Infekce Helicobacter pylori: příznaky, přenos a léčba

Co je Helicobacter pylori

Helicobacter pylori je spirálovitá bakterie, která se dokáže usadit v hlenové vrstvě žaludeční sliznice a přežívat tam navzdory silně kyselému prostředí žaludku. Patří mezi nejrozšířenější bakteriální infekce vůbec – podle odhadů Světové zdravotnické organizace je jí nakažena významná část světové populace, s velkými rozdíly mezi jednotlivými regiony a s vyšším výskytem tam, kde jsou horší hygienické podmínky.

Naprostá většina nakažených lidí nemá žádné příznaky a o infekci se nikdy nedozví. U menší části ale bakterie postupně vyvolá chronický zánět žaludeční sliznice, který může vést k dalším komplikacím.

Bakterie si dokáže upravit prostředí kolem sebe tak, aby přežila v silně kyselém žaludku, který je pro většinu jiných mikroorganismů nehostinný. Díky tomu se v žaludeční sliznici může usadit na celý život, pokud není cíleně léčena.

Infekce sama o sobě je celoživotní, pokud se neléčí – organismus si proti bakterii sice vytváří protilátky, ty ji ale z žaludku neodstraní. Proto je jediným způsobem, jak se infekce definitivně zbavit, cílená léčba.

Jak se infekce přenáší

Přesný způsob přenosu Helicobacter pylori není zcela objasněn, předpokládá se přenos z člověka na člověka, nejčastěji v raném dětství v rámci rodiny, pravděpodobně cestou úst-ústa nebo stolice-ústa, například při nedostatečné hygieně. K nákaze dochází často opakovaným kontaktem v domácnosti, ne jednorázovým setkáním.

Výskyt infekce je vyšší v zemích a komunitách s horšími hygienickými podmínkami a nižším socioekonomickým statusem, v posledních desetiletích ale díky zlepšování hygieny a menšímu počtu členů domácností v mnoha zemích včetně Česka klesá, zejména u mladších generací.

V posledních desetiletích ve vyspělých zemích výskyt infekce klesá napříč generacemi, mladší lidé jsou tak nakaženi v průměru méně často než jejich rodiče a prarodiče.

U dospělých, kteří v dětství infekci nezískali, je nová nákaza v dospělosti vzácná, protože k přenosu je typicky potřeba dlouhodobý blízký kontakt, jaký je běžný spíše mezi rodičem a malým dítětem než mezi dospělými.

Příznaky a možné následky

Samotná přítomnost bakterie příznaky obvykle nezpůsobuje. Pokud se u nakaženého rozvine zánět žaludku nebo vřed, mohou se objevit:

• tlak nebo pálení v nadbřišku, často lačný nebo naopak zhoršující se po jídle,
• pocit plnosti a nadýmání,
• nevolnost,
• nechutenství.

U menší části dlouhodobě nakažených se vyvine vředová nemoc žaludku nebo dvanáctníku. Chronická neléčená infekce je dále spojena se zvýšeným, i když stále nízkým, celoživotním rizikem rakoviny žaludku a vzácně i určitého typu lymfomu žaludeční sliznice. Naprostá většina nakažených lidí ale žádné z těchto komplikací nikdy nezažije.

Riziko rozvoje závažnějších komplikací závisí i na konkrétním kmeni bakterie a na dalších faktorech, jako je kouření a strava, proto přítomnost bakterie u dvou různých lidí nemusí vést ke stejnému výsledku.

Zvýšené riziko rakoviny žaludku spojené s infekcí se týká zejména lidí s dlouhodobě neléčenou infekcí trvající desítky let, ne krátkodobě nakažených osob, u kterých byla infekce brzy zjištěna a vyléčena.

Kdy se na infekci testovat

Testování na Helicobacter pylori se obvykle doporučuje lidem s příznaky zažívacích obtíží, s potvrzeným žaludečním nebo dvanáctníkovým vředem, nebo těm, kteří mají v blízké rodině výskyt rakoviny žaludku. Test se také provádí před dlouhodobým užíváním některých léků proti bolesti u rizikových pacientů.

