Fibromyalgie: příznaky, příčiny a možnosti léčby

Co je fibromyalgie

Fibromyalgie je chronické onemocnění charakterizované rozšířenou bolestí svalů, šlach a měkkých tkání po celém těle, trvající alespoň tři měsíce. Na rozdíl od zánětlivých revmatických onemocnění při fibromyalgii nedochází k poškození kloubů, svalů ani jiných tkání, přestože bolest může být velmi intenzivní a omezující. Postihuje výrazně častěji ženy než muže a nejčastěji se objevuje ve středním věku, i když se může vyskytnout v jakémkoli věku. Vzhledem k tomu, že příznaky jsou subjektivní a nelze je potvrdit objektivním testem, byla fibromyalgie v minulosti mnohdy podceňována nebo nesprávně vysvětlována jako čistě psychický problém, což se s rozvojem poznání o centrální senzitizaci postupně mění.

Kromě bolesti onemocnění provází i další příznaky, které dohromady výrazně ovlivňují kvalitu života nemocných. Fibromyalgie je celosvětově uznávaná diagnóza zařazená do mezinárodní klasifikace nemocí a lékařská obec ji dnes bere jako skutečné, dobře popsatelné onemocnění, i když ho nelze zachytit žádným zobrazovacím vyšetřením.

Příznaky

Hlavním příznakem je rozšířená bolest, kterou nemocní často popisují jako pálivou, tupou nebo bolavou, postihující obě strany těla i horní i dolní polovinu a často i páteř. Bolest může kolísat v intenzitě a přesouvat se mezi různými částmi těla. Mezi další časté příznaky patří:

• výrazná, dlouhodobá únava, která neustupuje ani po odpočinku,
• nekvalitní, neosvěžující spánek a časté buzení,
• takzvaná fibromlha, tedy potíže se soustředěním, pamětí a jasným myšlením,
• ranní ztuhlost svalů,
• bolesti hlavy, syndrom dráždivého tračníku, úzkost nebo deprese, které se s fibromyalgií často vyskytují společně,
• zvýšená citlivost na dotek, teplotu, zvuky nebo světlo.
• pocit brnění nebo mravenčení v rukou a nohou bez jasné neurologické příčiny.

Příčiny

Přesná příčina fibromyalgie není známá. Současné poznatky ukazují na poruchu zpracování bolestivých podnětů v centrálním nervovém systému, kdy mozek a mícha zesilují a nesprávně interpretují signály, které by u zdravého člověka bolest nevyvolaly, takzvanou centrální senzitizaci. Na vzniku se pravděpodobně podílí kombinace genetické predispozice, dlouhodobého stresu, poruch spánku a někdy i spouštěcí události, jako je fyzické nebo psychické trauma, úraz nebo infekce, i když u řady nemocných žádný jasný spouštěč najít nelze. Fibromyalgie se také častěji vyskytuje společně s jinými revmatickými nebo autoimunitními onemocněními. Nejde přitom o zánětlivé onemocnění samo o sobě, laboratorní markery zánětu bývají u fibromyalgie normální, což ji odlišuje od revmatoidní artritidy nebo Bechtěrevovy nemoci.

Jak probíhá diagnostika

Fibromyalgii nelze prokázat žádným krevním testem, rentgenem ani jiným zobrazovacím vyšetřením, tyto testy naopak pomáhají vyloučit jiná onemocnění s podobnými příznaky, jako je revmatoidní artritida, snížená funkce štítné žlázy nebo nedostatek vitaminu D. Absence pozitivního testu neznamená, že bolest není skutečná, jde jen o to, že se v dnešní medicíně neopírá o měřitelný laboratorní nebo zobrazovací nález. Diagnóza se stanovuje na základě typického obrazu rozšířené bolesti trvající déle než tři měsíce spolu s únavou, poruchami spánku a dalšími doprovodnými příznaky, hodnocenými podle standardizovaných dotazníků. Diagnostiku obvykle provádí revmatolog, často po vyloučení jiných příčin dalšími odborníky. Cesta k diagnóze bývá pro řadu nemocných dlouhá, protože příznaky jsou nespecifické a podobají se jiným onemocněním, a proto může vyšetření zabrat delší dobu, než se všechny ostatní možnosti vyloučí.

