Parodontitida (paradentóza): příčiny, příznaky a léčba

Co je parodontitida

Parodont je souhrnné označení pro tkáně, které drží zub na svém místě – dáseň, vazivový aparát (periodoncium) a kost čelisti. Zdravé tkáně parodontu jsou předpokladem pro to, aby zub vydržel plnou zátěž při kousání po celý život. Parodontitida, lidově nazývaná paradentóza, je chronické zánětlivé onemocnění těchto tkání způsobené bakteriemi zubního plaku. Neléčený zánět postupně ničí vazivo a kost, zub ztrácí oporu, uvolňuje se a v pokročilém stadiu může vypadnout. Proces obvykle probíhá bezbolestně a plíživě, takže si ho člověk sám dlouho nemusí všimnout, dokud nedojde k viditelnému ústupu dásně nebo uvolnění zubu.

Parodontitida patří mezi nejčastější příčiny ztráty zubů u dospělých a postihuje velkou část populace ve větší nebo menší míře, přičemž těžší formy jsou méně časté než mírnější stupně onemocnění. Riziko onemocnění i jeho tíže s věkem stoupají, výrazněji se ale projeví jen tam, kde se dlouhodobě zanedbává ústní hygiena nebo se nedaří odstranit další rizikové faktory.

Jak nemoc vzniká

Zdravá dáseň je pevně přisedlá k zubu a nekrvácí, i drobná krvácivost při čištění je proto vždy signálem, že se v ústech odehrává nějaký zánětlivý proces.

Na zubech se neustále tvoří tenký povlak bakterií zvaný zubní plak. Pokud se pravidelně a důkladně neodstraňuje čištěním, zvápenatí a promění se v zubní kámen, na jehož drsném povrchu se bakterie usazují ještě snáz. Bakterie a jejich produkty dráždí dáseň a spouštějí zánětlivou reakci organismu, což se projeví jako gingivitida – zarudlá, oteklá dáseň, která krvácí při čištění.

Gingivitida je ve svém počátku vratná – při důkladné hygieně a odstranění plaku a kamene se dáseň zcela zahojí. Pokud zánět přetrvává dlouhodobě, šíří se hlouběji do vaziva a kosti, vzniká parodontitida. Mezi zubem a dásní se vytváří parodontální chobot, prohlubeň, ve které se hromadí další bakterie a proces se prohlubuje. Na rozdíl od gingivitidy už úbytek kosti u parodontitidy sám nezmizí a nevrátí se do původního stavu ani po sebelepší léčbě, i po jejím úspěšném zvládnutí zůstává. Proto se v léčbě klade takový důraz na časný záchyt, kdy je nemoc ještě ve stadiu gingivitidy a lze ji zcela zvrátit.

Rizikové faktory

• Nedostatečná ústní hygiena je hlavní příčinou hromadění plaku a kamene.
• Kouření výrazně zvyšuje riziko vzniku i tíže parodontitidy, zároveň zhoršuje hojení po léčbě a maskuje typické krvácení dásní, takže se nemoc odhalí později.
• Cukrovka, zejména špatně kompenzovaná, zvyšuje náchylnost k zánětu dásní a parodontitida naopak ztěžuje kompenzaci cukrovky – vztah funguje oběma směry, a proto lékaři u diabetiků věnují stavu dásní zvýšenou pozornost.
• Genetická predispozice a rodinný výskyt onemocnění dásní.
• Hormonální změny, například v těhotenství nebo v pubertě, kdy dásně bývají citlivější na zánět.
• Některé léky snižující tvorbu slin, protože sliny mají přirozený ochranný účinek na ústní tkáně.
• Stres a dlouhodobě oslabená imunita.
• Nesprávně padnoucí zubní náhrady, výplně nebo protetické práce, které usnadňují hromadění plaku na těžko čistitelných místech.

Příznaky

• krvácení dásní při čištění zubů nebo kousání do tvrdšího jídla,
• zarudlé, oteklé nebo naopak zdánlivě ustupující dásně,
• nepříjemný, přetrvávající zápach z úst nebo nepříjemná pachuť,
• citlivost zubních krčků na studené nebo sladké,
• postupné uvolňování zubů a vznik mezer mezi zuby, které tam dříve nebyly,
• zdánlivé prodlužování a vizuální zvětšování zubů v důsledku ustupující dásně,
• v pokročilém stadiu bolestivost, hnisavé výtoky z dásně, vypadávání zubů.

Příznaky se obvykle rozvíjejí velmi pomalu, řadu let, a v ranných stadiích jsou nenápadné, což je jeden z důvodů, proč lidé návštěvu zubaře s krvácením dásní často zbytečně odkládají.

Parodontitida bývá v časných stadiích téměř bezbolestná, což je jeden z důvodů, proč se často odhalí až u zubaře při preventivní prohlídce.

Diagnostika

Parodontitidu diagnostikuje zubní lékař nebo parodontolog. Základem je měření hloubky parodontálních chobotů kolem každého zubu speciální sondou, hodnocení krvácivosti dásní a pohyblivosti zubů. Rozsah úbytku kosti doplní rentgenový snímek, na kterém je pokles výšky kosti kolem kořenů zubů dobře patrný. Podle výsledků se stanoví stadium a rozsah onemocnění, které určuje způsob léčby. Vyšetření se obvykle provádí při pravidelné dentální hygieně nebo preventivní prohlídce a je nebolestivé, i když měření chobotů může být u zanícené dásně mírně nepříjemné.

Léčba

• Odstranění zubního plaku a kamene (dentální hygiena, u parodontitidy hlubší ošetření pod dásní) je základem léčby ve všech stadiích.
• Zlepšení domácí ústní hygieny – nácvik správné techniky čištění zubů, mezizubní kartáčky nebo dentální nit pro čištění prostorů mezi zuby, kam běžný kartáček nedosáhne.
• U hlubších chobotů se provádí hluboké čištění kořenových povrchů (scaling a root planing), případně v místním umrtvení.
• U pokročilé parodontitidy s hlubokými choboty nebo úbytkem kosti může být nutný chirurgický zákrok prováděný parodontologem, který umožní lépe vyčistit hluboké části kořene nebo upravit tvar kosti a dásně.
• Odstranění rizikových faktorů – přestat kouřit, dobře kompenzovat cukrovku.
• Pravidelné udržovací návštěvy u dentální hygienistky po ukončení léčby jsou nutné, protože parodontitida má sklon se bez důsledné péče vracet, obvykle po třech až šesti měsících podle doporučení parodontologa.

Uvolněné nebo ztracené zuby už léčba parodontitidy sama nezachrání zpět do původního stavu, cílem je zastavit další postup nemoci a stabilizovat stav. U ztraceného zubu pak přichází na řadu náhrada, například implantát, můstek nebo snímatelná náhrada, podle konkrétní situace v ústech.

Prevence

• čistit zuby minimálně dvakrát denně po dobu alespoň dvou minut,
• denně čistit mezizubní prostory nití nebo mezizubními kartáčky, kam běžný kartáček nedosáhne a kde plak nejčastěji uniká pozornosti,
• chodit na pravidelné preventivní prohlídky k zubaři, obvykle jednou za půl roku, i bez viditelných potíží,
• absolvovat pravidelnou profesionální dentální hygienu s odstraněním zubního kamene,
• úplně přestat kouřit, případně nezačínat,
• dobře kompenzovat cukrovku a další chronická onemocnění ovlivňující imunitu,
• řešit hormonální období, jako je těhotenství, se zvýšenou pozorností k dásním,
• u dětí a dospívajících budovat správné hygienické návyky už od malička, protože se drží i v dospělosti.