Klíšťata: jak se chránit a co dělat po přisátí

Proč jsou klíšťata nebezpečná

Klíště obecné je v Česku rozšířené prakticky na celém území, v lesích, na okrajích lesů, v křovinách, vysoké trávě, ale i v městských parcích a zahradách. Aktivní je zhruba od jara do podzimu, v teplých obdobích i v zimě. Na člověka se dostane ze stébel trávy a nízkých rostlin, nepadá ze stromů.

Samotné přisátí je obvykle nebolestivé a klíště si může delší dobu nikdo nevšimnout. Nebezpečí představují infekce, které může přenést. V Česku jsou nejvýznamnější:

• lymská borelióza, bakteriální onemocnění, které je nejčastější nemocí přenášenou klíšťaty,
• klíšťová encefalitida, virový zánět mozku a mozkových blan, kterým Česko patří k zemím s vyšším výskytem v Evropě,
• vzácněji další infekce, například anaplazmóza.

Riziko nákazy nemá každé přisáté klíště. Nakažena je jen část klíšťat a výskyt se liší podle oblasti. Přesto se vyplatí přisátí předcházet a vědět, jak postupovat.

Jak se před klíšťaty chránit

• Oblečení: do přírody noste dlouhé kalhoty a rukávy, nohavice zastrčte do ponožek. Na světlém oblečení klíště snáze uvidíte.
• Repelenty: použijte repelent určený proti klíšťatům na kůži a oděv podle návodu. Ochrana je jen dočasná, proto se nanáší opakovaně. U malých dětí vybírejte přípravky vhodné pro jejich věk.
• Pohyb v přírodě: držte se spíš uprostřed cest a omezte procházení vysokou trávou a křovím.
• Kontrola těla: po návratu si prohlédněte celé tělo. Klíšťata vyhledávají tenkou a teplou kůži: podkolenní jamky, třísla, podpaží, oblast genitálu, pupek, za ušima a u dětí vlasatou část hlavy.
• Sprcha a oblečení: po návratu se osprchujte a oblečení vyperte nebo vyklepejte, klíště se může ukrývat v záhybech.
• Domácí zvířata chraňte veterinárními přípravky proti klíšťatům a pravidelně je prohlížejte, mohou klíšťata přinést domů.

Jak klíště správně odstranit

Čím dřív klíště odstraníte, tím nižší je riziko přenosu boreliózy, protože bakterie přechází do těla obvykle až po delší době sání. Virus klíšťové encefalitidy se ale může přenést už krátce po přisátí.

1. Připravte si jemnou pinzetu, speciální kleštičky nebo kartičku na klíšťata.
2. Klíště uchopte co nejblíže u kůže, za hlavovou část, ne za zadeček. Tělo klíštěte nemačkejte.
3. Vytáhněte ho plynulým tahem, bez prudkého trhnutí. Mírné kývání nebo otáčení je přípustné, pokud to doporučuje návod k pomůcce.
4. Místo přisátí vydezinfikujte a umyjte si ruce.
5. Klíště zlikvidujte, například spláchněte nebo zabalte do lepicí pásky. Nemačkejte ho holými prsty.
6. Poznamenejte si datum a místo přisátí na těle, případně si ho vyfoťte. Bude se hodit, pokud se objeví potíže.

Nepoužívejte olej, máslo, lak na nehty, alkohol ani jiné látky ke „zadušení“ klíštěte a nepálte ho. Klíště by mohlo do rány vyvrhnout obsah trávicího traktu a zvýšit riziko nákazy, navíc se tím odstranění zbytečně zdrží.

Pokud v kůži zůstane malý černý zbytek, nepropadejte panice. Místo vydezinfikujte a nechte ho, tělo si s ním obvykle poradí samo. Pokud se místo zanítí, jděte k lékaři.

