Hashimotova tyreoiditida: příčiny, příznaky a léčba
Únava, přibírání na váze a zimomřivost mohou mít mnoho příčin, jednou z nich je i Hashimotova tyreoiditida – chronický autoimunitní zánět štítné žlázy. Vysvětlíme, jak nemoc vzniká, jak se pozná a proč se s ní dá při správné léčbě žít bez větších omezení.
V kostce
- Hashimotova tyreoiditida je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní štítnou žlázu.
- Je nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) ve vyspělých zemích.
- Postihuje výrazně častěji ženy než muže a riziko roste s věkem, časté je i rodinné hromadění.
- Nemoc se často diagnostikuje z krevních testů dřív, než způsobí zjevné příznaky.
- Léčba spočívá v celoživotní náhradě hormonu štítné žlázy, kterou předepisuje a upravuje endokrinolog nebo praktický lékař.
Co je Hashimotova tyreoiditida
Hashimotova tyreoiditida, nazvaná podle japonského lékaře, který nemoc jako první popsal, je chronické autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Imunitní systém z dosud ne zcela objasněných příčin začne vytvářet protilátky namířené proti tkáni vlastní štítné žlázy, což vede k chronickému zánětu. Postupné poškozování žlázy nakonec u velké části postižených vede ke snížené tvorbě hormonů štítné žlázy, tedy k hypotyreóze.
Onemocnění popsal roku 1912 japonský lékař Hakaru Hashimoto a od té doby patří mezi nejlépe prostudovaná autoimunitní onemocnění vůbec. Jde o nejčastější příčinu hypotyreózy v oblastech s dostatečným příjmem jódu, mezi něž patří i Česko. Výrazně častěji postihuje ženy, poměr vůči mužům bývá udáván zhruba osm až deset ku jedné, a riziko stoupá s věkem, i když se může objevit v každém věku včetně dětství.
Přesná příčina tohoto rozdílu mezi pohlavími není zcela jasná, předpokládá se souhra hormonálních a genetických vlivů. Onemocnění patří mezi takzvané orgánově specifické autoimunitní choroby, protože imunitní reakce se zaměřuje výhradně na tkáň jednoho konkrétního orgánu.
Příčiny a rizikové faktory
Přesná příčina, proč imunitní systém začne štítnou žlázu napadat, není známa. Předpokládá se kombinace genetické predispozice a spouštěcích faktorů zevního prostředí.
- Genetická predispozice – nemoc se často vyskytuje v rodinách, zejména společně s dalšími autoimunitními onemocněními, jako je cukrovka 1. typu, celiakie nebo vitiligo.
- Jiná autoimunitní onemocnění zvyšují riziko výskytu Hashimotovy tyreoiditidy, například cukrovka 1. typu, celiakie nebo revmatoidní artritida, a naopak.
- Ženské pohlaví a hormonální vlivy, riziko se může zvýraznit v období po porodu, kdy se onemocnění může poprvé projevit, nebo v přechodu.
- Nadměrný příjem jódu, například z doplňků stravy ve vysokých dávkách, může u některých predisponovaných osob nemoc uspíšit nebo zhoršit.
- Stres a některé infekce jsou zkoumány jako možné spouštěče, jejich role není jednoznačně prokázána.
Vzhledem k tomu, že přesný mechanismus vzniku není znám, nelze onemocnění cíleně předcházet – pozornost se proto zaměřuje spíše na časný záchyt a řádnou léčbu než na zabránění samotnému vzniku poruchy.
Příznaky
Hashimotova tyreoiditida může dlouho probíhat bez příznaků, zejména v časné fázi, kdy je funkce štítné žlázy ještě normální. Jakmile nedostatek hormonů postoupí, objevují se typické projevy hypotyreózy:
- trvalá únava a nedostatek energie i po dostatečném odpočinku,
- výraznější zimomřivost a špatná tolerance chladného počasí,
- nezáměrné přibírání na váze nebo obtížné hubnutí navzdory dodržované dietě,
- suchá kůže a vlasy, vypadávání vlasů a jejich lámavost,
- zácpa a zpomalené trávení,
- zpomalené myšlení, zhoršená paměť a soustředění, u některých lidí i pokles nálady,
- chraplavý hlas kvůli otoku tkání kolem hrtanu,
- u žen nepravidelná nebo silnější menstruace a potíže s otěhotněním nebo udržením těhotenství,
- otok kolem očí a v obličeji,
- pomalejší srdeční tep,
- svalová bolest a ztuhlost, zejména ráno,
- zvýšená hladina cholesterolu v krvi.
Štítná žláza může být na pohmat zvětšená (struma), u některých lidí je naopak spíše nenápadná nebo drobnější než obvykle.
Diagnostika
Diagnóza se opírá o kombinaci klinických příznaků, fyzikálního vyšetření a laboratorních vyšetření krve, které provádí praktický lékař nebo endokrinolog. Nejdůležitější jsou tato vyšetření:
- TSH (tyreotropní hormon) – hlavní ukazatel funkce štítné žlázy, u hypotyreózy bývá zvýšený, protože mozek se snaží nedostatečně pracující žlázu více stimulovat.
- Volný tyroxin (fT4) – hlavní hormon štítné žlázy, u rozvinuté hypotyreózy bývá snížený.
- Protilátky proti tyreoidální peroxidáze (anti-TPO) a případně proti tyreoglobulinu – jejich zvýšená hladina v krvi potvrzuje autoimunitní původ onemocnění.
