Nemoci Střeva5 min čteníAktualizováno 23. září 2026

Ulcerózní kolitida: příznaky, příčiny a léčba

Ulcerózní kolitida patří mezi idiopatická střevní zánětlivá onemocnění a postihuje výhradně tlusté střevo a konečník. Vysvětlíme, jak se projevuje, jak probíhá diagnostika a jaké možnosti léčby má dnešní gastroenterologie k dispozici.

V kostce

Ulcerózní kolitida je chronický zánět sliznice tlustého střeva a konečníku, který postupuje souvisle od konečníku dál.
Hlavním příznakem jsou krvavé průjmy, časté nucení na stolici a bolesti břicha, typické je střídání klidu a vzplanutí.
Přesná příčina není známa, podílí se genetická predispozice a porucha regulace imunitního systému ve střevě.
Léčba zahrnuje protizánětlivé léky, imunosupresiva a biologickou léčbu, u těžkých nebo neléčitelných forem přichází v úvahu operace.
Dlouhodobě špatně kontrolovaná ulcerózní kolitida zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva, proto je nutné pravidelné sledování.

Co je ulcerózní kolitida

Ulcerózní kolitida je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje sliznici tlustého střeva a konečníku. Na rozdíl od Crohnovy choroby, která může zasáhnout kteroukoli část trávicí trubice a postupuje v ložiscích, ulcerózní kolitida začíná vždy v konečníku a šíří se souvisle směrem výš tlustým střevem, přičemž zánět zasahuje jen povrchovou vrstvu střevní stěny.

Onemocnění patří spolu s Crohnovou chorobou do skupiny idiopatických střevních zánětů, tedy nemocí bez jednoznačně objasněné příčiny. Nejčastěji se objevuje mezi 15. a 30. rokem věku, může se ale objevit i později. Průběh je typicky chronický, se střídáním období klidu (remise), kdy nemocný nemá žádné nebo jen minimální příznaky, a období vzplanutí (relapsu) s výraznějšími obtížemi.

Podle rozsahu postižení tlustého střeva lékaři rozlišují několik forem onemocnění: proktitidu, při které je zánět omezen jen na konečník, levostrannou kolitidu zasahující levou polovinu tlustého střeva, a rozsáhlou nebo totální kolitidu postihující celé tlusté střevo. Rozsah postižení ovlivňuje jak závažnost příznaků, tak volbu léčby a míru rizika dlouhodobých komplikací.

Příčiny a rizikové faktory

Přesná příčina ulcerózní kolitidy není známa. Předpokládá se souhra několika faktorů:

genetická predispozice – riziko je vyšší, pokud se nemoc vyskytuje u blízkých příbuzných,
porucha imunitní regulace ve střevní sliznici, kdy imunitní systém udržuje chronický zánět v reakci na běžné střevní bakterie,
faktory prostředí, mezi které patří strava, změny střevního mikrobiomu a životní styl.

Zajímavostí, kterou lékaři dosud plně nevysvětlili, je, že kouření riziko vzniku ulcerózní kolitidy mírně snižuje a bývalí kuřáci mají naopak riziko vyšší než ti, kdo nikdy nekouřili. To v žádném případě neznamená, že by se kouření mělo doporučovat, celkové zdravotní riziko kouření tuto drobnou souvislost mnohonásobně převažuje.

Stejně jako u Crohnovy choroby platí i u ulcerózní kolitidy takzvaná hygienická hypotéza, podle které nižší expozice běžným mikroorganismům v dětství v rozvinutých zemích může přispívat k vyšší náchylnosti imunitního systému k chybné reakci ve střevě. I zde jde ale spíše o jednu z několika zkoumaných teorií než o prokázanou příčinu, a onemocnění pravděpodobně vzniká souhrou více faktorů najednou.

Příznaky

Příznaky se odvíjejí od rozsahu postižení tlustého střeva a intenzity zánětu. K nejtypičtějším patří:

krvavé průjmy, často s příměsí hlenu,
časté a naléhavé nucení na stolici, i v noci,
bolesti a křeče v podbřišku, které se zmírňují po vyprázdnění,
únava a celková slabost,
při rozsáhlejším nebo těžším zánětu horečka a úbytek hmotnosti.

Stejně jako u Crohnovy choroby se mohou objevit i mimostřevní projevy: zánět kloubů, kožní změny, záněty očí nebo jaterní obtíže. Závažnou, naštěstí vzácnou komplikací je takzvaný toxický megakolon, prudké rozšíření tlustého střeva se selháním jeho funkce, které vyžaduje okamžitou lékařskou péči.

Intenzita příznaků se u jednotlivých pacientů výrazně liší – zatímco u proktitidy s postižením jen konečníku mohou být obtíže mírné a omezené na krvácení a časté nucení, u rozsáhlé kolitidy bývá průběh závažnější, s výraznějšími krvavými průjmy, silnějšími bolestmi a větším rizikem celkových projevů, jako je horečka a únava. Právě proto lékaři při hodnocení závažnosti přihlížejí nejen k typu příznaků, ale i k jejich četnosti a vlivu na běžný život pacienta.

Jak se nemoc diagnostikuje

Diagnóza se stanovuje na základě kombinace příznaků, laboratorních vyšetření a koloskopie s odběrem vzorků tkáně. Krevní testy ukážou známky zánětu v těle a případnou chudokrevnost způsobenou dlouhodobou ztrátou krve stolicí. Vyšetření stolice na kalprotektin pomáhá odlišit zánětlivé onemocnění střev od funkčních obtíží, jako je syndrom dráždivého tračníku.