Lymská borelióza: co sledovat

Po přisátí sledujte místo zhruba po dobu jednoho měsíce. Malé zarudnutí, které se objeví hned a do několika dnů zmizí, je běžná reakce na kousnutí.

Typickým projevem boreliózy je erythema migrans, tedy červená skvrna, která se objeví obvykle za několik dní až týdnů po přisátí a postupně se zvětšuje, často na průměr více než 5 cm. Uprostřed může blednout, takže vypadá jako prstenec, a obvykle nebolí ani nesvědí. Může ji doprovázet únava, bolest hlavy, kloubů a svalů nebo teplota.

Neléčená borelióza se může šířit a později postihnout nervový systém (například ochrnutí lícního nervu nebo bolesti v průběhu nervů), klouby nebo srdce. V časném stadiu se dobře léčí antibiotiky, proto je důležité s kožními projevy nečekat. Krevní testy na protilátky nemají smysl hned po přisátí, protože se protilátky tvoří až za několik týdnů. O jejich provedení rozhoduje lékař.

Proti lymské borelióze u lidí zatím očkování není běžně dostupné. Prodělání boreliózy také nechrání před další nákazou.

Klíšťová encefalitida: co sledovat

Klíšťová encefalitida mívá typicky dvoufázový průběh. Zhruba po jednom až dvou týdnech od přisátí se mohou objevit příznaky podobné chřipce: teplota, únava, bolesti svalů a hlavy. Poté následuje období, kdy se člověk cítí lépe, a u části nemocných pak přichází druhá fáze se zánětem mozkových blan nebo mozku: vysoká horečka, silná bolest hlavy, zvracení, ztuhlá šíje, poruchy soustředění, spánku, třes nebo ochrnutí.

Nemoc se nedá léčit přímo proti viru, léčba je podpůrná. U části lidí, zejména starších, mohou zůstat dlouhodobé následky, jako jsou bolesti hlavy, poruchy paměti a soustředění, únava nebo obrny.

Nakazit se lze i nepasterizovaným mlékem a mléčnými výrobky od nakažených koz, ovcí nebo krav. Pijte proto mléko pasterizované nebo převařené.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Nejúčinnější ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování. Doporučuje se všem, kdo pobývají v přírodě, na zahradě, sportují venku nebo pracují v lese a zemědělství, a zejména starším lidem, u kterých má nemoc těžší průběh. Očkovat lze děti od raného věku a dospělé bez horní věkové hranice.

• Základní očkování tvoří tři dávky podané v odstupu měsíců. Existuje i zrychlené schéma pro ty, kdo potřebují ochranu rychle.
• Poté je nutné přeočkování v pravidelných intervalech, které se liší podle věku a použité vakcíny. Termíny vám sdělí lékař.
• Ideální je začít s očkováním v zimě nebo brzy na jaře, aby byla ochrana hotová na začátek sezóny, ale očkovat lze celoročně.

Očkování proti klíšťové encefalitidě je hrazeno z veřejného pojištění u stanovených skupin, často také přispívají zdravotní pojišťovny ze svých preventivních programů. Očkování nechrání před boreliózou, proto i očkovaní lidé potřebují klíšťata hlídat.

Děti a klíšťata

Děti si hrají v trávě a v křoví, a proto mají klíšťata častěji. Navíc si přisátí samy nemusí všimnout nebo o něm neřeknou. U malých dětí se klíšťata častěji přisávají ve vlasech, za ušima a na krku.

• Po každém pobytu venku dítě večer prohlédněte, včetně vlasaté části hlavy.
• Starší děti naučte, aby se samy kontrolovaly a řekly o každém klíštěti.
• Repelenty vybírejte s ohledem na věk dítěte podle informací výrobce a nenanášejte je na ruce malých dětí, které si je strkají do úst.
• O očkování proti klíšťové encefalitidě se poraďte s dětským lékařem.

Postup odstranění klíštěte i příznaky, které je třeba sledovat, jsou u dětí stejné jako u dospělých.