Vypadávání vlasů: příčiny u žen i mužů a možnosti léčby

Kolik vlasů je normální ztrácet

Vlasy rostou v cyklech, které se u jednotlivých vlasových folikulů střídají nezávisle na sobě: aktivní růstová fáze trvá roky, po ní následuje krátká přechodová fáze a nakonec klidová fáze, na jejímž konci vlas vypadne a folikul po čase začne růst nový. Díky tomu, že jednotlivé vlasy jsou v různých fázích, je ztráta 50 až 100 vlasů denně zcela běžná a nevšimne si jí ani okolí.

O nadměrné vypadávání jde tehdy, když množství vypadaných vlasů znatelně přesahuje tuto hranici, když se objevují viditelná řidší místa nebo lysinky, nebo když vlasy citelně řidnou v celkovém objemu.

Subjektivní vnímání vypadávání vlasů se u lidí velmi liší a nemusí odpovídat skutečnému stavu. Někteří lidé si zvýšeného vypadávání všimnou už při mírné odchylce od svého obvyklého stavu, zatímco jiní si výraznější řídnutí uvědomí až po delší době. Pomůže proto sledovat spíše trend v čase než jednorázový počet vlasů na kartáči nebo v odtoku.

Dědičné vypadávání vlasů (androgenetická alopecie)

Nejčastější příčinou dlouhodobého řídnutí vlasů je dědičná androgenetická alopecie, na jejímž vzniku se podílí genetické predispozice a citlivost vlasových folikulů na mužské pohlavní hormony (androgeny), které jsou přítomné v menším množství i u žen.

• U mužů se projevuje typicky ustupující vlasovou linií na spáncích a řídnutím na temeni, může postupně vést až k úplné plešatosti.
• U žen se projevuje spíše celkovým řídnutím ve střední části hlavy podél pěšinky, úplná plešatost je vzácná.

Jde o postupný, dlouhodobý proces, který sám o sobě není známkou žádného jiného onemocnění.

Rychlost a rozsah androgenetické alopecie se u jednotlivých lidí liší a předpovědět přesný průběh dopředu není možné. U některých mužů se výraznější řídnutí objeví už kolem dvacátého roku věku, u jiných zůstává jen mírné i v pozdějším věku. U žen se řídnutí obvykle zvýrazňuje po menopauze v souvislosti se snížením hladiny ženských pohlavních hormonů, které dosud účinek androgenů částečně vyvažovaly.

Náhlé a dočasné vypadávání vlasů

Kromě dědičného vypadávání existuje řada stavů, kdy vlasy vypadávají náhle a ve větším množství, obvykle rovnoměrně po celé hlavě.

• Telogenní efluvium je zvýšené vypadávání, které nastupuje s odstupem 2 až 3 měsíců po vyvolávající události, například po horečnatém onemocnění, operaci, porodu, výrazné psychické zátěži nebo prudkém hubnutí. Obvykle je přechodné a do několika měsíců se upraví samo.
• Alopecia areata je autoimunitní onemocnění, které způsobuje ostře ohraničené kulaté lysinky, může postihnout i obočí nebo vousy.
• Vypadávání vlivem léků, například některé léky na krevní tlak, na ředění krve nebo chemoterapie.

Alopecia areata může mít nepředvídatelný průběh: u části lidí vlasy dorostou samy do několika měsíců, u jiných dochází k opakovaným epizodám nebo k rozsáhlejšímu postižení. Přesná příčina, proč imunitní systém napadá právě vlasové folikuly, není zcela objasněna, předpokládá se souhra genetické predispozice a spouštěcích faktorů, jako je infekce nebo silný stres.

Nedostatek živin a onemocnění jako příčina

Vlasové folikuly jsou citlivé na celkový zdravotní stav organismu, proto může vypadávání vlasů signalizovat i jiný problém:

• nedostatek železa, časté zejména u žen se silnější menstruací,
• poruchy štítné žlázy, jak snížená, tak zvýšená funkce,
• nedostatek zinku nebo bílkovin při jednostranné či velmi přísné dietě,
• chronická onemocnění a některé kožní nemoci postihující vlasovou pokožku.

