Nemoci Střeva5 min čteníAktualizováno 23. září 2026

Divertikulóza a divertikulitida: příznaky a léčba

Divertikly, drobné výchlipky ve stěně tlustého střeva, má s přibývajícím věkem velká část populace, aniž by o tom věděla. Vysvětlíme, čím se liší nezánětlivá divertikulóza od zánětlivé divertikulitidy a jak se obě stavy poznají a léčí.

V kostce

Divertikly jsou drobné výchlipky sliznice tlustého střeva, které vznikají hlavně s přibývajícím věkem.
Samotná divertikulóza (přítomnost divertiklů) je u většiny lidí bez příznaků a je to celoživotní, neškodný nález.
Divertikulitida je zánět jednoho nebo více divertiklů a projevuje se bolestí v levém podbřišku, horečkou a poruchou vyprazdňování.
Lehčí formy divertikulitidy se léčí dietními opatřeními, případně antibiotiky, těžší nebo komplikované formy vyžadují hospitalizaci či operaci.
Náhlá silná bolest břicha s vysokou horečkou vyžaduje rychlé lékařské vyšetření kvůli riziku perforace střeva.

Co jsou divertikly a divertikulóza

Divertikly jsou malé, obvykle kulovité výchlipky sliznice, které se protlačují oslabenými místy svalové stěny tlustého střeva ven. Nejčastěji se tvoří v esovité kličce, tedy v poslední části tlustého střeva před konečníkem. Přítomnost jednoho nebo více divertiklů bez zánětu se označuje jako divertikulóza.

Divertikulóza patří k velmi častým nálezům, jejichž výskyt výrazně stoupá s věkem – u starších lidí je běžná a lze ji považovat téměř za součást přirozeného stárnutí tlustého střeva. Podílí se na ní pravděpodobně kombinace oslabování stěny střeva s věkem, dlouhodobě nižšího příjmu vlákniny ve stravě a zvýšeného tlaku ve střevě, například při chronické zácpě. Naprostá většina lidí s divertikulózou nemá žádné příznaky a o svém nálezu se dozví jen náhodou při vyšetření střeva z jiného důvodu, typicky při preventivní koloskopii.

Výskyt divertiklů výrazně stoupá s věkem: zatímco u lidí do čtyřiceti let je vzácný, po sedmdesátém roce věku je jejich přítomnost běžná u velké části populace. Dřívější představa, že se divertikulóza týká hlavně obyvatel vyspělých zemí se stravou chudou na vlákninu, zůstává v obecné rovině platná, přesný podíl jednotlivých faktorů na jejím vzniku ale není zcela objasněn.

Co je divertikulitida

Divertikulitida vzniká, když se jeden nebo více divertiklů zanítí, obvykle proto, že se v něm zachytí stolice a dojde k drobnému poranění sliznice s následným pomnožením bakterií. Zánětem postižené divertikly se mohou objevit poprvé i po letech, kdy člověk o své divertikulóze vůbec nevěděl.

Podle závažnosti se rozlišuje nekomplikovaná divertikulitida, kdy je zánět omezený na střevní stěnu, a komplikovaná forma, při které dochází k abscesu (ohraničenému hnisavému ložisku), perforaci (protržení) střeva, zánětu pobřišnice, tvorbě píštěle nebo zúžení střeva. Komplikovaná forma je závažnější a vždy vyžaduje péči v nemocnici.

Podle odhadů prodělá symptomatickou divertikulitidu jen menšina lidí s divertikulózou, u naprosté většiny zůstávají divertikly po celý život bez zánětu a bez příznaků. To je také důvod, proč se samotná přítomnost divertiklů nálezem koloskopie neléčí a nevyžaduje žádné zvláštní sledování, dokud se neobjeví potíže.

Příznaky

Divertikulóza sama o sobě obvykle žádné příznaky nezpůsobuje. U menší části lidí se mohou objevit nespecifické obtíže, jako je nadýmání nebo nepravidelná stolice, spojitost s divertikly ale bývá nejistá.

Divertikulitida se naopak projevuje zřetelně:

bolest v levé dolní části břicha, obvykle trvalá a zhoršující se pohybem,
horečka a zimnice,
zácpa nebo naopak průjem,
nevolnost, ztráta chuti k jídlu,
citlivost břicha při pohmatu.

Silná, náhle vzniklá bolest v celém břiše s tvrdou stěnou břišní a vysokou horečkou může znamenat protržení střeva do dutiny břišní a jde o stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc.

U starších pacientů nebo u lidí s oslabenou imunitou, například kvůli lékům tlumícím imunitní systém, mohou být příznaky divertikulitidy méně výrazné, i když jde o závažnější zánět. To je jeden z důvodů, proč lékaři u těchto skupin pacientů zpravidla volí rychlejší a důkladnější vyšetření, i pokud počáteční příznaky vypadají mírně.

Jak se stav diagnostikuje

Divertikulóza se nejčastěji zjistí náhodně při koloskopii prováděné z jiného důvodu, například v rámci screeningu rakoviny tlustého střeva. Sama o sobě nevyžaduje žádné další vyšetření ani sledování.

