Očkování proti meningokokům: ochrana před rychle probíhající infekcí

Co jsou meningokoky

Meningokok (Neisseria meningitidis) je bakterie, kterou má řada lidí, zejména dospívajících a mladých dospělých, v nosohltanu, aniž by o tom věděli. Tito bezpříznakoví nosiči mohou bakterii šířit kapénkami při blízkém kontaktu, například při kašli, líbání, sdílení nádobí nebo pobytu v přeplněných prostorách.

U malé části nakažených bakterie pronikne do krevního oběhu a způsobí invazivní meningokokové onemocnění. To má dvě hlavní podoby, které se mohou kombinovat:

• zánět mozkových blan (meningitida) s horečkou, silnou bolestí hlavy, ztuhlou šíjí, zvracením, citlivostí na světlo a poruchou vědomí,
• otrava krve (sepse) s rychlým rozvojem šoku, poruchou srážení krve a typickou vyrážkou z drobných teček či skvrn, které nezmizí při zatlačení.

Meningokoky se dělí do skupin označených písmeny. V Evropě a v Česku se nejčastěji vyskytují skupiny B a C, v posledních letech přibývají i skupiny W a Y. Skupina A je častá hlavně v některých částech Afriky.

Proč je nemoc tak nebezpečná

Invazivní meningokokové onemocnění je v Česku vzácné, každý rok jde o desítky případů. Jeho nebezpečí spočívá v tom, jak rychle se může rozvinout. Nemoc často začíná nenápadně, podobně jako chřipka nebo viróza, a během několika hodin se stav může dramaticky zhoršit.

I při včasné léčbě antibiotiky a intenzivní péči část nemocných zemře. Mnoho přeživších má trvalé následky: ztrátu sluchu, poškození mozku, epilepsii, poruchy ledvin nebo jizvy a amputace prstů či končetin po odumření tkání při sepsi.

Nejvíce ohroženi jsou:

• kojenci a malé děti, zejména do jednoho roku věku,
• dospívající a mladí dospělí, zhruba mezi 15. a 24. rokem, kteří mají často blízké sociální kontakty a jsou častěji nosiči,
• lidé bez sleziny nebo s poruchou její funkce a lidé s některými poruchami imunity,
• pracovníci laboratoří, kteří s meningokoky pracují,
• cestovatelé do oblastí s vysokým výskytem a poutníci.

Riziko zvyšuje také kouření, včetně pasivního, a předchozí virová infekce dýchacích cest, například chřipka, která usnadní bakteriím proniknout sliznicí. Onemocnění se objevuje po celý rok, častější bývá v zimních a jarních měsících.

Jaké vakcíny existují

Protože se meningokoky dělí na skupiny, existují i různé vakcíny. Žádná jednotlivá vakcína nechrání proti všem skupinám.

Pro plnou ochranu proti nejčastějším skupinám je proto potřeba očkovat oběma typy vakcín, tedy proti skupině B i proti skupinám ACWY. Počet dávek závisí na věku při zahájení očkování a na konkrétním přípravku.

Na trhu jsou vakcíny různých výrobců s odlišnými schématy. Lékař vybere vhodný přípravek a schéma podle věku dítěte a aktuálních doporučení.

Očkování kojenců a malých dětí

Očkování proti meningokokům není v Česku povinné, ale je doporučené a u malých dětí v určitém věku hrazené z veřejného pojištění.

Očkování proti skupině B se obvykle zahajuje v kojeneckém věku, zpravidla od dvou měsíců, a zahrnuje několik dávek podle věku a použité vakcíny. Úhrada z veřejného pojištění je vázána na zahájení očkování ve stanoveném věku, proto je dobré ho s pediatrem naplánovat včas.

Očkování proti skupinám A, C, W a Y je u malých dětí hrazeno zpravidla v období po prvních narozeninách, přesné věkové rozmezí ale stanoví předpis.

Po očkování proti skupině B se u kojenců poměrně často objevuje horečka, zvlášť pokud je podáno současně s dalšími vakcínami. Lékař vám poradí, jak postupovat, a může doporučit preventivní podání léku na snížení teploty v dětské formě podle příbalového letáku. Další častou reakcí je bolestivost a otok v místě vpichu, podrážděnost a nechutenství.

Očkování dospívajících

Druhý vrchol výskytu invazivního meningokokového onemocnění nastává v dospívání a rané dospělosti. Dospívající a mladí dospělí jsou častěji nosiči meningokoků, mají mnoho blízkých kontaktů na večírcích, na internátech, kolejích, táborech a festivalech, kde se nákaza snadno šíří.

Proto se očkování doporučuje ve věku zhruba 13 až 15 let, a to jak proti skupině B, tak proti skupinám ACWY. Očkování v tomto věku je u stanovené věkové skupiny hrazeno z veřejného pojištění. Přesné podmínky úhrady, například počet hrazených dávek nebo věková hranice, se mohou lišit a měnit.

Pokud dospívající byl očkován už jako malé dítě, ochrana časem slábne, a proto má posilující dávka v dospívání smysl. Na očkování je dobré myslet i před odchodem na vysokou školu, na koleje nebo před delším pobytem v zahraničí.

Dospělí, rizikové skupiny a cestovatelé

Dospělým se očkování doporučuje zejména tehdy, pokud patří do rizikové skupiny. Jde například o lidi:

• bez sleziny nebo s jejím poškozením,
• s některými vrozenými poruchami imunity nebo léčbou, která ovlivňuje určitou část imunitního systému,
• kteří pracují v laboratořích s meningokoky.

U lidí se zdravotní indikací může být očkování hrazeno z veřejného pojištění. Rozhoduje ošetřující lékař.

Očkování proti meningokokům ACWY se doporučuje také cestovatelům do oblastí s vysokým výskytem, například do tzv. meningitidového pásu subsaharské Afriky, zejména v období sucha. Pro poutníky do Saúdské Arábie je očkování proti skupinám ACWY vstupní podmínkou. Poradí centra očkování a cestovní medicíny.

Jak poznat varovné příznaky

Ani očkování nechrání proti všem kmenům meningokoků a ani proti jiným původcům zánětu mozkových blan. Proto je dobré znát varovné příznaky a nečekat. Zbystřit byste měli při:

• horečce s rychle se zhoršujícím celkovým stavem, schváceností nebo spavostí,
• silné bolesti hlavy, ztuhlé šíji, zvracení, citlivosti na světlo,
• studených rukou a nohou, bledé nebo mramorované kůži, bolestech končetin,
• vyrážce z drobných teček nebo skvrn, které nezblednou při zatlačení sklenicí,
• u kojenců při vypouklé fontanele, neutišitelném pláči, odmítání pití, ochablosti.

Vyrážka se nemusí objevit vždy, nebo se objeví až později. Pokud je stav dítěte nebo dospělého neobvykle vážný a rychle se zhoršuje, volejte 155 a nečekejte na další příznaky. Blízké kontakty nemocného dostanou od lékaře nebo hygienické stanice preventivní antibiotika.