Alergická (senná) rýma: příznaky, pylová sezóna a léčba

Co je alergická rýma

Alergická rýma (alergická rinitida) je zánět nosní sliznice, který vzniká jako přehnaná reakce imunitního systému na jinak neškodné látky ze vzduchu, takzvané alergeny. Tělo si proti nim vytvoří protilátky typu IgE. Při dalším kontaktu se z buněk ve sliznici uvolní histamin a další látky, které způsobí otok, svědění a tvorbu hlenu.

Podle toho, kdy potíže nastávají, se rozlišuje:

• sezónní alergická rýma, lidově senná rýma, která se objevuje v určitém období roku podle toho, kdy kvetou rostliny, na jejichž pyl je člověk alergický,
• celoroční alergická rýma, kterou vyvolávají alergeny přítomné stále, především roztoči z domácího prachu, zvířecí alergeny nebo plísně.

Alergická rýma je velmi častá, postihuje děti i dospělé a výskyt alergií v posledních desetiletích stoupá. Sklon k alergiím je zčásti dědičný: pokud jsou alergičtí rodiče, je riziko u dítěte vyšší. Alergická rýma se často pojí s dalšími alergickými nemocemi, zejména s atopickým ekzémem a astmatem.

Příznaky a jak se liší od nachlazení

Mezi typické příznaky alergické rýmy patří:

• kýchání v sériích, často ráno,
• vodnatý, čirý výtok z nosu,
• svědění nosu, patra, někdy i uší a krku,
• ucpaný nos, dýchání ústy, chrápání a horší spánek,
• zhoršený čich,
• častý doprovodný alergický zánět spojivek: svědění, zarudnutí, slzení a otok očí,
• únava, horší soustředění a podrážděnost.

Na rozdíl od nachlazení alergická rýma nezpůsobuje horečku ani bolesti svalů, výtok zůstává čirý a potíže netrvají jen týden, ale přetrvávají tak dlouho, dokud je člověk vystaven alergenu. Typické je zhoršení venku za slunečného a větrného dne v pylové sezóně nebo naopak při úklidu a v posteli u alergie na roztoče.

Příznaky podobné alergické rýmě mohou mít i jiné stavy, například nealergická rýma vyvolávaná změnou teploty nebo dráždivými látkami, nosní polypy či dlouhodobé nadužívání kapek na uvolnění nosu. Proto je dobré nechat si potíže vyšetřit.

Nejčastější alergeny a pylový kalendář

V našich podmínkách se pylová sezóna obvykle dělí do tří období, jejichž začátek a délka se rok od roku mění podle počasí:

Celoroční potíže nejčastěji způsobují:

• roztoči z domácího prachu, kteří žijí zejména v matracích, lůžkovinách, kobercích a čalouněném nábytku,
• zvířecí alergeny, hlavně z koček, psů, hlodavců a koní, obsažené v kožních šupinách, slinách a moči,
• plísně ve vlhkých bytech i venku, zejména na podzim.

Lidé alergičtí na pyl břízy někdy pociťují svědění v ústech po snědení syrových jablek, třešní, lískových oříšků nebo mrkve. Jde o zkříženou alergii, protože bílkoviny v pylu a potravině jsou si podobné. Tepelná úprava potravin obvykle potíže zmírní.

Vyšetření

Praktický lékař nebo pediatr může na základě typických potíží zahájit léčbu a při nejasnostech, těžších příznacích nebo neúspěchu léčby odeslat pacienta k alergologovi. Ten zjišťuje, na co přesně je člověk alergický:

• kožní prick testy, při kterých se na předloktí nanese kapka roztoku s alergenem a kůže se jemně vpichem naruší; při alergii se do čtvrt hodiny objeví svědivý pupen,
• krevní testy na specifické protilátky IgE proti jednotlivým alergenům,
• podle potřeby vyšetření plicních funkcí, protože alergická rýma se často pojí s astmatem.