Právě proto se při náhlém nebo výraznějším vypadávání vlasů doporučuje základní krevní vyšetření, které tyto příčiny pomůže odhalit nebo vyloučit.

U žen v reprodukčním věku s výraznějším vypadáváním vlasů, zvláště v kombinaci s nepravidelnou menstruací, akné nebo nadměrným ochlupením, je vhodné myslet i na hormonální nerovnováhu, například syndrom polycystických ovarií. U mužů i žen se zvýšeným vypadáváním vlasů se navíc doporučuje zhodnotit i celkovou stravu, protože jednostranné diety s výrazným omezením bílkovin mohou růst vlasů oslabit.

Možnosti léčby

Léčba se odvíjí od zjištěné příčiny.

• Pokud je příčinou nedostatek živin nebo porucha štítné žlázy, řeší se doplněním chybějící látky nebo léčbou základního onemocnění, po čemž se růst vlasů obvykle upraví.
• Pro dědičné vypadávání vlasů existují lokální i celkové léky předepisované lékařem, které mohou zpomalit další úbytek a u části lidí i podpořit dorůstání, účinek je ale individuální a léčba musí být dlouhodobá a pravidelná.
• Alopecia areata se léčí podle rozsahu, od lokální léčby po systémovou léčbu u rozsáhlejších forem, kterou vede dermatolog.
• Telogenní efluvium obvykle žádnou specifickou léčbu nevyžaduje, jen čas a řešení vyvolávající příčiny, pokud je známá.

Doplňky stravy s biotinem, zinkem nebo dalšími látkami mohou pomoci tam, kde je prokázaný nedostatek konkrétní živiny, ale bez něj jejich přínos není spolehlivě doložen.

Péče o vlasy během léčby a v mezidobí

Bez ohledu na příčinu vypadávání pomáhá šetrné zacházení s vlasy: vyhýbat se přehnaně silnému mytí za horka, agresivnímu tření ručníkem a časté tepelné úpravě žehličkou nebo fénem na vysokou teplotu. Přísně stažené účesy, například těsné culíky nebo copánky nošené dlouhodobě, mohou způsobit mechanické vypadávání vlasů v místě tahu, tzv. trakční alopecii, které je do jisté míry vratné, pokud se návyk včas změní.

Trpělivost je při řešení vypadávání vlasů klíčová, protože vlasový cyklus je pomalý a jakákoli léčba nebo úprava návyků se na hustotě vlasů projeví až po několika měsících. Očekávání rychlého viditelného zlepšení do několika týdnů proto obvykle vede jen ke zklamání a předčasnému ukončení jinak vhodné léčby.

Nabídka takzvaných zázračných přípravků proti vypadávání vlasů je na trhu obrovská, u naprosté většiny z nich ale chybí spolehlivé důkazy o účinnosti. Než se do nákupu drahého produktu pustíte, má smysl nejprve zjistit skutečnou příčinu vypadávání u lékaře, protože léčba zaměřená na konkrétní příčinu má výrazně vyšší šanci na úspěch než plošné vyzkoušení dostupné kosmetiky.

Také psychický dopad vypadávání vlasů nemá smysl podceňovat, obzvlášť u žen a mladších lidí, u kterých bývá spojeno se sníženým sebevědomím. Pokud vypadávání vlasů výrazně ovlivňuje psychickou pohodu, má smysl to zmínit lékaři a zvážit i podporu psychologa souběžně s léčbou samotné příčiny.

Pro řadu lidí je také úlevou zjištění, že za jejich obtížemi stojí dobře popsaný a řešitelný stav, ne vzácné nebo nepochopitelné onemocnění. Otevřený rozhovor s lékařem o možnostech i realistických očekáváních léčby často pomůže víc než opakované zkoušení dalších a dalších volně prodejných produktů.