Ateroskleróza: proč cévy tvrdnou a jak tomu předcházet
Ateroskleróza probíhá roky bez příznaků, než se projeví infarktem, mozkovou příhodou nebo bolestí nohou při chůzi. Vysvětlíme, jak proces vzniká, které faktory ho urychlují a co dnes prokazatelně pomáhá jeho rozvoj zpomalit.
V kostce
- Ateroskleróza je postupné ukládání tuků, vápníku a zánětlivých buněk do stěny tepen, které vede k jejich zužování a ztrátě pružnosti.
- Proces začíná často už v mládí a dlouho probíhá bez jakýchkoli příznaků.
- Klíčovými rizikovými faktory jsou vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka a obezita.
- Ateroskleróza je hlavní příčinou infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a onemocnění tepen dolních končetin.
- Zásadní roli v prevenci i léčbě hraje úprava životního stylu spolu s léky snižujícími cholesterol a krevní tlak.
Co je ateroskleróza
Ateroskleróza je chronický proces, při kterém se do stěny tepen postupně ukládá cholesterol, další tuky, vápník a zánětlivé buňky. Vzniká tak takzvaný aterosklerotický plát, který cévu zužuje a zároveň ji činí méně pružnou. Proces začíná už v mladém věku drobnými změnami ve stěně cévy a postupuje po desetiletí, dlouho bez jakéhokoli vnějšího projevu.
Ateroskleróza postihuje tepny v celém těle, nejvýznamnější důsledky má na věnčitých tepnách srdce, tepnách zásobujících mozek a tepnách dolních končetin. Podle Světové zdravotnické organizace jsou nemoci srdce a cév, na jejichž vzniku se ateroskleróza zásadně podílí, celosvětově nejčastější příčinou úmrtí.
Proces bývá popisován jako plíživý a nenápadný právě proto, že tepna může svůj vnitřní průsvitr do jisté míry kompenzovat rozšířením ve zdravé části své stěny, takže citelné příznaky se objeví až po letech, kdy je zúžení výrazné nebo dojde k náhlé komplikaci plátu. To je hlavní důvod, proč se prevence a včasné odhalení rizikových faktorů považují za tak důležité.
Jak plát vzniká a co ho zhoršuje
Proces začíná drobným poškozením vnitřní výstelky tepny, na které se následně usazují částice LDL cholesterolu. Imunitní systém na ně reaguje zánětlivou reakcí, do stěny cévy pronikají zánětlivé buňky a postupně vzniká plát tvořený tukovým jádrem a vazivovým krytem. Plát cévu zužuje a snižuje průtok krve, u méně stabilních plátů navíc hrozí, že jejich povrch praskne.
Prasknutí plátu spustí tvorbu krevní sraženiny, která může tepnu náhle zcela uzavřít. To je mechanismus, kterým ateroskleróza způsobuje infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu, přestože předtím zúžení tepny nemuselo být nijak výrazné.
Zajímavé je, že náchylnější k prasknutí bývají často mladší, méně nápadné pláty s tenkým vazivovým krytem a velkým tukovým jádrem, zatímco starší, více zvápenatělé pláty s mohutným krytem mohou být paradoxně stabilnější, i když způsobují výraznější zúžení. To je jeden z důvodů, proč se riziko srdeční příhody neposuzuje jen podle míry zúžení na zobrazovacím vyšetření, ale i podle celkového rizikového profilu člověka.
Rizikové faktory
Riziko a rychlost rozvoje aterosklerózy ovlivňuje kombinace faktorů, z nichž většina je ovlivnitelná změnou životního stylu nebo léčbou.
- Vysoký LDL cholesterol je jedním z nejdůležitějších a nejlépe doložených rizikových faktorů.
- Vysoký krevní tlak mechanicky poškozuje stěnu cév a urychluje ukládání plátů.
- Kouření poškozuje cévní výstelku a zvyšuje sklon krve ke srážení.
- Cukrovka urychluje aterosklerózu na více úrovních současně.
- Obezita, zejména v oblasti břicha, a nedostatek pohybu.
- Vyšší věk, mužské pohlaví a výskyt srdečně-cévních onemocnění v rodině v mladším věku.
- Chronické onemocnění ledvin a některé zánětlivé nemoci.
Čím více rizikových faktorů se u člověka sejde, tím rychleji proces postupuje, proto se v prevenci hodnotí vždy celkové riziko, ne jen jednotlivé hodnoty.
Některé faktory, jako pohlaví a genetická výbava, ovlivnit nelze, zato strava, pohyb, kouření a léčba přidružených nemocí jsou v rukou samotného člověka a jejich úprava má prokazatelný vliv na to, jak rychle proces postupuje a jaké riziko dalších komplikací s sebou nese.
Kdy a jak se projeví
Samotná ateroskleróza dlouho nezpůsobuje žádné příznaky, dokud zúžení tepny nedosáhne kritické míry nebo nedojde k prasknutí plátu. Projevy pak závisí na tom, která tepna je postižena.
- Věnčité tepny srdce: bolest na hrudi při námaze (angina pectoris) nebo infarkt myokardu.
