Přeskočit na obsah
Upozornění: Nejedná se o oficiální stránky Ministerstva zdravotnictví ČR. Oficiální web ministerstva je mzcr.cz.
NemociSrdce a cévy5 min čteníAktualizováno 23. září 2026

Fibrilace síní: nepravidelný tep, který zvyšuje riziko mrtvice

Při fibrilaci síní bije srdce nepravidelně a často rychle. Někdo to vnímá jako bušení srdce, jiný nemá potíže vůbec. Hlavní nebezpečí se přitom neskrývá v nepříjemných pocitech, ale ve zvýšeném riziku cévní mozkové příhody. Vysvětlíme, jak fibrilaci poznat, jak se léčí a co můžete udělat sami.

Oblast těla: Srdce a cévy
Oblast těla: Srdce a cévy

V kostce

  • Fibrilace síní je nejčastější trvalejší porucha srdečního rytmu, výrazně přibývá s věkem.
  • Projevuje se nepravidelným, často rychlým tepem, bušením srdce, dušností nebo únavou, u části lidí ale nemá žádné příznaky.
  • V síních se mohou tvořit krevní sraženiny, proto fibrilace několikanásobně zvyšuje riziko cévní mozkové příhody.
  • Léčba zahrnuje léky proti srážení krve u ohrožených pacientů, úpravu tepové frekvence či rytmu a léčbu přidružených nemocí.
  • Bolest na hrudi, mdloba, těžká dušnost nebo příznaky mrtvice vyžadují okamžité volání 155.

Co je fibrilace síní

Srdce má dvě síně a dvě komory. Za normálních okolností řídí jeho rytmus sinusový uzel v pravé síni, přirozený kardiostimulátor, který vysílá pravidelné elektrické impulzy. Síně se stáhnou, dopraví krev do komor a ty ji pak vypudí do těla.

Při fibrilaci síní vzniká v síních chaotická elektrická aktivita. Síně se místo koordinovaného stahu jen chvějí a do komor přichází nepravidelný sled impulzů. Tep je proto zcela nepravidelný a často zrychlený. Srdce pracuje méně efektivně a v síních, zejména v jejich výběžku nazývaném ouško, se krev zpomaluje a mohou se tvořit sraženiny.

Fibrilace síní je nejčastější dlouhodobější poruchou srdečního rytmu. Její výskyt výrazně stoupá s věkem: u mladých lidí je vzácná, ale ve vyšším věku je velmi častá. Podle průběhu se rozlišuje:

  • paroxysmální fibrilace, která přichází v záchvatech a sama odezní, obvykle do dvou dnů, nejpozději do týdne,
  • perzistující fibrilace, která trvá déle a k návratu normálního rytmu je potřeba léčba,
  • permanentní fibrilace, kdy se už normální rytmus neobnovuje a léčba se zaměřuje na zpomalení tepu a prevenci komplikací.

Příznaky

Projevy fibrilace síní jsou velmi různé. Mezi nejčastější patří:

  • bušení srdce, pocit nepravidelného nebo „přeskakujícího“ tepu,
  • rychlý tep i v klidu,
  • dušnost, zvláště při námaze,
  • únava, snížená výkonnost,
  • závrať, pocit na omdlení,
  • tlak nebo nepříjemný pocit na hrudi,
  • úzkost.

U nemalé části lidí fibrilace nezpůsobuje žádné potíže a zjistí se náhodou při měření tlaku, na EKG nebo až po cévní mozkové příhodě. Proto je užitečné čas od času si nahmatat tep a všímat si jeho pravidelnosti.

Jak si zkontrolovat tep

Posaďte se, v klidu přiložte dva prsty na vnitřní stranu zápěstí pod palcem a počítejte tepy po dobu 30 sekund. Všímejte si nejen počtu, ale hlavně pravidelnosti. Pokud jsou údery zcela nepravidelné, v různě dlouhých intervalech a různě silné, poraďte se s lékařem. Upozornění na nepravidelný rytmus mohou dávat i některé tlakoměry a chytré hodinky; jejich výsledek je vodítkem, diagnózu ale musí potvrdit EKG.

