Ischias: příčiny, příznaky a léčba bolesti sedacího nervu

Co je ischias

Ischias, odborně ischialgie, je bolest vycházející z bederní páteře, která vystřeluje podél sedacího nervu přes hýždi a zadní nebo boční stranu stehna, případně až do lýtka a chodidla. Vzniká podrážděním nebo mírným útlakem jednoho z nervových kořenů L4 až S3, které se sbíhají a tvoří sedací nerv procházející hýždí a zadní stranou stehna až k lýtku a chodidlu. Sedací nerv je nejsilnějším nervem v těle a vzniká spojením nervových kořenů vystupujících z dolní části páteře. Jeho poškození nebo dlouhodobé dráždění proto může ovlivnit nejen citlivost, ale i sílu více svalových skupin nohy najednou. Ischias tedy není samostatná nemoc, ale příznak dráždění nebo útlaku jednoho z těchto nervových kořenů.

Bolest bývá typicky jednostranná, může být ostrá, pálivá nebo elektrizující a zhoršuje se při určitých pohybech, dlouhém sezení, kašli nebo kýchání, protože při nich stoupá tlak v páteřním kanále. U některých lidí je bolest v noze silnější než bolest v samotné bederní páteři, což bývá matoucí, protože zdroj potíží leží právě v páteři, i když se projevuje nejvíc na jiném místě.

Nejčastější příčiny

Nejčastější příčinou ischiasu je výhřez meziobratlové ploténky v bederní páteři, kdy vnitřní obsah ploténky vyhřezne a dráždí nebo tlačí na nervový kořen, přičemž bolest vzniká kombinací mechanického tlaku a chemického dráždění nervu látkami uvolněnými z poškozené tkáně ploténky. K dalším příčinám patří:

• degenerativní zúžení páteřního kanálu (spinální stenóza), časté u starších dospělých,
• vyklouznutí obratle (spondylolistéza),
• svalové napětí nebo zkrácení hluboko uloženého hruškovitého svalu v hýždi, který může sedací nerv dráždit, aniž by šlo o problém přímo v páteři,
• vzácněji zánětlivé nebo nádorové změny v oblasti páteře.

Riziko ischiasu zvyšuje nadváha, sedavý způsob života, práce spojená s opakovaným zvedáním těžkých břemen nebo dlouhým sezením a kouření, které zhoršuje výživu meziobratlových plotének. Podobně může riziko zvyšovat i oslabené svalstvo trupu, které nedostatečně stabilizuje páteř při běžném pohybu a zvedání předmětů.

Příznaky

Typickým příznakem je bolest vystřelující z bederní oblasti nebo hýždě podél zadní nebo boční strany nohy, obvykle jen na jedné straně. Bolest zad samotná přitom může být mírnější než bolest v noze. Dále se mohou objevit:

• brnění nebo mravenčení v noze či chodidle,
• pocit necitlivosti v části nohy,
• pocit slabosti při zvedání špičky nohy nebo chůzi po patách či špičkách,
• zhoršení bolesti při sezení, kašli, kýchání nebo předklonu.

U výrazného útlaku nervového kořene se svalová slabost může postupně zhoršovat, což je vždy důvodem k dřívějšímu vyšetření. Bolest může být tak silná, že omezuje běžnou chůzi, sezení i spánek, a proto je pro mnoho lidí i psychicky náročná, zvlášť pokud trvá déle než několik dní.

Diagnostika

Lékař diagnózu stanoví na základě popisu obtíží a neurologického vyšetření, při kterém testuje citlivost, svalovou sílu a reflexy na nohou. Součástí vyšetření bývá i takzvaný Laségueův manévr, při kterém lékař zvedá nataženou nohu vleže na zádech a sleduje, zda tento pohyb vyvolá typickou bolest vystřelující do nohy, což podporuje podezření na dráždění nervového kořene. U typického ischiasu s mírným průběhem se zobrazovací vyšetření zpočátku nedělá, protože se u většiny lidí obtíže zlepší samy. Magnetická rezonance bederní páteře se doplní tehdy, když bolest trvá déle než několik týdnů navzdory léčbě, je velmi silná, provázená výraznou svalovou slabostí, nebo když lékař zvažuje jinou příčinu potíží. Nález na magnetické rezonanci se vždy posuzuje společně s příznaky, protože drobné změny na meziobratlových ploténkách jsou časté i u lidí bez jakýchkoli obtíží a samy o sobě automaticky neznamenají nutnost léčby.

Léčba

Většina případů ischiasu se během několika týdnů zlepší bez operace. Základem léčby je:

• zůstat přiměřeně aktivní, dlouhý klid na lůžku zotavení spíše zpomaluje,
• léky proti bolesti a zánětu podle doporučení lékaře,
• fyzioterapie zaměřená na úlevové polohy, postupné protahování a později posilování svalů trupu,
• u vytrvalejší bolesti může lékař zvážit obstřik protizánětlivým lékem do oblasti páteřního kanálu,
• teplo nebo chlad na postiženou oblast podle toho, co přináší úlevu.
• postupný návrat k pohybu a chůzi, protože úplná nečinnost svalstvo dále oslabuje a zotavení spíše zpomaluje.

Operační řešení, nejčastěji odstranění vyhřezlé části ploténky, se zvažuje u malé části pacientů, u kterých konzervativní léčba po dostatečně dlouhé době nezabírá, bolest výrazně omezuje běžný život, nebo dochází k postupující svalové slabosti. V případě náhle vzniklé poruchy citlivosti v oblasti hráze a potíží s močením nebo stolicí je operace nutná urychleně. U pacientů, kteří operaci podstoupí ve vhodně zvolený čas, bývá úleva od bolesti v noze rychlá, i když se svalová síla a citlivost vrací pozvolněji a v některých případech ne zcela úplně.

Ischias a hruškovitý sval

U menší části lidí bolest podobná ischiasu nevzniká přímo v páteři, ale drážděním sedacího nervu hlubokým hruškovitým svalem v hýždi, kterým nerv u řady lidí prochází nebo těsně pod ním probíhá. Tento stav, nazývaný syndrom hruškovitého svalu, se projevuje podobně jako klasický ischias, tedy bolestí v hýždi vystřelující do nohy, ale zobrazovací vyšetření páteře u něj bývá bez nálezu vysvětlujícího potíže.

Rozlišení mezi ischiasem z páteře a drážděním hruškovitým svalem má význam pro volbu léčby, protože u druhého typu se lépe uplatní cílené protahování a uvolňování svalu v hýždi než postupy zaměřené přímo na páteř. Přesné rozlišení bývá v praxi obtížné a opírá se hlavně o pečlivé klinické vyšetření.

Prevence a návrat k pohybu

Prevenci ischiasu podporuje udržování přiměřené tělesné hmotnosti, pravidelné posilování svalstva trupu, správná technika zvedání břemen z podřepu a ne z ohnutých zad, a omezení dlouhého nepřerušovaného sezení. Po odeznění akutní bolesti se doporučuje postupný návrat k pohybu, včetně chůze, plavání nebo cíleného cvičení pod vedením fyzioterapeuta, protože posílené svalstvo trupu snižuje riziko opakování potíží. Vhodné je i vyhýbat se dlouhému sezení bez přestávek a při práci vsedě pravidelně vstávat a protahovat se, protože dlouhodobě statická poloha zvyšuje tlak na meziobratlové ploténky bederní páteře.