- Tepny zásobující mozek: přechodná ischemická ataka nebo cévní mozková příhoda s náhlou poruchou hybnosti, řeči nebo zraku.
- Tepny dolních končetin: bolest lýtek při chůzi, která po zastavení ustoupí, takzvané klaudikace, v pokročilém stadiu klidové bolesti nebo špatně se hojící rány na nohou.
Riziko se dá odhadnout i před rozvinutím příznaků pomocí krevních testů a zobrazovacích vyšetření, například měřením tloušťky stěny krčních tepen ultrazvukem nebo vyšetřením vápníku ve věnčitých tepnách na CT. Tato vyšetření se využívají zejména u lidí se středním rizikem, kde přesnější odhad pomůže rozhodnout, zda je vhodná intenzivnější léčba.
Diagnostika a sledování
Základem posouzení rizika je krevní test na celkový cholesterol, LDL a HDL frakci a triglyceridy, doplněný měřením krevního tlaku a glykemie. U lidí s podezřením na již rozvinuté postižení tepen se používá dopplerovský ultrazvuk cév, zátěžové EKG, CT nebo katetrizační vyšetření podle toho, která oblast těla je postižena.
Praktický lékař běžně u dospělých pravidelně kontroluje krevní tlak a jednou za čas i tukový profil, aby mohl odhadnout celkové kardiovaskulární riziko a včas doporučit úpravu životního stylu nebo léčbu.
Kromě laboratorních hodnot pomáhá odhadnout riziko i takzvané kalciové skóre, tedy množství vápníku uloženého ve stěnách věnčitých tepen zjištěné na CT. Vysoké skóre svědčí pro rozsáhlejší aterosklerózu i u lidí bez příznaků a může vést k intenzivnější preventivní léčbě, zatímco nulové skóre u nižšího rizika naznačuje, že bezprostřední riziko srdeční příhody je malé.
Léčba a prevence
Ateroskleróza se nedá zcela zvrátit, ale její postup lze zásadně zpomalit, a tím výrazně snížit riziko infarktu i mozkové příhody.
- Léky snižující cholesterol, především statiny, patří k nejlépe doloženým způsobům, jak snížit riziko srdečně-cévních příhod u lidí s vyšším rizikem.
- Léčba vysokého krevního tlaku podle doporučení lékaře.
- Protidestičková léčba u lidí s již prokázaným aterosklerotickým onemocněním snižuje riziko vzniku sraženiny na povrchu plátu.
- Dobrá kontrola cukrovky, pokud je přítomna.
Neméně důležitá je úprava životního stylu: zanechání kouření, strava s omezením nasycených tuků a soli a bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné obiloviny a ryby, pravidelný pohyb alespoň 150 minut týdně mírné intenzity a udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Tato opatření fungují jak v prevenci u zdravých lidí, tak jako doplněk léčby u těch, kteří už mají prokázané postižení cév.
Prospěšný vliv na cévy má i takzvaná středomořská strava s vysokým podílem zeleniny, luštěnin, ořechů, olivového oleje a ryb, u které rozsáhlé studie prokázaly snížení výskytu srdečně-cévních příhod. Dostatek spánku a zvládání dlouhodobého stresu doplňují uvedená opatření, protože chronický stres a nedostatek spánku se rovněž podílejí na urychlení aterosklerotického procesu. I malé, ale dlouhodobě udržované změny v jídelníčku a pohybovém režimu se v čase promítají do měřitelně nižšího rizika srdečně-cévních příhod.
Kdy k lékaři
Nechte si pravidelně kontrolovat krevní tlak a cholesterol u praktického lékaře, zejména pokud máte v rodině výskyt srdečního infarktu nebo mozkové příhody v mladším věku, kouříte nebo máte cukrovku. Bolest lýtek při chůzi, která po zastavení mizí, konzultujte s lékařem. Okamžitě volejte 155 při náhlé silné bolesti na hrudi, náhlé poruše hybnosti, řeči nebo zraku, protože jde o možné příznaky infarktu nebo cévní mozkové příhody.
Časté otázky
Dá se ateroskleróza vyléčit?
Existující pláty se úplně neodstraní, ale jejich růst lze zpomalit a stabilizovat je léky a úpravou životního stylu, čímž se výrazně sníží riziko infarktu nebo mozkové příhody.
Souvisí ateroskleróza jen s vysokým cholesterolem ve stravě?
Cholesterol ve stravě hraje roli menší, než se dříve myslelo, zásadnější vliv má hladina LDL cholesterolu v krvi, kterou ovlivňuje hlavně příjem nasycených tuků, genetika a celkový životní styl.
V jakém věku má smysl začít s prevencí?
Proces začíná už v mládí, proto má zdravý životní styl smysl v každém věku. Pravidelné kontroly krevního tlaku a cholesterolu se u dospělých bez rizikových faktorů obvykle doporučují od středního věku, u lidí s rizikovými faktory nebo rodinnou zátěží dříve.
Související produkty
Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.
Zdroje a další čtení
Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.