Podezření na divertikulitidu se potvrzuje především počítačovou tomografií (CT) břicha, která spolehlivě ukáže rozsah zánětu i případné komplikace, jako je absces nebo perforace. Doplňují se krevní testy prokazující zánět v těle. Koloskopie se v akutní fázi zánětu obvykle neprovádí kvůli riziku poškození střevní stěny, doporučuje se s odstupem několika týdnů po odeznění zánětu, mimo jiné k vyloučení jiných příčin obtíží, včetně nádoru.

V laboratorních výsledcích bývá u divertikulitidy zvýšená hladina zánětlivých markerů v krvi, jako je CRP, a zvýšený počet bílých krvinek, což pomáhá odhadnout závažnost zánětu a sledovat odpověď na léčbu. U nejasných nálezů nebo při opakovaných potížích lékař někdy doplňuje i vyšetření moči, protože zánět postiženého úseku střeva v blízkosti močového měchýře může výjimečně vést k jeho druhotnému postižení.

Léčba

Léčba se odvíjí od závažnosti stavu.

Divertikulóza bez příznaků se neléčí, doporučuje se jen dostatek vlákniny ve stravě a pitný režim jako obecné opatření pro zdraví střev.
Lehká, nekomplikovaná divertikulitida se dnes u řady pacientů zvládá ambulantně dietními opatřeními (dočasné omezení stravy, tekutá nebo kašovitá strava) s klidovým režimem, u vybraných případů lékař doplní antibiotika. Rozhodnutí o nasazení antibiotik závisí na celkovém stavu pacienta a posuzuje ho lékař individuálně.
Komplikovaná divertikulitida vyžaduje hospitalizaci, nitrožilní antibiotika, u abscesu jeho vypuštění pod kontrolou zobrazovací metody, a v případě perforace nebo zánětu pobřišnice urgentní operaci.
Opakovaná divertikulitida nebo přetrvávající komplikace mohou být důvodem k plánované operaci s odstraněním postiženého úseku střeva mimo akutní zánět.

Prevence a život s divertikly

Nejvýznamnějším ovlivnitelným opatřením pro snížení rizika divertikulitidy je dostatečný příjem vlákniny ve stravě, tedy zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin, spolu s dostatkem tekutin. Vláknina změkčuje stolici a snižuje tlak ve střevě, což pravděpodobně brání dalšímu vzniku divertiklů i jejich zánětu.

Dřívější doporučení vyhýbat se semínkům, oříškům nebo kukuřici kvůli obavě, že by mohly ucpat divertikl, nemá dostatečnou vědeckou oporu a dnes se běžně nedoporučuje. Pravidelný pohyb, udržování přiměřené tělesné hmotnosti a nekouření patří mezi další faktory, které se s nižším rizikem divertikulitidy spojují. Po prodělané divertikulitidě je vhodné dodržovat doporučení lékaře ohledně dalšího sledování a v případě opakovaných potíží zvážit společně s gastroenterologem nebo chirurgem další postup.

Vliv jednotlivých druhů jídla na výskyt divertikulitidy je předmětem dalšího zkoumání, dosavadní studie ale nepotvrzují jasnou souvislost s konzumací červeného masa jako izolovaného faktoru, spíše je důležitá celková skladba stravy. Rozumným přístupem je proto vyvážená strava bohatá na rostlinné zdroje vlákniny, přiměřený příjem masa a omezení vysoce zpracovaných potravin, což jsou obecně platná doporučení pro zdraví trávicího ústrojí i mimo souvislost s divertikly.

Fyzická aktivita hraje roli i v prevenci vzniku samotných divertiklů, pravděpodobně proto, že podporuje pravidelnou střevní činnost a snižuje dobu, po kterou je stolice ve styku se střevní stěnou pod zvýšeným tlakem. Doporučuje se proto běžná, mírně intenzivní pohybová aktivita několikrát týdně, podobně jako u prevence dalších civilizačních onemocnění trávicího ústrojí.

Kdy k lékaři

Vyhledejte lékaře při bolesti v levé dolní části břicha spojené s horečkou, zejména pokud trvá déle než den nebo se zhoršuje. Náhlá, velmi silná bolest v celém břiše s tvrdou, deskovitě staženou stěnou břišní, vysokou horečkou nebo zástavou odchodu plynů a stolice může znamenat protržení střeva a zánět pobřišnice – jde o stav ohrožující život, vyžadující okamžité vyšetření, v akutní situaci volejte 155.

Časté otázky

Musím kvůli divertikulóze měnit stravu, i když nemám žádné příznaky?

Přísná dieta není nutná, obecně prospěšný je ale dostatečný příjem vlákniny a tekutin, který pomáhá udržet pravidelnou stolici a podle dosavadních poznatků může snižovat riziko budoucí divertikulitidy.

Je pravda, že semínka a ořechy poškozují divertikly?

Ne, toto dříve rozšířené doporučení se dnes nepovažuje za podložené. Semínka, ořechy ani kukuřice nezvyšují prokazatelně riziko divertikulitidy, a jejich vyřazení ze stravy proto není nutné.

Vrací se divertikulitida znovu?

U části pacientů se divertikulitida může vrátit, u jiných zůstane jediným prodělaným záchvatem. Riziko opakování a potřebu případné operace posuzuje lékař individuálně podle průběhu a nálezu.

Související produkty

Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.

Pure Harmony Bublíkův koupací sliz s probiotiky - fialový (140 g) - mytí rukou a těla zábavnou formou

149 KčEconea.cz · detail ›

Všechny kategorie obchodu ›

Zdroje a další čtení

Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.