K průkazu infekce slouží několik metod: dechový test po vypití roztoku se značenou látkou, test na přítomnost bakterie ve stolici, krevní test na protilátky, který ale nerozliší aktuální a prodělanou infekci, a odběr vzorku sliznice při gastroskopii. Před dechovým testem a testem ze stolice je obvykle nutné na určitou dobu vysadit léky snižující žaludeční kyselost, aby výsledek nebyl zkreslený.

Test se zvažuje i u lidí, kteří mají dlouhodobě užívat léky proti bolesti ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků, protože současná infekce Helicobacter pylori zvyšuje riziko vzniku vředu při této léčbě.

Testování se nedoporučuje provádět bez konkrétního důvodu jen ze zvědavosti, protože u bezpříznakového nálezu ne vždy jasně převažuje přínos léčby nad jejími riziky, jako jsou vedlejší účinky antibiotik. O tom, zda se testovat, je vhodné se poradit s praktickým lékařem.

Krevní test na protilátky se pro potvrzení aktuální infekce běžně nepoužívá samostatně, protože protilátky mohou přetrvávat i po úspěšně vyléčené infekci a výsledek by tak mohl zavádět.

Léčba

Potvrzená infekce spojená s příznaky, zánětem nebo vředem se léčí kombinací dvou až tří antibiotik spolu s lékem snižujícím tvorbu žaludeční kyseliny, obvykle po dobu jednoho až dvou týdnů. Je důležité užít celou předepsanou léčbu přesně podle pokynů lékaře, protože předčasné přerušení zvyšuje riziko selhání léčby a vzniku rezistence bakterie na antibiotika.

Úspěšnost léčby se s odstupem několika týdnů po jejím ukončení ověřuje kontrolním testem, nejčastěji dechovým nebo ze stolice. Pokud první léčba selže, volí se jiná kombinace antibiotik.

Volba konkrétní kombinace antibiotik závisí i na tom, zda pacient již v minulosti podobnou léčbu podstoupil, protože opakované užití stejných antibiotik zvyšuje riziko, že na ně bude bakterie odolná.

Během antibiotické léčby je vhodné omezit alkohol a přesně dodržovat časování jednotlivých dávek podle pokynů lékaře nebo lékárníka, protože nepravidelné užívání snižuje účinnost léčby.

Prevence a časté otázky k léčbě

Specifická prevence proti nákaze Helicobacter pylori neexistuje, obecná hygienická opatření jako mytí rukou ale mohou riziko přenosu v rodině snížit. Vzhledem k tomu, že se infekce typicky získává v dětství, u dospělých není běžné plošné vyhledávání a testování bez konkrétního důvodu.

Otázka, zda léčit každou zjištěnou infekci i bez příznaků, se u jednotlivých pacientů liší a záleží na dalších okolnostech, například rodinné anamnéze rakoviny žaludku. Rozhodnutí je vždy na posouzení lékaře.

U dětí se testování a léčba obvykle doporučují jen při konkrétních příznacích nebo nálezu, ne plošně, protože u malých dětí je riziko komplikací spojených s infekcí v dětském věku nízké.

Vzhledem k tomu, jak rozšířená infekce celosvětově je, se rutinně nekontroluje u lidí bez příznaků a bez zvýšeného rizika. Rozhodnutí, koho testovat a léčit, tak vždy zůstává individuální a záleží na konkrétní zdravotní historii daného člověka.

Související produkty

Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.

Psyllium Probiotic 100 kapslí

235 KčBenu.cz · detail ›

Biopron Premium probiotika a prebiotika při a po užívání antibiotik tbl.60

439 KčBenu.cz · detail ›

Pure Harmony Bublíkův koupací sliz s probiotiky - fialový (140 g) - mytí rukou a těla zábavnou formou

149 KčEconea.cz · detail ›

ADVANCE Probio24 probiotika cps.60

319 KčBenu.cz · detail ›

Všechny kategorie obchodu ›