Před kožními testy je obvykle nutné na několik dní vysadit antihistaminika, protože by výsledek zkreslila. Pokyny vám sdělí alergologická ambulance.

Léčba

Léčba má tři pilíře: omezení kontaktu s alergenem, léky zmírňující příznaky a u vhodných pacientů alergenovou imunoterapii.

Léky

• Antihistaminika v tabletách, kapkách do nosu nebo očí tlumí kýchání, svědění a výtok. Moderní antihistaminika jsou dostupná i volně v lékárně a obvykle neutlumují tolik jako starší typy, přesto mohou u někoho způsobit ospalost.
• Nosní kortikoidy ve spreji jsou nejúčinnější léčbou ucpaného nosu a středně těžkých až těžkých potíží. Působí lokálně ve sliznici, plný účinek nastupuje během několika dnů a je nutné je používat pravidelně. Některé jsou dostupné bez receptu, dlouhodobé užívání je ale vhodné konzultovat s lékařem.
• Kombinované nosní spreje s antihistaminikem a kortikoidem předepisuje lékař u výraznějších potíží.
• Kapky a spreje proti otoku sliznice nos rychle uvolní, ale neměly by se používat déle než několik dní; při dlouhodobém užívání nos naopak ucpávají.
• Výplachy nosu slaným roztokem nebo mořskou vodou odplavují alergeny a hlen.

Alergenová imunoterapie

Alergenová imunoterapie, lidově „očkování proti alergii“, jako jediná léčba ovlivňuje samotnou příčinu. Pacient dostává postupně zvyšované a pak pravidelné dávky alergenu v injekcích nebo ve formě tablet či kapek pod jazyk, obvykle po dobu tří až pěti let. Imunitní systém si tak na alergen postupně zvyká. Vhodnost posuzuje alergolog, léčba je určena pro lidi s prokázanou alergií na konkrétní alergen.

Jak omezit kontakt s alergeny

Úplnému kontaktu s alergeny se zabránit nedá, jejich množství ale lze výrazně snížit.

Při alergii na pyly

• sledujte pylové zpravodajství a za vysokých koncentrací omezte pobyt venku, zejména za suchých větrných dní,
• větrejte krátce, ve městě spíše v noci a brzy ráno, na venkově spíše večer; po dešti je koncentrace pylu nižší,
• po návratu domů se osprchujte, umyjte si vlasy a oblečení z venku nenechávejte v ložnici,
• prádlo v sezóně nesušte venku,
• venku noste sluneční brýle, v autě používejte pylový filtr a jezděte se zavřenými okny.

Při alergii na roztoče

• používejte na matrace a lůžkoviny protiroztočové povlaky,
• ložní prádlo perte na vysokou teplotu, obvykle alespoň 60 °C,
• omezte koberce, závěsy a lapače prachu v ložnici, vysávejte vysavačem s HEPA filtrem,
• udržujte v bytě nižší vlhkost a nepřetápějte.

Při alergii na zvířata je nejúčinnější zvíře do domácnosti nepořizovat, případně ho alespoň nepouštět do ložnice.

Děti, těhotenství a běžný život

U dětí se alergická rýma často přehlíží nebo zaměňuje za opakovaná nachlazení. Nápadné může být stálé dýchání ústy, chrápání, časté mnutí nosu dlaní směrem nahoru, tmavé kruhy pod očima nebo zhoršené soustředění ve škole. Léky pro děti se volí podle věku a měl by je doporučit pediatr.

V těhotenství se alergická rýma může zhoršit, ale i zlepšit, a navíc se u mnoha žen objevuje nealergické ucpání nosu způsobené hormonálními změnami. Jakékoli léky, včetně volně prodejných, je vhodné v těhotenství a při kojení užívat jen po poradě s lékařem nebo lékárníkem. Bezpečnou první volbou jsou výplachy nosu slaným roztokem.

Dobře léčená alergická rýma by neměla omezovat sport ani běžné aktivity. Pokud potíže přetrvávají, je lepší léčbu upravit s lékařem než se jim přizpůsobovat.