Infarkt myokardu: jak ho poznat, co dělat a jak se mu bránit

Co je infarkt myokardu

Srdeční sval (myokard) je zásoben krví z věnčitých (koronárních) tepen. Během let se v jejich stěně může ukládat tuk, zánětlivé buňky a vápník a vytvářejí se aterosklerotické pláty, které tepnu zužují. Když plát praskne, vytvoří se na něm krevní sraženina, která tepnu náhle ucpe. Část srdečního svalu přestane dostávat kyslík a během desítek minut až hodin začíná odumírat. To je infarkt myokardu.

Infarkt patří společně s dalšími formami ischemické choroby srdeční k nejčastějším příčinám úmrtí v Česku i ve světě. Ohrožuje život nejen poškozením srdečního svalu, ale i tím, že může vyvolat život ohrožující poruchu srdečního rytmu a náhlou zástavu oběhu, často ještě před příjezdem pomoci.

Dobrou zprávou je, že Česko má hustou síť kardiocenter, která dokážou ucpanou tepnu zprůchodnit nepřetržitě ve dne i v noci. Rozhodující je ale čas, a ten je v rukou pacienta a jeho okolí.

Příznaky infarktu

Typickým příznakem je bolest na hrudi:

• svíravá, tlaková, pálivá nebo pocit tíhy za hrudní kostí, často popisovaná jako „slon na hrudi“,
• trvá déle než několik minut, obvykle přes 15–20 minut, a v klidu neustupuje,
• může vystřelovat do levé nebo obou paží, krku, dolní čelisti, zad mezi lopatky nebo do nadbřišku.

Bolest často provází:

• dušnost,
• studený pot, bledost,
• nevolnost nebo zvracení,
• úzkost, pocit blížící se smrti,
• závrať, slabost, mdloba.

Méně typické příznaky se častěji objevují u žen, starších lidí a diabetiků. Bolest může být mírná nebo zcela chybět a převládá dušnost, nevysvětlitelná velká únava, bolest v nadbřišku připomínající žaludeční potíže, bolest zad nebo čelisti. Takové příznaky se snadno podcení. Pokud se objeví náhle a nemají jasné vysvětlení, zvláště u člověka s rizikovými faktory, je třeba je brát vážně.

Co dělat při podezření na infarkt

1. Okamžitě volejte 155 nebo 112. Neodkládejte to, nečekejte, zda bolest přejde, a nevolejte nejprve praktickému lékaři. Posádka záchranné služby natočí EKG už na místě a pacienta převeze přímo do kardiocentra.
2. Nejezděte do nemocnice sami ani nenechávejte postiženého odvézt autem. Během jízdy může dojít k zástavě oběhu a v autě není možné poskytnout účinnou pomoc.
3. Postiženého posaďte nebo uložte do polosedu, uvolněte těsné oblečení a zajistěte mu klid. Nenechte ho chodit.
4. Pokud má předepsaný nitroglycerin, může ho užít podle pokynů lékaře.
5. Operátor může doporučit rozžvýkat tabletu kyseliny acetylsalicylové, pokud postižený není alergický a neužívá léky na ředění krve. Řiďte se jeho pokyny.
6. Připravte seznam užívaných léků a doklady, odemkněte dveře a zajistěte, aby posádka snadno našla cestu.
7. Zůstaňte u postiženého a sledujte, zda reaguje a dýchá.

Když člověk nereaguje a nedýchá

Pokud postižený přestane reagovat a nedýchá normálně, jde o zástavu oběhu. Lapavé, nepravidelné vzdechy nejsou normální dýchání.

• Volejte 155, zapněte hlasitý odposlech a řiďte se pokyny operátora.
• Zahajte nepřímou masáž srdce: stlačujte střed hrudníku do hloubky asi pět až šest centimetrů frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu, bez zbytečného přerušování.
• Pokud je v okolí automatizovaný externí defibrilátor (AED), ať ho někdo přinese. Zapněte ho a řiďte se hlasovými pokyny. Přístroj sám vyhodnotí, zda je výboj potřeba.
• Pokračujte, dokud nepřijede záchranná služba nebo postižený nezačne normálně dýchat.

Okamžitá resuscitace laiky a včasné použití AED několikanásobně zvyšují šanci na přežití. Bez ní klesá naděje s každou minutou.

Vyšetření a léčba v nemocnici

Diagnózu lékaři stanoví podle příznaků, EKG a krevních testů. Klíčový je troponin, bílkovina, která se uvolňuje z poškozených buněk srdečního svalu a jejíž hladina se měří opakovaně. Podle EKG se infarkty dělí na ty, kde je tepna obvykle úplně uzavřená a pacient jde na katetrizační sál okamžitě, a na ty, u kterých se výkon plánuje podle míry rizika, často během několika hodin až dnů. Ultrazvuk srdce ukáže, jak velká část svalu je poškozená a jak srdce pumpuje. Podle toho se nastavuje další léčba.

Základem léčby je co nejrychlejší zprůchodnění ucpané tepny. V Česku se k tomu používá koronární angioplastika (perkutánní koronární intervence). Lékař zavede tenký katétr přes tepnu na zápěstí nebo v třísle až do srdce, zobrazí věnčité tepny kontrastní látkou, balonkem roztáhne zúžené místo a obvykle do něj vloží stent, drobnou kovovou výztuž, která tepnu udrží otevřenou.

Po výkonu následuje sledování na koronární jednotce a léčba léky, které brání tvorbě sraženin, chrání srdce a snižují cholesterol. U některých pacientů s postižením více tepen se později zvažuje operace bypassů, při níž chirurg přemostí zúžené úseky tepen cévou odebranou z jiného místa těla.

Po infarktu

Návrat do běžného života je u většiny lidí možný. Pomáhá kardiovaskulární rehabilitace, tedy řízený pohybový program pod dohledem odborníků, spojený s poradenstvím o životosprávě. Důležité je:

• pravidelně užívat všechny předepsané léky, zejména léky proti srážení krve po zavedení stentu; jejich předčasné vysazení může vést k ucpání stentu,
• nekouřit, a to ani elektronické cigarety,
• dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku, cholesterolu a cukru v krvi,
• pravidelně se hýbat v rozsahu doporučeném lékařem,
• jíst stravu bohatou na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky a ryby, s menším množstvím soli a živočišných tuků,
• chodit na pravidelné kontroly u kardiologa.

Po infarktu se často objevuje úzkost nebo deprese. Jde o častý a léčitelný stav, o kterém je dobré s lékařem mluvit. O návratu k řízení, do práce a k sexuálnímu životu rozhoduje lékař podle rozsahu poškození srdce.

Rizikové faktory a prevence

Většinu infarktů lze přičíst ovlivnitelným rizikovým faktorům:

• kouření, včetně pasivního,
• vysoký krevní tlak,
• vysoký cholesterol, zejména LDL cholesterol,
• cukrovka,
• obezita, zvláště břišní,
• nedostatek pohybu,
• nezdravá strava s velkým množstvím soli, cukru a nasycených tuků,
• nadměrné pití alkoholu a dlouhodobý stres.

Neovlivnitelné faktory jsou vyšší věk, mužské pohlaví, u žen období po přechodu a výskyt předčasného onemocnění srdce v rodině. Na preventivních prohlídkách u praktického lékaře se měří krevní tlak, cholesterol a cukr v krvi, což pomůže rizika včas odhalit. Pravidelně přicházející bolesti na hrudi při námaze, které v klidu ustoupí, mohou znamenat anginu pectoris a patří k lékaři.