, opatrnost u rovnátek a snímatelných zubních náhrad,
• vyvážená a pestrá strava s dostatkem železa, vitaminů skupiny B a zinku,
• zvládání stresu a pravidelný dostatek kvalitního spánku,
• vyhýbat se potravinám a nápojům, u kterých si člověk sám všimne opakované souvislosti se vznikem aft,
• u citlivých osob vyzkoušet zubní pastu bez dráždivých přísad, ideálně bez lauryl sulfátu sodného,
• chránit sliznici před drobnými poraněními, například hlídat ostré hrany zubů nebo rovnátek u zubaře,
• u lidí se sklonem k opakovaným aftám může pomoci vedení jednoduchého záznamu o jídle a situacích předcházejících vzniku afty, což pomůže rozpoznat individuální spouštěč.