Zánět ledvin (pyelonefritida): příznaky a léčba

Co je zánět ledvin

Zánět ledvin, odborně pyelonefritida, je bakteriální infekce postihující ledvinnou pánvičku a přilehlou tkáň ledviny. Nejčastěji vzniká tak, že se bakterie, obvykle běžné střevní bakterie jako Escherichia coli, dostanou z okolí konečníku do močové trubice, odtud do močového měchýře a při neléčené nebo opakované infekci dále vzestupně přes močovody až do ledviny. Méně často se bakterie do ledviny dostanou krevní cestou z jiného ložiska infekce v těle.

Riziko je vyšší u žen kvůli kratší močové trubici, díky které mají bakterie blíž k měchýři, dále u těhotných žen, u lidí s cukrovkou, se zúžením nebo jinou překážkou v močových cestách, s močovými kameny nebo s oslabenou imunitou. Zánět ledvin může být akutní, tedy náhle vzniklý, nebo se při opakovaných infekcích a poruše odtoku moči rozvinout do chronické formy, která postupně poškozuje ledvinnou tkáň.

Onemocnění se může objevit v každém věku, od kojenců s vrozenou vadou močových cest až po seniory, u kterých bývá odtok moči zpomalen jinými zdravotními problémy. U mužů je akutní zánět ledvin méně častý než u žen, ale o to důležitější je u nich vždy pátrat po překážce v odtoku moči, například zvětšené prostatě.

Příznaky

Akutní zánět ledvin se obvykle projeví během hodin až dnů kombinací celkových a místních příznaků. Často mu předchází několik dní trvající příznaky obyčejné infekce dolních močových cest, které se pak zhorší a přidá se horečka.

• horečka, často vysoká, spojená s třesavkou a zimnicí,
• bolest v boku nebo v bederní krajině, typicky na jedné straně, která se může šířit do třísla,
• nevolnost a zvracení,
• časté a bolestivé nucení na močení, pálení při močení,
• zakalená, páchnoucí nebo krví zbarvená moč,
• celková slabost, únava a bolesti svalů.

U malých dětí a starších lidí mohou příznaky být méně typické, například jen horečka bez jasné bolesti nebo naopak zmatenost u seniorů, kterou pečovatelé mohou mylně přisoudit jen věku. U kojenců je varovným signálem horečka bez zjevné příčiny, neprospívání nebo odmítání jídla, a i tyto nenápadné projevy zaslouží vyšetření moči.

Bolest bývá natolik silná, že člověka omezuje v běžném pohybu, a mnoho lidí ji popisuje jako neustupující tupý tlak zhoršující se poklepem na dané straně zad. Na rozdíl od obyčejné bolesti zad ze svalového přetížení se u zánětu ledvin bolest nezlepšuje polohou ani odpočinkem a je doprovázena celkovými příznaky infekce.

Jak se stanovuje diagnóza

Lékař vychází z popisu obtíží, fyzikálního vyšetření, kdy typicky vyvolá bolest poklepem v bederní krajině, a z vyšetření moči. Chemické vyšetření a mikroskopický rozbor moči ukáže přítomnost bílých krvinek a bakterií, kultivace moči pak určí konkrétní bakterii a její citlivost na antibiotika, což pomáhá zvolit správnou léčbu, případně ji upravit, pokud počáteční antibiotikum nezabírá.

Doplňuje se také odběr krve, kde zvýšené zánětlivé markery a případně i pozitivní hemokultura, tedy záchyt bakterií přímo v krvi, potvrzují závažnost infekce a riziko jejího šíření do celého organismu.

U opakovaných infekcí, u mužů, u dětí nebo při podezření na komplikaci, jako je hnisavé ložisko nebo překážka v odtoku moči, lékař doplní zobrazovací vyšetření, nejčastěji ultrazvuk ledvin a močových cest, který dokáže odhalit rozšíření ledviny, hnisavé ložisko nebo kámen bránící odtoku moči. U komplikovaných nebo na léčbu nereagujících případů se využívá i počítačová tomografie, která podá podrobnější obraz.

Léčba

Základem léčby jsou antibiotika, jejichž volbu a délku podání určuje lékař podle závažnosti stavu, výsledků kultivace a případných rizikových faktorů. Nekomplikovaný zánět ledvin u jinak zdravého dospělého se často léčí ambulantně tabletovou formou po dobu jednoho až dvou týdnů. Důležité je dokončit celou předepsanou dobu léčby, i když se příznaky rychle zlepší, protože předčasné vysazení zvyšuje riziko návratu infekce a rozvoje rezistence bakterií vůči danému antibiotiku.

Hospitalizace s podáváním antibiotik do žíly bývá nutná při vysoké horečce, zvracení bránícím užívání tablet, v těhotenství, u malých dětí, při podezření na komplikaci nebo pokud stav zahrnuje známky celkové sepse, tedy prudkého poklesu krevního tlaku, zrychleného dechu nebo zmatenosti. Po zlepšení stavu lékaři obvykle přechází z nitrožilní na tabletovou formu a doléčení dokončí ambulantně.

Podpůrně pomáhá klid, dostatečný pitný režim, který podporuje vyplavování bakterií z močových cest, a léky snižující horečku a tlumící bolest. Po skončení léčby se u části pacientů, zejména u dětí nebo při podezření na vrozenou vadu močových cest, provádí kontrolní vyšetření, aby se ověřilo, že infekce zcela odezněla a nehrozí poškození ledviny.

Možné komplikace

Neléčený nebo pozdě léčený zánět ledvin může vést k závažným komplikacím. Patří mezi ně hnisavé ložisko v ledvině nebo v jejím okolí, které může vyžadovat drenáž jehlou nebo drobný chirurgický zákrok, dále urosepse, tedy celková reakce organismu na infekci šířící se do krve, která může ohrozit i život a vyžaduje intenzivní léčbu. Při opakovaných infekcích, zvláště v dětství, hrozí i trvalé poškození ledvinné tkáně jizvením a postupné zhoršení funkce postižené ledviny, což se projeví až s odstupem let.

Zvláště rizikové je to u lidí, kteří mají zároveň překážku v odtoku moči, například kámen nebo zúženinu, protože ta infekci udržuje a brání účinku léčby, dokud se překážka neodstraní. V těhotenství navíc neléčený zánět ledvin zvyšuje riziko předčasného porodu, a proto se v graviditě přistupuje k léčbě obzvlášť aktivně a často formou hospitalizace.

Prevence

Riziku infekce močových cest, která může přejít v zánět ledvin, lze do jisté míry předcházet.

• pít dostatek tekutin, aby moč pravidelně proplachovala močové cesty,
• nezadržovat moč a chodit na toaletu, jakmile ucítíte nucení,
• vymočit se po pohlavním styku,
• u žen utírat se po použití toalety směrem od pochvy k řiti, ne naopak,
• udržovat dobrou hygienu, ale vyhýbat se agresivním mycím prostředkům a vaginálnímu sprchování, které narušují přirozenou ochrannou flóru,
• řešit s lékařem opakované infekce, poruchy vyprazdňování měchýře nebo přítomnost močových kamenů,
• u lidí s cukrovkou usilovat o dobrou kompenzaci hladiny cukru v krvi.

U lidí s často se opakujícími infekcemi může lékař zvážit preventivní opatření na míru, včetně vyšetření příčiny, proč se infekce vrací, případně dlouhodobé nízkodávkové profylaktické podávání antibiotik nebo řešení anatomické překážky v odtoku moči. Vždy je lepší najít a odstranit příčinu opakování než infekce jen znovu a znovu léčit.