Příčiny a rizikové faktory

Fibrilaci síní podporují stavy, které mění stavbu a elektrické vlastnosti síní:

  • vyšší věk,
  • vysoký krevní tlak, jeden z nejdůležitějších faktorů,
  • ischemická choroba srdeční, srdeční selhání, onemocnění srdečních chlopní,
  • obezita,
  • obstrukční spánková apnoe, projevující se chrápáním se zástavami dechu a denní spavostí,
  • cukrovka,
  • zvýšená funkce štítné žlázy,
  • nadměrné pití alkoholu; záchvat může vyvolat i jednorázové velké množství,
  • kouření,
  • chronická onemocnění plic a ledvin,
  • u mladých lidí někdy velmi intenzivní dlouhodobý vytrvalostní sport.

Záchvat mohou vyvolat také akutní stavy, jako je horečnaté onemocnění, operace nebo velký stres.

Proč je fibrilace nebezpečná

Hlavním rizikem je cévní mozková příhoda. Sraženina vytvořená v síni se může uvolnit, proudem krve doputovat do mozku a ucpat tepnu. Mozkové příhody při fibrilaci síní bývají rozsáhlé a zanechávají závažné následky. Fibrilace síní zvyšuje riziko mrtvice několikanásobně, přičemž riziko je u každého člověka jiné.

Dlouhodobě rychlá fibrilace může také oslabit srdeční sval a vést k srdečnímu selhání. Fibrilace je navíc spojena s horší výkonností a kvalitou života.

Vyšetření

Diagnózu potvrdí EKG. Pokud fibrilace přichází jen občas, může být potřeba dlouhodobý záznam, například Holterovo monitorování po dobu 24 hodin až několika dnů, případně déle trvající záznamník. Dále se provádí:

  • ultrazvuk srdce, který ukáže velikost síní, funkci komor a stav chlopní,
  • krevní testy včetně funkce štítné žlázy, ledvin a krevního obrazu,
  • měření krevního tlaku a pátrání po dalších rizikových faktorech, například po spánkové apnoi.

Lékař pak pomocí jednoduchého bodového systému vyhodnotí individuální riziko mrtvice. Započítává se například věk, pohlaví, vysoký tlak, cukrovka, srdeční selhání, cévní onemocnění a prodělaná mozková příhoda. Podle výsledku rozhodne o léčbě proti srážení krve.

Léčba

Léčba fibrilace síní stojí na několika pilířích:

Prevence mrtvice

U většiny pacientů se zvýšeným rizikem se nasazují léky proti srážení krve (antikoagulancia). Riziko mozkové příhody výrazně snižují. Používají se novější perorální antikoagulancia nebo warfarin, který vyžaduje pravidelné kontroly srážlivosti a pozornost ke stravě s vitaminem K. Tyto léky zvyšují riziko krvácení, proto je důležité užívat je přesně podle pokynů, hlásit lékaři krvácení a upozornit na jejich užívání každého lékaře i zubaře. Kyselina acetylsalicylová k prevenci mrtvice u fibrilace síní vhodná není. U lidí, kteří antikoagulancia užívat nemohou, lze zvážit katetrizační uzávěr ouška levé síně.

Zpomalení tepu, nebo obnovení rytmu

  • Léky, které zpomalí tep, zmírní potíže a chrání srdce, i když fibrilace trvá.
  • Normální rytmus lze obnovit elektrickou kardioverzí, krátkým výbojem v krátkodobé celkové anestezii, nebo léky. Před plánovanou kardioverzí je obvykle nutné několik týdnů užívat antikoagulancia nebo vyloučit sraženinu v srdci jícnovým ultrazvukem.
  • Katetrizační ablace je výkon, při kterém se pomocí katétrů zavedených přes žílu v třísle elektricky izolují místa, odkud fibrilace vychází. Je vhodná zejména pro pacienty s obtěžujícími záchvaty a u části z nich fibrilaci dlouhodobě odstraní.

