Očkování dospělých a seniorů: přehled toho, na co nezapomenout

Proč očkování v dospělosti a ve stáří

S přibývajícím věkem se imunitní systém postupně mění. Na nové infekce reaguje pomaleji a méně účinně a ochrana po dřívějším očkování i prodělaných nemocech časem slábne. Tomuto jevu se říká stárnutí imunity. Proto jsou starší lidé k řadě infekcí náchylnější a nemoci u nich častěji vedou ke komplikacím, hospitalizaci a ztrátě soběstačnosti.

K tomu se přidávají chronické nemoci, jako jsou cukrovka, onemocnění srdce, plic a ledvin, a léky, které mohou imunitu ovlivňovat. Infekce navíc může chronickou nemoc zhoršit, například chřipka může vyvolat srdeční příhodu nebo dekompenzaci srdečního selhání.

Očkování je jednoduchý způsob, jak těmto rizikům předejít. U seniorů sice někdy vyvolává slabší imunitní odpověď než u mladších lidí, pro starší věk ale existují i vakcíny s vyšší dávkou nebo s látkou posilující imunitní odpověď.

Přehled doporučených očkování

Následující přehled je orientační. Konkrétní doporučení se liší podle věku, zdravotního stavu a předchozího očkování a úhrady se mohou měnit.

Kromě toho může lékař doporučit další očkování, například proti žloutence typu A a B, spalničkám nebo meningokokům, podle konkrétní situace nebo před cestou.

Tetanus, chřipka a pneumokoky: základní trojice

Tetanus. Přeočkování proti tetanu se v dospělosti provádí zpravidla jednou za 10 až 15 let a je hrazeno z veřejného pojištění. Senioři, kteří pracují na zahradě, patří mezi nejohroženější skupinu. Vhodné je zvážit kombinovanou vakcínu, která chrání i proti záškrtu a černému kašli, zvlášť pokud jste v kontaktu s malými vnoučaty.

Chřipka. Očkování se opakuje každý rok, ideálně od září do listopadu. U lidí od 65 let a u stanovených rizikových skupin je hrazeno z veřejného pojištění. Pro seniory jsou k dispozici vakcíny s vyšší dávkou nebo s adjuvans, které vyvolávají silnější odpověď.

Pneumokoky. Pneumokoky jsou častou příčinou zápalu plic u seniorů. Očkování se u lidí od 65 let a u rizikových skupin hradí z veřejného pojištění. Na rozdíl od chřipky se neopakuje každý rok. Počet dávek a typ vakcíny určí lékař podle aktuálních doporučení a předchozího očkování.

Covid-19 a RSV: respirační viry ohrožující seniory

Covid-19 zůstává pro starší lidi a chronicky nemocné nebezpečnou infekcí. Doporučuje se jim zpravidla jedna dávka aktualizované vakcíny ročně, obvykle na podzim, u nejstarších a lidí s oslabenou imunitou případně i další dávka. U stanovených skupin je očkování hrazeno z veřejného pojištění.

Respirační syncytiální virus (RSV) je znám hlavně jako původce těžkých infekcí u kojenců, ale závažně ohrožuje i seniory a lidi s chronickými nemocemi srdce a plic. Může vést k zápalu plic a zhoršení chronických onemocnění. V posledních letech jsou k dispozici vakcíny proti RSV pro starší dospělé. Doporučení se týkají zejména starších seniorů a lidí s rizikovými nemocemi. Protože jde o nové očkování, doporučení i podmínky úhrady se vyvíjejí. Poraďte se s praktickým lékařem, zda je pro vás vhodné.

Očkování proti chřipce, covidu-19 a případně pneumokokům lze naplánovat na podzim, některá z nich i ve stejný den. O vhodném rozložení rozhodne lékař.

Pásový opar a klíšťová encefalitida

Pásový opar postihuje především lidi po padesátce a jeho nejčastější komplikací je dlouhodobá nervová bolest. Rekombinantní vakcína se podává ve dvou dávkách a je vhodná i pro lidi s oslabenou imunitou. Úhrada z veřejného pojištění se postupně rozšiřuje na stanovené skupiny, podmínky se ale mohou lišit. Ostatním pojišťovny často přispívají z preventivních programů.

Klíšťová encefalitida mívá u starších lidí těžší průběh a častěji zanechává trvalé následky. Očkování se doporučuje všem, kdo chodí do přírody, pracují na zahradě nebo tráví čas na chatě. Po základním očkování je potřeba pravidelně přeočkovávat. U starších lidí se interval přeočkování obvykle zkracuje. U stanovených věkových skupin je očkování nově hrazeno z veřejného pojištění. Přesné podmínky vám sdělí lékař nebo pojišťovna.

Dospělí mladšího a středního věku

Také mladší dospělí by měli mít o svém očkování přehled. Nejčastěji je potřeba myslet na:

• přeočkování proti tetanu, které se snadno přehlédne,
• ochranu proti spalničkám, zejména u lidí narozených v 70. a 80. letech, u nichž může být ochrana nižší,
• očkování před těhotenstvím a v těhotenství, například proti černému kašli, chřipce a případně RSV, kterými matka chrání i novorozence,
• očkování proti HPV, které má smysl i u části mladých dospělých,
• pracovní očkování, například proti žloutence typu B u zdravotníků nebo proti žloutence typu A u pracovníků v potravinářství,
• cestovní očkování před cestou do zahraničí.

Lidé s chronickými nemocemi, bez sleziny nebo s oslabenou imunitou mají často rozšířená doporučení a část očkování je u nich hrazena z veřejného pojištění bez ohledu na věk. Konkrétní plán sestaví ošetřující lékař nebo očkovací centrum.

Lidé, kteří plánují dlouhodobou léčbu ovlivňující imunitu, například biologickou léčbu, chemoterapii nebo transplantaci, by měli očkování probrat s lékařem ještě před jejím zahájením. Některá očkování, zejména živými vakcínami, pak už podat nelze a u jiných je imunitní odpověď slabší.

Jak si udržet v očkování pořádek

Mnoho dospělých neví, kdy byli naposledy očkováni. Několik jednoduchých kroků pomůže:

1. Najděte očkovací průkaz, nebo požádejte praktického lékaře o výpis očkování ze zdravotní dokumentace.
2. Využijte preventivní prohlídku u praktického lékaře a zeptejte se na doporučená očkování a jejich úhradu.
3. Zapisujte si termíny přeočkování do kalendáře nebo telefonu.
4. Uchovávejte doklady o očkování provedeném u jiných lékařů, v nemocnici, v očkovacím centru nebo v zahraničí.
5. Ověřte si příspěvky své zdravotní pojišťovny na nehrazená očkování.

Senioři, kteří mají potíže s pohyblivostí, se mohou zeptat lékaře na možnost očkování při návštěvní službě nebo v rámci domácí péče. Pokud pečujete o starší rodiče, pomozte jim přehled očkování udržovat.