Zubní kaz: jak vzniká, jak ho poznat a jak mu předejít

Co je zubní kaz

Zubní kaz je postupné, nevratné poškozování tvrdých zubních tkání – nejprve skloviny, pak zubovniny (dentinu) – způsobené kyselinami, které vznikají činností bakterií zubního plaku. Tyto bakterie zpracovávají cukry z jídla a pití a jako vedlejší produkt vylučují kyseliny, jež rozpouštějí minerály ve sklovině (proces demineralizace).

Sklovina se dokáže díky minerálům ve slinách a fluoridu částečně sama opravovat (remineralizace), pokud ale kyselá zátěž převažuje dlouhodobě a k obnově tkáně nezbývá dostatek času mezi jídly, poškození postupuje hlouběji a vzniká trvalý defekt – kaz. Zubní kaz patří mezi vůbec nejrozšířenější onemocnění lidstva a postihuje lidi všech věkových skupin, od mléčného chrupu po stáří. Podle odhadů se s ním v životě setká naprostá většina lidí, i když míra postižení se výrazně liší podle stravy, hygieny a přístupu k zubní péči.

Jak kaz vzniká a postupuje

Ke vzniku kazu je potřeba současné působení několika faktorů: bakterie zubního plaku, cukry v potravě jako jejich zdroj energie, náchylný povrch zubu a dostatek času, kdy kyseliny na sklovinu působí.

• Počáteční fáze se projeví jako bělavá matná skvrna na skloviny, kterou nepoznáte pouhým okem tak snadno jako pozdější tmavou dutinu. V tomto stadiu je poškození ještě vratné, pokud se podpoří remineralizace a omezí přísun cukru.
• Kaz skloviny – defekt už zasahuje do hloubky skloviny, může být viditelný jako hnědavá nebo černá skvrnka nebo dutina, obvykle zatím bez bolesti. V tomto stadiu je již nutná výplň, protože sklovina se sama neopraví.
• Kaz dentinu – proces pronikl do zubovniny pod sklovinou, která je měkčí a postupuje rychleji; objevuje se citlivost na sladké, studené nebo teplé, což bývá první potíž, kterou si člověk skutečně všimne.
• Kaz zasahující dřeň – pokročilý kaz se dostane až k zubní dřeni obsahující nervy a cévy, což způsobí zánět a výraznou bolest, v krajním případě odumření dřeně.

Rychlost postupu kazu se u jednotlivých lidí liší a závisí na množství bakterií, frekvenci konzumace cukru, kvalitě hygieny i na složení slin. U některých lidí postupuje kaz velmi pomalu roky, u jiných může během několika měsíců zasáhnout celý zub.

Příznaky

• viditelná skvrna, tmavá skvrnka nebo dutina na zubu,
• výrazná citlivost na sladké, kyselé, studené nebo teplé jídlo a pití,
• bolest při kousání na postiženou stranu,
• pokročilý kaz může způsobit trvalou, pulzující bolest, zejména v noci a vleže,
• zápach z úst nebo nepříjemná pachuť ze strany postiženého zubu,
• otok dásně nebo tváře při zánětu šířícím se z postiženého zubu do okolních tkání.

Počáteční kaz obvykle nebolí vůbec, proto ho většinou odhalí až zubař při preventivní prohlídce nebo na rentgenovém snímku. Právě proto se nemá čekat na první bolest, protože v tu chvíli už bývá kaz relativně rozvinutý.

Rizikové faktory

• časté a dlouhodobé vystavení zubů cukru, včetně sladkostí, sladkého pečiva a slazených nápojů popíjených po celý den,
• nedostatečná, nepravidelná nebo nesprávně prováděná ústní hygiena,
• nedostatek fluoridu v pitné vodě nebo zubní pastě,
• snížená tvorba slin, například po některých lécích, po ozařování hlavy a krku nebo při dýchání ústy,
• hluboké rýhy na žvýkacích ploškách zadních zubů, kde se plak snadno usazuje a kartáček ho hůře odstraní,
• u dětí časté noční kojení nebo dlouhodobé pití slazených nápojů z lahvičky,
• u dospělých obnažené kořeny zubů po ústupu dásně, které jsou na kaz náchylnější, protože zubovina kořene je méně odolná než sklovina korunky.

U starších lidí tak vedle klasického kazu na skusných a mezizubních ploškách přibývá i takzvaný kořenový kaz, který postihuje obnažené kořeny po ústupu dásní a vyžaduje stejně důslednou pozornost jako kaz na koruně zubu.

Kombinace více rizikových faktorů najednou, například časté svačení sladkostmi spolu s nepravidelným čištěním zubů, riziko kazu výrazně násobí, ne jen sčítá.

Diagnostika

Zubní kaz odhalí zubní lékař při běžné prohlídce zrakem a pomocí sondy, u méně nápadných míst, jako jsou prostory mezi zuby nebo pod starší výplní, doplní vyšetření rentgenovým snímkem. Pravidelné preventivní prohlídky, obvykle jednou za půl roku, umožňují zachytit kaz v časném stadiu, kdy je ošetření jednodušší a šetrnější k zubu. Rentgenové snímky se obvykle pořizují v delších intervalech podle doporučení zubaře a odhalí i kaz mezi zuby, který pouhým okem vidět není.

Léčba

• Počáteční, ještě nezvratnou fázi (bílá skvrna) lze podpořit remineralizací – fluoridovými přípravky a zlepšením hygieny, aniž by bylo nutné zub vrtat, což je pro pacienta výrazně šetrnější a levnější řešení.
• Kaz zasahující sklovinu nebo dentin se ošetřuje odstraněním postižené tkáně a výplní (plombou) z kompozitního materiálu nebo jiného vhodného materiálu podle umístění a rozsahu defektu, tak aby zub získal zpět svůj tvar i funkci.
• Kaz zasahující dřeň vyžaduje buď endodontické ošetření (léčbu kořenových kanálků, lidově „trhání nervu“), pokud lze zub zachránit, nebo v krajním případě jeho extrakci, pokud je zub zničen natolik, že záchrana není možná. Po endodontickém ošetření bývá zub křehčí a často se doporučuje jeho následné zpevnění korunkou.
• Po ošetření je důležité dodržovat doporučenou péči a docházet na kontroly, aby se předešlo vzniku dalšího kazu na stejném nebo jiném zubu. Výplň sama o sobě zub před dalším kazem nechrání, pokud se nezmění návyky, které k prvnímu kazu vedly.

Prevence

• čistit zuby minimálně dvakrát denně, ideálně ráno a večer před spaním, kvalitní fluoridovou zubní pastou,
• omezit častost konzumace cukru, zejména sladkostí mezi jídly a slazených nápojů popíjených po delší dobu,
• denně čistit mezizubní prostory nití nebo mezizubními kartáčky,
• chodit na pravidelné preventivní prohlídky k zubaři,
• u dětí zvážit se zubařem preventivní zalakování rýh na stoličkách (pečetění fisur), zejména u nově prořezaných trvalých zubů,
• nedávat malým dětem slazené nápoje do lahvičky na noc, protože dlouhý kontakt cukru se zuby ve spánku je obzvlášť rizikový,
• u sucha v ústech (například po lécích) probrat s lékařem možnosti podpory tvorby slin, protože nedostatek slin výrazně zvyšuje riziko rychlého kazu.