Léčba rizikových faktorů

Snížení nadváhy, léčba vysokého tlaku a spánkové apnoe, omezení alkoholu a nekouření prokazatelně snižují počet a délku záchvatů a zlepšují výsledky ostatní léčby.

Život s fibrilací síní

S fibrilací síní lze při dobré léčbě žít aktivně a dlouho. Důležité je, aby nemocný rozuměl své léčbě a věděl, na co si dát pozor.

  • Léky proti srážení krve neužívejte nepravidelně a nevynechávejte je. U novějších antikoagulancií účinek odeznívá rychle, takže i krátká přestávka riziko mrtvice zvyšuje. Co dělat při vynechané dávce, uvádí příbalová informace, případně poradí lékař nebo lékárník.
  • Před plánovaným zákrokem, včetně trhání zubu nebo kolonoskopie, upozorněte lékaře na užívání antikoagulancií. O případném přerušení léčby rozhoduje lékař.
  • Bez porady neužívejte volně prodejné léky proti bolesti ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků a doplňky stravy, které mohou zvyšovat riziko krvácení nebo ovlivňovat účinek léků, například třezalku, ginkgo nebo vysoké dávky rybího tuku.
  • Noste u sebe kartičku nebo záznam v telefonu s informací o léčbě pro případ úrazu.
  • Pravidelný mírný až střední pohyb je prospěšný. Intenzitu sportu proberte s lékařem.

Mnoho lidí prožívá záchvaty s úzkostí. Pomáhá vědět, jak se při záchvatu zachovat, a mít s lékařem domluvený postup, kdy stačí vyčkat a kdy vyhledat pomoc.

Kdy k lékaři

K praktickému lékaři se objednejte, pokud si nahmatáte nepravidelný tep, máte opakované bušení srdce, nevysvětlitelnou dušnost při námaze nebo únavu, nebo pokud vás na nepravidelný rytmus upozorní tlakoměr či chytré hodinky. Lidé užívající léky proti srážení krve by měli lékaře kontaktovat při krvácení z nosu či dásní, které se nedaří zastavit, při krvi v moči, černé stolici nebo rozsáhlých modřinách. Okamžitě volejte 155 nebo 112 při bolesti na hrudi, mdlobě, těžké dušnosti, velmi rychlém tepu s pocitem slabosti a také při jakémkoli příznaku cévní mozkové příhody podle testu úsměv–ruka–řeč: pokleslý koutek, slabost ruky, porucha řeči. Stejně postupujte při úrazu hlavy nebo silném krvácení u člověka, který užívá léky na ředění krve.

Časté otázky

Je fibrilace síní životu nebezpečná?

Sama o sobě obvykle bezprostředně neohrožuje život, na rozdíl od některých poruch rytmu komor. Nebezpečná je hlavně kvůli riziku cévní mozkové příhody a srdečního selhání. Proto je důležitá správná léčba, zejména léky proti srážení krve u ohrožených pacientů.

Mohu vysadit léky na ředění krve, když se rytmus srovnal?

Ne bez porady s lékařem. Riziko mrtvice často přetrvává, i když se rytmus obnoví, protože fibrilace se může vracet bez příznaků. O délce léčby rozhoduje lékař podle vašeho rizika.

Mohu s fibrilací síní pít alkohol a kávu?

Alkohol je známý spouštěč záchvatů a jeho omezení nebo vynechání počet záchvatů snižuje. Střídmé pití kávy u většiny lidí fibrilaci nezhoršuje, pokud si nevšimnete, že právě po ní potíže nastávají.

Poznají fibrilaci chytré hodinky?

Některé chytré hodinky a tlakoměry umějí upozornit na nepravidelný rytmus a pomohly odhalit řadu případů. Mohou ale dávat i falešné poplachy nebo fibrilaci přehlédnout. Každé upozornění je třeba ověřit u lékaře na EKG.

Zdroje a další čtení

Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.