Artróza: příznaky, léčba a proč je pohyb nejlepší lék

Co je artróza

Artróza (osteoartróza) je nejčastější onemocnění kloubů. Dříve se o ní mluvilo jako o prostém „opotřebení“ kloubu, dnes víme, že jde o složitější proces, který postihuje celý kloub: kloubní chrupavku, kost pod ní, kloubní pouzdro, vazy i okolní svaly.

Chrupavka pokrývá konce kostí a umožňuje jejich hladký pohyb. Při artróze se postupně ztenčuje a rozpadá, kost pod ní reaguje přestavbou a na okrajích kloubu se tvoří kostní výrůstky (osteofyty). V kloubu se může objevovat mírný zánět a výpotek. Výsledkem je bolest, ztuhlost a omezená hybnost.

Nejčastěji jsou postižena kolena, kyčle, drobné klouby rukou (zejména koncové klouby prstů a kořen palce), páteř a palec u nohy. Artróza není nevyhnutelným důsledkem stárnutí a její průběh je velmi individuální: u mnoha lidí zůstává dlouho stabilní a potíže mohou kolísat.

Kdo je ohrožen

• Věk: výskyt výrazně stoupá po padesátce.
• Pohlaví: ženy onemocní častěji, zejména po menopauze a v oblasti kolen a rukou.
• Nadváha a obezita zvyšují zátěž nosných kloubů, hlavně kolen, a tuková tkáň navíc produkuje látky podporující zánět.
• Úrazy kloubů, například poranění menisku nebo vazů v koleni, a to i v mladém věku.
• Vrozené nebo vývojové vady, například dysplazie kyčle nebo nerovné osy dolních končetin.
• Dlouhodobé přetěžování kloubu v zaměstnání, například časté klečení a zvedání těžkých břemen.
• Slabé svaly, zejména stehenní u kolenního kloubu.
• Dědičnost, zvlášť u artrózy drobných kloubů rukou.
• Jiná kloubní onemocnění, například revmatoidní artritida nebo dna, mohou vést k druhotné artróze.

Rekreační běh a sport u člověka se zdravými klouby riziko artrózy podle dostupných studií obvykle nezvyšují. Nebezpečnější jsou úrazy a vrcholový sport s vysokou zátěží.

Příznaky

• Bolest při zátěži: na začátku se objevuje po delší chůzi, při chůzi do schodů nebo po námaze a v klidu ustupuje. V pokročilém stadiu může bolet i v klidu a v noci.
• Startovací bolest a ztuhlost: ráno nebo po delším sezení je kloub ztuhlý, ztuhlost ale na rozdíl od zánětlivých onemocnění obvykle trvá jen krátce, zpravidla do půl hodiny, a po rozhýbání se zlepší.
• Omezení hybnosti: potíže s ohnutím kolena, obouváním nebo vstáváním ze židle, u kyčle často bolest v třísle, někdy vystřelující do kolena.
• Vrzání a praskání v kloubu při pohybu.
• Zduření kloubu, u rukou tvrdé uzlíky na kloubech prstů.
• Pocit nestability nebo „podlamování“ kolena.

Potíže často kolísají: období zhoršení se střídají s klidnějšími obdobími. Změny na rentgenu přitom nemusejí odpovídat intenzitě bolesti; někdo má výrazné změny a malé potíže a naopak.

Jak se artróza diagnostikuje

Diagnózu u lidí nad 45 let s typickými příznaky může lékař často stanovit na základě rozhovoru a vyšetření kloubu. Posoudí rozsah pohybu, bolestivost, otok, osy končetin a chůzi.

Rentgen ukáže zúžení kloubní štěrbiny a kostní výrůstky a pomáhá při rozhodování o operaci. Krevní testy artrózu neprokazují, používají se k vyloučení jiných onemocnění, například revmatoidní artritidy nebo dny. Při výpotku v kloubu může lékař odebrat kloubní tekutinu k vyšetření. Ultrazvuk a magnetická rezonance se využívají spíše při nejasnostech nebo podezření na jiné poškození kloubu.

Léčba bez léků: cvičení a hmotnost

Mezinárodní doporučení se shodují, že základem léčby artrózy je pohyb a úprava hmotnosti. Tato opatření mají nejlépe doložený účinek a mohou oddálit nebo i zcela odvrátit potřebu operace.

• Cvičení: posilování svalů kolem kloubu (u kolena hlavně stehenních, u kyčle hýžďových), cviky na rozsah pohybu a rovnováhu. Cvičení zmírňuje bolest a zlepšuje funkci kloubu. Kloub nešetřete úplně: chrupavka se vyživuje právě pohybem.
• Aerobní aktivita šetrná ke kloubům: chůze, jízda na kole, plavání, cvičení ve vodě.
• Hubnutí: u lidí s nadváhou už snížení hmotnosti o několik procent znatelně ulehčí kolenům a zmírní bolest.
• Fyzioterapie pomůže nastavit cviky, správný stereotyp chůze a dávkování zátěže.
• Pomůcky: vhodná obuv s tlumením, hůl nesená v ruce na opačné straně než postižený kloub, u některých lidí ortéza nebo vložky do bot.
• Teplo při ztuhlosti, chlad při zhoršení s otokem.

Bolest během cvičení je do určité míry přijatelná, pokud do druhého dne odezní. Pokud se kloub po cvičení výrazně zhorší, je potřeba zátěž snížit a poradit se s fyzioterapeutem.

Léky, injekce a doplňky

• Léky proti bolesti a zánětu ve formě gelů a krémů jsou vhodné zejména u kolen a rukou a mají méně nežádoucích účinků než tablety.
• Tablety proti bolesti se užívají podle doporučení lékaře, pokud možno krátkodobě a v nejnižší účinné dávce, s ohledem na žaludek, ledviny, srdce a další užívané léky.
• Injekce kortikoidů do kloubu mohou krátkodobě zmírnit bolest při zhoršení, zejména s výpotkem, neopakují se však často.
• Injekce kyseliny hyaluronové a další přípravky do kloubu mají nejednoznačné výsledky; o jejich vhodnosti rozhoduje ortoped nebo revmatolog.
• Doplňky stravy s glukosaminem, chondroitinem nebo kolagenem jsou velmi rozšířené. Studie přinášejí rozporuplné výsledky a jejich případný přínos je malý. Pokud je chcete vyzkoušet, je rozumné zhodnotit efekt po několika měsících a sledovat interakce s léky.

Žádný lék ani doplněk dnes spolehlivě neobnoví poškozenou chrupavku.

Operace a kloubní náhrada

Pokud bolest a omezení pohybu výrazně snižují kvalitu života i přes správně vedenou konzervativní léčbu, zvažuje ortoped operaci. Nejčastější je totální endoprotéza, tedy náhrada kyčelního nebo kolenního kloubu. Jde o velmi úspěšné operace, které u většiny pacientů výrazně zmírní bolest a zlepší pohyblivost. Náhrady mají dlouhou životnost, i když se po letech mohou uvolnit a vyžadovat výměnu.

Výsledek operace výrazně ovlivňuje kondice před výkonem a rehabilitace po něm. Proto je dobré cvičit i v době čekání na operaci. U mladších pacientů s nerovnou osou kolena se někdy provádí korekční operace kosti, artroskopické „vyčištění“ kolena se u samotné artrózy dnes obvykle nedoporučuje.

O načasování operace rozhoduje především to, jak moc bolest omezuje běžný život a spánek, nikoli jen nález na rentgenu. Rozhodnutí je společné: ortoped vysvětlí přínosy a rizika a pacient zváží svá očekávání a životní situaci.