Očkování proti covidu-19: komu se doporučuje a jak často

Covid-19 dnes

Covid-19 je onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Od začátku pandemie se situace zásadně změnila. Většina populace se s virem setkala, mnoho lidí je očkováno nebo nemoc prodělalo, a proto má alespoň částečnou imunitu. Virus však nezmizel. Neustále se mění, vznikají nové varianty a každý rok se objevují vlny nákaz, často na podzim a v zimě, ale i v jiných obdobích.

U většiny zdravých lidí dnes covid-19 probíhá jako respirační infekce s rýmou, bolestí v krku, kašlem, teplotou a únavou. Pro některé skupiny ale zůstává vážnou nemocí. Nejvíce ohroženi těžkým průběhem, hospitalizací a úmrtím jsou senioři, zejména nejstarší, lidé s chronickými nemocemi a lidé s oslabenou imunitou.

U části lidí se po prodělané nákaze objevují dlouhodobé potíže, souhrnně označované jako postcovidový syndrom nebo long covid. Patří k nim únava, dušnost, poruchy soustředění nebo spánku. Očkování podle dostupných dat snižuje i riziko těchto potíží, nevylučuje je však úplně.

Proč se vakcíny aktualizují

Podobně jako u chřipky se virus SARS-CoV-2 postupně mění. Nové varianty mohou částečně unikat protilátkám, které si tělo vytvořilo po dřívějším očkování nebo nemoci. Navíc ochrana před nákazou a mírnějším průběhem v průběhu měsíců slábne. Ochrana před těžkým průběhem vydrží obvykle déle, ale i ta se u starších lidí postupně oslabuje.

Proto evropské a světové odborné instituce každoročně vyhodnocují, které varianty viru kolují, a doporučují, na kterou variantu by měly být vakcíny pro nadcházející sezónu upraveny. Výrobci pak dodávají aktualizované vakcíny, které schvaluje Evropská léková agentura.

V Česku se používají především mRNA vakcíny, v menší míře i vakcíny jiného typu. Jejich bezpečnost sledují lékové agentury, u nás Státní ústav pro kontrolu léčiv. mRNA z vakcíny se v těle rychle rozloží a nemění genetickou informaci člověka.

Komu se očkování doporučuje

Aktuální doporučení v Česku i v Evropě se soustředí na lidi, kteří jsou těžkým průběhem nejvíce ohroženi. Obvykle jde o:

• seniory, zpravidla od 60 nebo 65 let podle konkrétního doporučení, se zvláštním důrazem na nejstarší věkové skupiny,
• obyvatele domovů pro seniory a zařízení dlouhodobé péče,
• lidi s chronickými nemocemi srdce, plic, ledvin, jater, s cukrovkou, obezitou a dalšími rizikovými stavy,
• lidi s oslabenou imunitou, například po transplantaci, během léčby nádorů nebo při léčbě tlumící imunitu,
• těhotné ženy,
• zdravotníky a pracovníky v sociálních službách, kteří pečují o ohrožené lidi.

Zdraví dospělí a děti mimo rizikové skupiny mají riziko těžkého průběhu nízké. Očkovat se mohou, pokud si to přejí nebo pokud jim to lékař doporučí, například kvůli ochraně blízkých. Pravidelné očkování zdravých dětí se v současnosti plošně nedoporučuje. U dětí s vážnými chronickými nemocemi rozhoduje pediatr.

Přesné věkové hranice a výčet rizikových skupin se mohou měnit podle vývoje situace. Aktuální informace poskytují praktičtí lékaři, Státní zdravotní ústav a Česká vakcinologická společnost.

Kdy a jak často

Pro většinu lidí z rizikových skupin se doporučuje jedna dávka aktualizované vakcíny ročně, obvykle na podzim před sezónou respiračních infekcí. Očkování lze naplánovat společně s očkováním proti chřipce, obě vakcíny se mohou podat ve stejný den do různých paží.

U nejstarších seniorů a lidí se závažně oslabenou imunitou mohou doporučení počítat i s další dávkou v odstupu několika měsíců, například na jaře. Lidé s těžkým postižením imunity mohou potřebovat i odlišné schéma. O tom vždy rozhoduje ošetřující lékař.

Pokud člověk nedávno covid-19 prodělal, doporučuje se s očkováním obvykle několik měsíců počkat. Po nedávné nemoci je ochrana přirozeně zvýšená a očkování s odstupem pak lépe posílí imunitu. Přesný interval určí lékař.

Očkovat se nelze při akutním onemocnění s horečkou. S očkováním se v takovém případě počká na uzdravení.

Kde se nechat očkovat a úhrada

Očkování proti covidu-19 dnes probíhá převážně u praktických lékařů, v očkovacích centrech některých nemocnic a na dalších pověřených místech. Některé lékárny mohou mít oprávnění k očkování. Dostupnost vakcín v jednotlivých ordinacích se liší, proto je rozumné se předem objednat.

Očkování je u stanovených skupin hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Podmínky úhrady se v posledních letech měnily a mohou se měnit i nadále, například podle věku nebo zdravotního stavu. Lidé mimo tyto skupiny si očkování mohou hradit sami, přičemž pojišťovny mohou přispívat z preventivních programů. Aktuální informace najdete u svého lékaře nebo na webu pojišťovny.

K očkování si vezměte kartičku pojištěnce a doklad totožnosti. Záznam o očkování se zapisuje do zdravotní dokumentace a do elektronického systému, ze kterého lze získat potvrzení o očkování.

Bezpečnost a reakce po očkování

Po očkování jsou běžné krátkodobé reakce, které obvykle odezní do dvou dnů:

• bolest, zarudnutí nebo otok v místě vpichu,
• únava, bolest hlavy, bolesti svalů nebo kloubů,
• zimnice nebo zvýšená teplota,
• zvětšené uzliny v podpaží na straně vpichu.

Tyto reakce jsou projevem imunitní odpovědi a nevypovídají o tom, jak dobře očkování zafungovalo.

Mezi vzácné, ale sledované nežádoucí účinky mRNA vakcín patří zánět srdečního svalu nebo osrdečníku. Vyskytoval se hlavně u mladých mužů, zpravidla do několika dnů po druhé dávce základního očkování, a většinou měl mírný průběh. Riziko těchto komplikací je vyšší po samotném onemocnění covidem-19 než po očkování. Závažné alergické reakce jsou velmi vzácné, a proto se po očkování doporučuje krátce počkat na místě.

Podezření na nežádoucí účinek může hlásit lékař i sám pacient Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Další ochrana pro rizikové skupiny

Očkování je nejdůležitější prevence těžkého průběhu, ale ohrožení lidé ho mohou doplnit dalšími opatřeními:

• v období vyššího výskytu respiračních infekcí nosit respirátor v přeplněných prostorách,
• omezit kontakt s lidmi, kteří mají příznaky respirační infekce,
• větrat, často si mýt ruce a dbát na dobrou kondici a léčbu chronických nemocí,
• mít doma testy na covid-19 a při příznacích se otestovat.

U lidí s vysokým rizikem těžkého průběhu existuje antivirová léčba, která je nejúčinnější, pokud se nasadí v prvních dnech nemoci. Jde o léky na předpis a o jejich použití rozhoduje lékař. Proto je důležité, aby ohrožení lidé při pozitivním testu nebo příznacích kontaktovali svého lékaře brzy a nečekali, až se stav zhorší.