Lupénka (psoriáza): příznaky, spouštěče a možnosti léčby

Co je lupénka

Lupénka (psoriáza) je chronické zánětlivé onemocnění, při kterém imunitní systém vysílá kožním buňkám chybné signály. Buňky pokožky se pak množí mnohem rychleji než obvykle a nestačí se běžně odlupovat. Hromadí se na povrchu a vytvářejí typická zarudlá, vystouplá a šupinatá ložiska.

Lupénka postihuje zhruba dvě až tři procenta lidí v Evropě. Může začít v jakémkoli věku, nejčastěji v mladší dospělosti. Na vzniku se podílí dědičnost: pokud má lupénku jeden z rodičů, je riziko u dětí vyšší. K propuknutí nemoci ale obvykle přispívají i vnější spouštěče.

Je důležité zdůraznit, že lupénka není nakažlivá. Nepřenáší se dotykem, v bazénu ani společným používáním věcí. Přesto se lidé s lupénkou často setkávají s nepochopením, které může být pro ně stejně zatěžující jako samotné příznaky.

Formy a příznaky

• Ložisková (plaková) lupénka je nejčastější forma. Projevuje se ostře ohraničenými, vyvýšenými červenými ložisky pokrytými stříbřitě bílými šupinami. Typicky se objevují na loktech, kolenou, ve vlasaté části hlavy a v oblasti kříže. Mohou svědit nebo pálit.
• Kapkovitá (guttátní) lupénka se projevuje mnoha drobnými ložisky na trupu a končetinách. Často se objeví u dětí a mladých lidí po streptokokové angíně.
• Inverzní lupénka postihuje kožní záhyby, jako jsou podpaží, třísla, oblast pod prsy a mezi hýžděmi. Ložiska jsou hladká, lesklá, bez šupin.
• Pustulózní lupénka se projevuje puchýřky s hnisem, nejčastěji na dlaních a ploskách.
• Erytrodermická lupénka je vzácná a vážná forma, kdy je zarudlá téměř celá kůže. Vyžaduje okamžité ošetření.

Lupénka často postihuje i nehty: objevují se na nich drobné důlky, žlutohnědé skvrny, ztluštění nebo odlučování nehtu od lůžka. Nemoc má obvykle kolísavý průběh s obdobími zlepšení a zhoršení.

Co lupénku spouští a zhoršuje

• infekce, zejména streptokokové infekce krku,
• psychický stres,
• poranění kůže, například škrábnutí, tetování nebo spálení od slunce; ložiska se mohou objevit právě v místě poranění,
• kouření a nadměrné pití alkoholu,
• obezita,
• některé léky, například některé léky na vysoký tlak, lithium nebo antimalarika; léky nikdy nevysazujte sami, ale poraďte se s lékařem,
• náhlé vysazení kortikoidů v tabletách,
• suchý vzduch a chladné období; naopak přiměřené slunce u mnoha lidí lupénku zlepšuje.

Lupénka jako onemocnění celého těla

Zánět u lupénky se neomezuje jen na kůži. U části pacientů vzniká psoriatická artritida, zánětlivé onemocnění kloubů, šlach a úponů. Projevuje se bolestí a otokem kloubů, často prstů na rukou i nohou (celý prst může otéct jako „párek“), bolestí paty nebo zad a ranní ztuhlostí. Včasná léčba je důležitá, aby nedošlo k trvalému poškození kloubů. Pacienti s lupénkou by proto měli bolesti kloubů hlásit dermatologovi a případně navštívit revmatologa.

Lidé se středně těžkou a těžkou lupénkou mají také vyšší riziko metabolického syndromu, obezity, cukrovky 2. typu, vysokého tlaku, srdečně-cévních onemocnění a ztučnění jater. Častější jsou i deprese a úzkost. Proto je vhodné pravidelně kontrolovat tlak, krevní tuky a cukr a nepodceňovat psychickou stránku.

Léčba

Lupénku zatím neumíme úplně vyléčit, ale léčba dokáže projevy výrazně zmírnit a u mnoha pacientů kůži téměř nebo úplně vyčistit. Volba léčby závisí na rozsahu, formě, postižených místech, přidružených onemocněních a přání pacienta.

Místní léčba

• emoliencia a keratolytika (například s kyselinou salicylovou nebo močovinou), které změkčují a odstraňují šupiny,
• kortikoidní masti tlumící zánět,
• deriváty vitaminu D, často v kombinaci s kortikoidy,
• speciální šampony a přípravky na vlasatou část hlavy.

Fototerapie

Ozařování úzkospektrým UVB zářením probíhá na dermatologických pracovištích několikrát týdně. Je účinné u rozsáhlejší lupénky. Nenahrazuje se soláriem, které není vhodné kvůli riziku poškození kůže.

Systémová léčba

U středně těžké a těžké lupénky nebo při postižení kloubů se používají léky v tabletách nebo injekcích: klasické léky tlumící imunitu a zánět, moderní cílené léky v tabletách a biologická léčba, která blokuje konkrétní zánětlivé molekuly. Biologickou léčbu předepisují specializovaná centra a vyžaduje pravidelné kontroly.

Co můžete udělat sami

• Pravidelně promašťujte kůži, zvláště po koupeli. Suchá kůže více svědí a snadněji praská.
• Nestrhávejte šupiny násilím; raději je změkčete a nechte odloučit.
• Přestaňte kouřit a omezte alkohol.
• Udržujte zdravou hmotnost. Zhubnutí u lidí s nadváhou může zlepšit lupénku i odpověď na léčbu.
• Hýbejte se, pomáhá to srdci, kloubům i psychice.
• Chraňte kůži před poraněním a spálením od slunce. Mírné slunění je u většiny pacientů přínosné.
• Pracujte se stresem, například pomocí relaxačních technik nebo sportu.
• Neostýchejte se vyhledat pacientské organizace a psychologickou podporu.

Lázně a klimatická léčba

Mnoha pacientům s lupénkou prospívají lázeňské pobyty a pobyty u moře. Kombinace slunce, koupelí, klidu a péče o kůži vede u řady lidí ke zlepšení. Lázeňská léčba je v určitých případech hrazena z veřejného pojištění na návrh lékaře; o podmínkách se informujte u svého dermatologa. Pobyt u moře je vhodné plánovat s rozumem: kůži je třeba chránit před spálením, protože spálení může lupénku naopak zhoršit.

Život s lupénkou

Lupénka je viditelné onemocnění a mnoho lidí se kvůli ní stydí, zakrývá se i v létě nebo se vyhýbá sportu, bazénu a intimním vztahům. Tento dopad na psychiku a kvalitu života je lékařsky uznávanou součástí nemoci a je legitimním důvodem k intenzivnější léčbě. Při rozhodování o léčbě proto dermatolog nehodnotí jen rozsah ložisek, ale i to, jak moc nemoc omezuje každodenní život. Ložiska na obličeji, rukou, genitálu nebo ve vlasech mohou být pro člověka zatěžující, i když zabírají malou plochu.

Pomoct může otevřeně mluvit o nemoci s okolím a vysvětlit, že není nakažlivá. Pacientské organizace nabízejí setkávání, informace a podporu. Pokud nemoc vede ke smutku, úzkosti nebo k uzavírání se do sebe, řekněte to lékaři; psychologická pomoc je u lupénky běžnou a užitečnou součástí péče.

Při dlouhodobé léčbě je vhodné chodit na pravidelné kontroly, i když je kůže v klidu. Lékař při nich sleduje účinnost a bezpečnost léčby a také možné přidružené nemoci, jako je vysoký tlak, cukrovka nebo postižení kloubů.