- Ultrazvuk štítné žlázy je nebolestivé zobrazovací vyšetření, které může ukázat typické změny struktury tkáně, nerovnoměrnou echogenitu a pomůže vyloučit uzly vyžadující další sledování nebo biopsii.
U části lidí se zjistí zvýšené protilátky, aniž by měli sníženou funkci štítné žlázy – v takovém případě lékař obvykle doporučí pravidelné sledování, protože rozvoj hypotyreózy je do budoucna pravděpodobnější.
Léčba
Léčba se zaměřuje na doplnění chybějícího hormonu štítné žlázy, samotný autoimunitní proces medikamentózně zastavit nelze. Cílem je udržet hladinu TSH i volného tyroxinu v doporučeném rozmezí a tím odstranit příznaky spojené s nedostatkem hormonu.
- Náhrada hormonu levothyroxinu je standardní, dobře prostudovanou a celoživotní léčbou u prokázané hypotyreózy. Lék se užívá jednou denně nalačno, obvykle ráno s odstupem alespoň třiceti minut od jídla a jiných léků podle pokynů lékaře, což ovlivňuje jeho vstřebávání.
- Přesnou počáteční dávku stanovuje a postupně upravuje lékař podle hladiny TSH v krevních kontrolách, dokud se nedosáhne stabilní, správně nastavené dávky. Úprava dávky bývá postupná, s kontrolními odběry v odstupu několika týdnů, protože účinek změny dávky se plně projeví až po určité době.
- I po nastavení léčby jsou nutné pravidelné kontroly, obvykle jednou ročně, protože potřeba dávky se může v čase měnit, například po porodu, při výrazné změně hmotnosti, nástupu jiného onemocnění nebo s přibývajícím věkem.
- U mírného zvýšení protilátek bez hypotyreózy se léčba obvykle nenasazuje, jen se sleduje vývoj hladiny TSH v pravidelných odstupech, protože k rozvoji hypotyreózy může dojít i po letech.
- Ženy plánující těhotenství nebo těhotné s Hashimotovou tyreoiditidou potřebují často těsnější sledování a někdy i úpravu dávky léku, protože adekvátní hladina hormonů štítné žlázy je důležitá pro správný vývoj plodu, zejména v prvním trimestru.
Při pravidelném užívání léku a dobře nastavené dávce žije naprostá většina lidí s Hashimotovou tyreoiditidou bez omezení běžného života, včetně plné pracovní i sportovní zátěže.
Život s onemocněním
Hashimotova tyreoiditida je celoživotní, chronické onemocnění, které ale při správné a pravidelně kontrolované léčbě nemusí výrazně omezovat kvalitu ani délku života. Důležité je lék užívat pravidelně, ve stejnou dobu, a nevynechávat kontroly, i když se člověk cítí dobře, protože potřeba dávky se může postupně měnit. Vzhledem k vyššímu riziku dalších autoimunitních onemocnění je vhodné probrat s lékařem i další příznaky, které by mohly ukazovat na přidruženou nemoc, například celiakii, cukrovku 1. typu nebo vitiligo. Pravidelné laboratorní kontroly, sledování hmotnosti a celkového zdravotního stavu pomáhají udržet nemoc pod kontrolou i v dlouhodobém horizontu.
Kdy k lékaři
Vyhledejte praktického lékaře nebo endokrinologa, pokud pozorujete přetrvávající únavu, nevysvětlené přibírání na váze, zimomřivost, suchou kůži, zácpu nebo zpomalené myšlení, zvlášť pokud tyto potíže trvají týdny až měsíce. Vyšetření štítné žlázy je vhodné zvážit i při plánování těhotenství nebo při neplodnosti, protože neléčená hypotyreóza může otěhotnění i průběh těhotenství ovlivnit. Pokud již léčbu užíváte, nevynechávejte pravidelné kontroly u lékaře ani při dobrém pocitu.
Časté otázky
Dá se Hashimotova tyreoiditida vyléčit?
Samotný autoimunitní proces se v současnosti vyléčit nedá, jeho následek – nedostatek hormonu štítné žlázy – se ale dá velmi dobře nahradit dlouhodobou léčbou. Při pravidelném užívání léku a kontrolách žije většina lidí bez větších omezení.
Musím kvůli Hashimotově tyreoiditidě omezit jód ve stravě?
Běžný příjem jódu z běžné stravy obvykle omezovat netřeba, nadměrné, výrazně vysoké dávky jódu nebo doplňky stravy s vysokým obsahem jódu je ale vhodné probrat s lékařem, protože u některých lidí mohou zánět zhoršit.
Je pravda, že s Hashimotovou tyreoiditidou nejde otěhotnět?
Onemocnění může ztěžovat otěhotnění a zvyšovat riziko komplikací, pokud je funkce štítné žlázy dlouhodobě nedostatečně léčená, při správně nastavené léčbě ale řada žen s tímto onemocněním otěhotní a má normální těhotenství. Klíčové je sledování hladin hormonů lékařem.
Proč mi lékař doporučil sledování, i když mám jen zvýšené protilátky?
Zvýšené protilátky bez poklesu funkce štítné žlázy znamenají, že autoimunitní proces probíhá, ale žláza zatím tvoří dostatek hormonu. Protože se hypotyreóza může časem rozvinout, lékař doporučuje pravidelné kontroly, aby ji zachytil včas.
Související produkty
Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.
Zdroje a další čtení
Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.