Klíčovým vyšetřením je koloskopie, při které lékař přímo vidí rozsah a charakter postižení sliznice a odebere vzorky na mikroskopické vyšetření, které potvrdí diagnózu a odliší ji od jiných zánětlivých onemocnění střeva, včetně Crohnovy choroby.

Vyšetření se opakuje i v dalším průběhu nemoci, protože pomáhá posoudit, jak dobře nemoc reaguje na léčbu, a odhalit případné časné známky komplikací. Frekvence kontrolních koloskopií se řídí individuálně podle rozsahu onemocnění, délky jeho trvání a odpovědi na léčbu, a stanovuje ji ošetřující gastroenterolog.

Léčba

Cílem léčby je navodit a udržet remisi, zmírnit příznaky a předejít komplikacím. Léčba se odvíjí od rozsahu postižení a závažnosti obtíží.

Aminosalicyláty (5-ASA) jsou často první volbou u mírnější formy nemoci a podávají se ústy nebo místně formou čípků či klystýrů podle rozsahu postižení.
Kortikosteroidy se používají ke zvládnutí akutního vzplanutí, pro nežádoucí účinky při dlouhodobém užívání se nedoporučují jako udržovací léčba.
Imunosupresiva a biologická léčba se nasazují u středně těžké až těžké formy nemoci nebo pokud předchozí léčba nedostatečně účinkuje, s cílem udržet dlouhodobou remisi bez potřeby kortikosteroidů.
Chirurgická léčba, tedy odstranění tlustého střeva, přichází v úvahu u těžkých forem nereagujících na léčbu, při komplikacích nebo při nálezu předrakovinných změn. Na rozdíl od Crohnovy choroby je u ulcerózní kolitidy odstranění celého tlustého střeva definitivním řešením zánětu.

Volbu a úpravy léčby provádí vždy gastroenterolog podle průběhu nemoci a odpovědi na dosavadní terapii.

Život s ulcerózní kolitidou a sledování

Ulcerózní kolitida je celoživotní onemocnění, ale při dobře nastavené léčbě může nemocný vést plnohodnotný život, včetně sportu, práce a rodičovství. Dlouhodobě špatně kontrolovaný zánět tlustého střeva ale zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva, proto se pacientům po delší době trvání nemoci doporučují pravidelné kontrolní koloskopie podle plánu stanoveného gastroenterologem.

Strava se přizpůsobuje individuálně a mění se podle fáze nemoci, univerzální dieta neexistuje. Během vzplanutí bývá vhodná lehčí strava, v období klidu se doporučuje jíst pestře a vyváženě. Pravidelné užívání léků i v klidovém období, kdy nemocný nemá žádné příznaky, je zásadní pro udržení remise a předcházení návratu zánětu.

Ženy s ulcerózní kolitidou, které plánují otěhotnět, by měly plánování těhotenství probrat předem s gastroenterologem – nejvhodnější je otěhotnět v období dlouhodobé remise, protože aktivní zánět v době početí zvyšuje riziko komplikací v těhotenství i riziko vzplanutí nemoci během něj. Většina udržovací léčby je v těhotenství považována za bezpečnou a její náhlé vysazení bez konzultace s lékařem se nedoporučuje.

Kdy k lékaři

Vyhledejte lékaře při opakovaných krvavých průjmech, častém a naléhavém nucení na stolici nebo bolestech břicha trvajících déle než dva týdny. Pokud už máte ulcerózní kolitidu diagnostikovanou, kontaktujte gastroenterologa při zhoršení příznaků, vysoké horečce, silné bolesti nebo výrazném zvětšení objemu břicha. Silná bolest břicha s horečkou a zástavou stolice a plynů může znamenat toxický megakolon a vyžaduje okamžité lékařské vyšetření, v akutní situaci volejte 155.

Časté otázky

Čím se ulcerózní kolitida liší od Crohnovy choroby?

Ulcerózní kolitida postihuje jen tlusté střevo a konečník a šíří se souvisle od konečníku výš, zánět zasahuje jen povrchovou vrstvu sliznice. Crohnova choroba může postihnout kteroukoli část trávicí trubice, postupuje v ložiscích a zánět prostupuje celou stěnou střeva.

Dá se ulcerózní kolitida vyléčit?

Léky nemoc vyléčit nedokážou, ale u pacienta v remisi se dá dosáhnout dlouhodobého klidu bez příznaků. Jediným způsobem, jak zánět tlustého střeva zcela odstranit, je jeho chirurgické odstranění, které se zvažuje u těžkých nebo na léčbu nereagujících forem.

Zvyšuje ulcerózní kolitida riziko rakoviny?

Ano, dlouhodobě trvající a špatně kontrolovaný zánět tlustého střeva riziko rakoviny tlustého střeva zvyšuje, proto se po několika letech trvání nemoci doporučují pravidelné kontrolní koloskopie.

Související produkty

Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.

Pure Harmony Bublíkův koupací sliz s probiotiky - fialový (140 g) - mytí rukou a těla zábavnou formou

149 KčEconea.cz · detail ›

Všechny kategorie obchodu ›

Zdroje a další čtení

Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.