Léčba

Léčba fibromyalgie je dlouhodobá a nejlepších výsledků dosahuje kombinace více přístupů najednou, protože žádná jednotlivá metoda příznaky obvykle úplně neodstraní.

• Pravidelná přiměřená pohybová aktivita, zejména vytrvalostní cvičení nízké až střední intenzity jako chůze, plavání nebo jízda na kole, patří k nejlépe podloženým způsobům zmírnění bolesti a únavy, i když se zpočátku může zdát obtížné do pohybu se pustit. Vhodné je začínat velmi mírně a zátěž zvyšovat postupně v řádu týdnů, protože příliš rychlý nástup zátěže může naopak příznaky přechodně zhoršit.
• Kognitivně behaviorální terapie a další psychologické přístupy pomáhají zvládat bolest, zlepšují spánek a snižují dopad onemocnění na každodenní život.
• Úprava spánkové hygieny, protože kvalitní spánek zmírňuje intenzitu bolesti i únavu.
• Z léků se používají některá antidepresiva a léky ovlivňující zpracování bolesti v nervovém systému, nasazované v nižších dávkách, než se používají u jiných indikací; volbu a dávkování určuje lékař podle konkrétních příznaků.
• Běžná analgetika a nesteroidní protizánětlivé léky mají u fibromyalgie obvykle jen omezený účinek, protože nejde o zánětlivou bolest. Kombinace nefarmakologických a farmakologických přístupů obvykle přináší lepší výsledek než spoléhání na jedinou metodu, a je běžné, že se léčebný plán v průběhu měsíců postupně upravuje podle toho, co konkrétnímu člověku pomáhá.

Život s fibromyalgií

Fibromyalgie není život ohrožující a nezpůsobuje trvalé poškození kloubů ani svalů, přesto může výrazně omezovat pracovní i osobní život kvůli chronické bolesti a únavě. Pomáhá naučit se rozpoznávat a přiměřeně rozvrhovat vlastní síly, střídat aktivitu s odpočinkem a vyhýbat se prudkým výkyvům mezi přetěžováním a úplným klidem. Podpora rodiny, případně svépomocných skupin, a dlouhodobá spolupráce s lékařem, který léčbu postupně přizpůsobuje, patří k důležitým součástem zvládání nemoci. Příznaky se u řady lidí v čase mění a intenzita bolesti může kolísat podle stresu, spánku i počasí. Důležité je nevzdávat se hledání kombinace, která pomáhá, protože i drobné zlepšení kvality spánku nebo pravidelnosti pohybu se může v souhrnu projevit výrazným zlepšením celkového stavu.

Fibromyalgie a další doprovodné potíže

Fibromyalgie se často vyskytuje společně s dalšími funkčními poruchami, u kterých se rovněž nenachází jasné strukturální poškození tkání. Patří mezi ně syndrom dráždivého tračníku s bolestmi břicha a poruchami vyprazdňování, syndrom neklidných nohou narušující spánek, chronické bolesti hlavy nebo bolestivý močový měchýř. Toto překrývání podporuje teorii, že u všech těchto stavů hraje roli podobná porucha zpracování signálů z těla v nervovém systému.

Kvůli tomuto překrývání je důležité, aby léčba fibromyalgie brala v úvahu i tyto přidružené potíže, protože zlepšení jedné oblasti, například kvality spánku, se často příznivě projeví i na dalších příznacích. Spolupráce mezi praktickým lékařem, revmatologem a případně psychologem nebo psychiatrem pomáhá sestavit komplexní plán péče šitý na míru konkrétnímu člověku. Pacient sám je při tom aktivním účastníkem léčby, ne jen jejím pasivním příjemcem.