Skolióza: příznaky, typy a léčba vybočení páteře

Co je skolióza

Skolióza je trojrozměrná deformita páteře, při které páteř vybočuje do strany a zároveň se podél své osy pootáčí, takže se s deformitou mění i postavení hrudníku, žeber a pánve, nejen tvar samotné páteře. Liší se tak od pouhého špatného držení těla, které lze vůlí upravit a které zakřivení páteře trvale nemění. Skoliózu lékaři měří takzvaným Cobbovým úhlem na rentgenovém snímku a za skoliózu v užším slova smyslu se považuje zakřivení od deseti stupňů výše.

Nejčastější je takzvaná idiopatická skolióza, u které se přesná příčina vzniku nezjistí. Objevuje se především u dětí a dospívajících, výrazně častěji u dívek, a to zejména v období rychlého růstu před a během puberty. Vzácnější formy vznikají v důsledku vrozené vady obratlů, nervosvalového onemocnění, například dětské mozkové obrny nebo svalové dystrofie, nebo jako degenerativní změna u starších dospělých.

Skolióza se podle věku, ve kterém se poprvé objeví, dělí na infantilní, vznikající do tří let věku, juvenilní, mezi čtvrtým a desátým rokem, a adolescentní, která je vůbec nejčastější a objevuje se u dospívajících. Čím dříve se skolióza objeví, tím déle má páteř čas se zhoršovat v průběhu růstu, proto raný záchyt hraje důležitou roli.

Příznaky a jak se skolióza pozná

Mírná skolióza často nebolí a dítě si potíží nemusí všimnout, proto ji nejčastěji zaregistruje rodič, učitel tělocviku nebo lékař při preventivní prohlídce. Mezi viditelné příznaky patří:

• nestejná výška ramen nebo lopatek,
• vybočení jedné strany hrudníku nebo boku,
• nakřivená nebo posunutá pánev,
• při předklonu je patrné vyklenutí žeber na jedné straně (takzvaný žeberní hrb),
• oblečení, které nesedí symetricky.

Výraznější skolióza může u dospívajících i dospělých způsobovat bolest zad, únavu svalů zad a v těžkých případech, kdy zakřivení omezuje prostor pro plíce, i potíže s dýcháním. Bolest ale není spolehlivým ukazatelem závažnosti, protože i výrazná deformita může být zpočátku bezbolestná.

Právě proto, že se skolióza často necítí, je důležité věnovat pozornost i drobným vizuálním rozdílům, jako je jedna nohavice, která visí jinak než druhá, nebo šaty, které nesedí symetricky, přestože je dítě nosí správně. U dospívajících dívek, u kterých je idiopatická skolióza nejčastější, bývá zakřivení nejnápadnější právě v době rychlého růstu kolem menarché.

Jak probíhá vyšetření

Podezření na skoliózu potvrdí ortoped nebo dětský ortoped klinickým vyšetřením, jehož součástí je i takzvaný Adamsův předklonový test, při kterém lékař sleduje páteř a hrudník při předklonu vsedě. Přesnou míru zakřivení určí rentgenový snímek páteře, na kterém se změří Cobbův úhel. U rostoucích dětí lékař posuzuje i takzvanou kostní zralost, protože riziko zhoršení skoliózy úzce souvisí s tím, kolik růstu dítě ještě má před sebou.

Podle výsledku vyšetření se stanoví, zda stačí sledování v pravidelných intervalech, nebo je potřeba zahájit léčbu.

Frekvence kontrol se řídí věkem dítěte a velikostí zakřivení: čím je dítě mladší a čím více růstu má ještě před sebou, tím častěji se doporučuje kontrola, obvykle každé čtyři až šest měsíců. Po ukončení růstu se intervaly kontrol prodlužují, protože riziko rychlého zhoršení zakřivení výrazně klesá.

Léčba u dětí a dospívajících

Volba léčby závisí především na velikosti zakřivení a na tom, zda dítě ještě roste.

• Mírná skolióza (obvykle do 20–25 stupňů) se většinou jen pravidelně sleduje rentgenovými kontrolami v odstupu několika měsíců, doplněné cíleným cvičením na posílení svalstva trupu.
• Střední skolióza u rostoucího dítěte se často léčí nošením korzetu, který má zabránit dalšímu zhoršování zakřivení během zbývajícího růstu. Účinnost korzetu závisí na tom, jak dlouho je denně nošen, proto je klíčová spolupráce dítěte.
• Těžká skolióza (obvykle nad 45–50 stupňů) nebo skolióza, která se navzdory korzetu rychle zhoršuje, je řešena operačně, při které se páteř narovná a zpevní pomocí implantátů.

Specializovaná fyzioterapie zaměřená přímo na skoliózu může doplňovat ostatní léčbu, samotné cvičení ale u středních a těžkých forem zakřivení nezastaví.

Rozhodnutí o typu léčby vždy dělá ortoped na základě opakovaných měření, ne jediného snímku, protože důležitý je i trend, tedy zda se křivka mezi kontrolami zvětšuje, a jak rychle. Rodiče a dospívající by měli počítat s tím, že proces sledování a případné léčby může trvat několik let, dokud se páteř zcela nedokončí ve svém růstu.

Skolióza u dospělých

Skolióza, která vznikla v dětství, může u dospělého přetrvávat beze změny, nebo se s věkem mírně zhoršovat, zejména po ukončení růstu se zhoršování obvykle zpomalí. Zvláštní skupinou je degenerativní skolióza, která vzniká až v dospělosti, obvykle po padesátém roce věku, v důsledku opotřebení meziobratlových plotének a kloubů páteře. Projevuje se často bolestí zad a někdy i vystřelováním bolesti do nohou.

U dospělých se léčba zaměřuje hlavně na zvládání bolesti: cílená fyzioterapie, posilování hlubokého stabilizačního svalstva, úprava pohybového režimu a v případě potřeby léky proti bolesti podle doporučení lékaře. Operace se u dospělých zvažuje jen při závažném zakřivení s výraznými obtížemi nebo neurologickými příznaky.

U dospělých s degenerativní skoliózou je léčba často dlouhodobější než pouhé zvládnutí akutního zhoršení bolesti, protože se současně řeší i další projevy opotřebení páteře, jako je zúžení páteřního kanálu. Multidisciplinární přístup zahrnující ortopeda, neurologa a fyzioterapeuta pomáhá najít kombinaci opatření, která konkrétnímu pacientovi nejlépe uleví.

Život se skoliózou a prevence

Mírná skolióza obvykle nebrání běžnému životu ani sportu, řada lékařů naopak přiměřenou pohybovou aktivitu doporučuje, protože posiluje svaly podél páteře. Výjimky a omezení u konkrétních sportů stanoví ošetřující lékař podle stupně zakřivení.

Specifická prevence vzniku idiopatické skoliózy neexistuje, protože její přesná příčina není známá. Důležité je proto zejména včasné odhalení: screeningová vyšetření páteře v rámci preventivních prohlídek u dětského lékaře pomáhají skoliózu zachytit v době, kdy je léčba korzetem nejúčinnější. Rodičům se doporučuje sledovat postavu dítěte během období rychlého růstu a při jakékoli nesymetrii vyhledat vyšetření, i pokud dítě samo žádné potíže neudává. Čím dříve se mírné zakřivení odhalí, tím větší je šance, že bude stačit sledování a cvičení a nebude nutné přistupovat ke korzetu nebo operaci.