Hallux valgus: příčiny, příznaky a léčba vbočeného palce

Co je hallux valgus

Hallux valgus je nejčastější deformita předonoží, při které se palec nohy postupně vychyluje směrem ke druhému prstu, zatímco první nártní kost se vychyluje opačným směrem. V místě základního kloubu palce tak vzniká nápadný kostní výstupek, který dráždí obuv a může se zanítit. Kůže i měkké tkáně nad výstupkem jsou vystaveny opakovanému tření o obuv, což časem vede ke ztluštění kůže a citlivosti na dotek. Deformita se vyvíjí pozvolna, řadu let, a v pokročilém stadiu může ovlivnit i postavení a zatížení dalších prstů nohy.

Postihuje výrazně častěji ženy než muže a s věkem jeho výskyt narůstá, i když se v mírnější formě může objevit už u mladších lidí, včetně dospívajících dívek. U dospívajících se hovoří o takzvaném juvenilním hallux valgus, který má často výraznější dědičnou složku a bývá obtížnější na léčbu, protože kost ještě roste.

Příčiny a rizikové faktory

Hlavní roli ve vzniku hallux valgus hraje dědičná predispozice, tedy zděděný tvar nohy a uspořádání vazů a kloubů, které je k deformitě náchylnější. Mezi další faktory, které vznik nebo zhoršování deformity ovlivňují, patří:

• nošení úzké obuvi se špičatou špičkou a vysokým podpatkem, které nohu dlouhodobě stlačuje a zatěžuje přední část chodidla,
• plochá noha nebo jiné poruchy klenby nohy,
• uvolněnost vazivového aparátu, například u některých onemocnění pojivové tkáně,
• zánětlivá onemocnění kloubů, jako je revmatoidní artritida.

Nevhodná obuv sama o sobě hallux valgus nezpůsobí u nohy bez predispozice, ale u nohy k deformitě náchylné její vznik urychluje a zhoršuje. To vysvětluje, proč se deformita objevuje i u lidí, kteří nikdy nenosili úzkou nebo vysokou obuv, zatímco jiní ji nosí celý život bez viditelných potíží.

Příznaky

Kromě viditelné změny tvaru nohy s vychýleným palcem a výstupkem na jeho vnitřní straně se mohou objevit:

• bolest v místě výstupku, zejména při nošení uzavřené nebo těsné obuvi,
• zarudnutí, otok nebo zduření kůže nad výstupkem, kde se tvoří tvrdší, ochranná vrstva kůže,
• otlaky a kuří oka na chodidle způsobené změněným rozložením zátěže,
• postupné přetlačování a deformace sousedních prstů,
• omezená pohyblivost palce v pokročilejším stadiu, případně bolest při chůzi.
• bolestivé zduření burzy (drobného váčku) nad kloubem, zvané bunion, které se může přechodně zanítit a zarudnout.

Míra bolesti přitom ne vždy odpovídá velikosti deformity, někteří lidé mají výraznou deformitu téměř bez potíží, jiní trpí bolestí i při mírnějším vybočení. S postupující deformitou se mění i rozložení váhy při chůzi, což může sekundárně vyvolávat bolest i v jiných částech chodidla, kolenou nebo zad.

Diagnostika

Diagnóza je zřejmá už z vyšetření nohy pohledem a pohmatem. K posouzení míry deformity a plánování případné operace slouží rentgen nohy v zátěži, tedy vyfocený vestoje, na kterém lékař změří úhly vychýlení palce a první nártní kosti a posoudí stav kloubu. Vyšetření vestoje je důležité proto, že zátěž nohy vlastní vahou těla mění postavení kostí oproti snímku vleže, a jen tak lze získat spolehlivý obraz skutečné velikosti deformity.

Léčba

Volba léčby závisí na míře bolesti a rozsahu deformity, ne pouze na jejím vzhledu.

• Konzervativní léčba je vhodná u mírných a středně pokročilých potíží a zahrnuje nošení širší obuvi s dostatkem místa pro prsty a nižším podpatkem, používání silikonových nebo textilních korekčních pomůcek a ortopedických vložek, které upravují rozložení zátěže na chodidle, a cvičení zaměřené na posílení a protažení svalů nohy.
• Volně prodejné léky proti bolesti a ledování mohou zmírnit akutní bolestivost výstupku po přetížení.
• Operace se zvažuje u výrazné deformity, která působí trvalou bolest, omezuje chůzi nebo výběr obuvi a nezlepšuje se konzervativní léčbou. Existuje řada operačních technik podle typu a stupně deformity, jejichž cílem je napravit postavení kosti a kloubu. Většina operací probíhá ambulantně nebo s krátkou hospitalizací a rekonvalescence zahrnuje omezenou zátěž nohy po dobu několika týdnů podle zvolené techniky. Volbu metody a nutnost operace posuzuje ortoped.

Samotné korekční pomůcky a noční dlahy dokážou zmírnit bolest a zpomalit postup potíží, ale u vyvinuté kostní deformity ji nedokážou vrátit zpět bez operace. Rozhodnutí o vhodné operační technice závisí na míře deformity, stavu kloubní chrupavky a celkovém zdravotním stavu pacienta, a proto se vždy řeší individuálně s ortopedem.

Prevence a péče o nohy

Riziko vzniku a zhoršování hallux valgus snižuje nošení dostatečně široké obuvi s prostorem pro prsty, nižším podpatkem a pevnou, ale ohebnou podrážkou, zejména při dlouhodobém nošení. U lidí s náchylností k deformitě podle rodinné anamnézy se doporučuje sledovat tvar nohy a při prvních známkách vychýlení palce včas upravit obuv a případně vyhledat ortopeda, dokud je deformita mírná a snáze ovlivnitelná. Zvlášť u dětí a dospívajících s rodinnou zátěží stojí za to věnovat volbě dětské obuvi zvýšenou pozornost. Pravidelné cvičení nohy, včetně procvičování úchopu prsty a protahování lýtek, přispívá k udržení pružnosti a síly svalů podpírajících klenbu nohy. Pomoci může i střídání různých typů obuvi během týdne a chůze naboso po měkkém povrchu, pokud to podmínky dovolují, protože to udržuje přirozenou pohyblivost svalů chodidla.

Hallux valgus a další prsty nohy

Pokud vbočený palec pokročí a tlačí na sousední druhý prst, může postupně dojít i k jeho deformaci, nejčastěji k takzvanému kladívkovému prstu, kdy se prst trvale ohýbá v prostředním kloubu. Přetlačovaný druhý prst se zároveň hůře přizpůsobuje obuvi a je náchylnější k otlakům a bolestivým otokům. Tato provázanost je jedním z důvodů, proč se u pokročilé deformity nedoporučuje řešení odkládat donekonečna, protože se problém postupně přenáší i na okolní prsty.

U některých lidí se současně s hallux valgus objevuje i takzvaná metatarzalgie, tedy bolest a přetížení v přední části chodidla pod hlavičkami nártních kostí, protože změněné rozložení váhy zvyšuje tlak právě v této oblasti. Ortopedické vložky navržené na míru mohou pomoci rozložit zátěž rovnoměrněji a zmírnit tak i tyto přidružené potíže. Vhodnou volbu vložek i obuvi je nejlepší probrat s ortopedem nebo protetikem, který zohlední individuální tvar chodidla.