Křečové žíly: příčiny, příznaky a léčba varixů

Co jsou křečové žíly

Křečové žíly, odborně varixy, jsou trvale rozšířené a vinuté povrchové žíly, nejčastěji na dolních končetinách. Vznikají, když chlopně uvnitř žil, které normálně umožňují průtok krve jen směrem k srdci, přestanou dostatečně těsnit. Krev se pak částečně vrací zpět a hromadí se v žíle, která se postupně rozšiřuje a stává se viditelnou pod kůží.

Křečové žíly patří mezi nejčastější cévní onemocnění vůbec, postihují výrazně častěji ženy a jejich výskyt s věkem stoupá. Jsou nejvýraznějším, ale ne jediným projevem takzvané chronické žilní nedostatečnosti.

Žilní systém dolních končetin má dvě části: hluboké žíly, vedoucí většinu krve, a povrchové žíly, které se nacházejí těsně pod kůží a propojují se s hlubokým systémem přes takzvané spojky. Křečové žíly vznikají právě v povrchovém systému, proto obvykle samy o sobě neohrožují krevní oběh v takové míře jako postižení hlubokých žil, i když dlouhodobě neléčené mohou vést k dalším komplikacím.

Příčiny a rizikové faktory

Chronická žilní nedostatečnost patří mezi nejčastější cévní potíže dospělé populace vůbec a s věkem její výskyt výrazně narůstá, přestože se o ní hovoří méně než o srdečních nebo tepenných onemocněních. Sklon k oslabení žilních chlopní je z velké části dědičný. Pokud měli křečové žíly rodiče, je vyšší riziko i u dětí. Kromě genetické predispozice se na vzniku podílí i další faktory.

• Dlouhé stání nebo sezení, typicky u povolání jako prodavač, kadeřník nebo řidič.
• Těhotenství, kdy hormonální změny a zvýšený tlak dělohy na pánevní žíly zatěžují žilní systém, po porodu se stav často částečně zlepší.
• Obezita, která zvyšuje tlak v žilách dolních končetin.
• Vyšší věk, protože stěny žil i chlopně postupně ztrácejí pružnost.
• Nedostatek pohybu, kdy chybí pumpovací efekt lýtkového svalstva, který normálně pomáhá krev vracet k srdci.
• Předchozí prodělaná hluboká žilní trombóza, po které bývá riziko chronické žilní nedostatečnosti vyšší.

Příznaky

Rozsah příznaků se u jednotlivých lidí liší a nemusí odpovídat tomu, jak velké žíly jsou vidět.

• Viditelně rozšířené, vystouplé nebo vinuté žíly na nohou, modré nebo tmavě fialové barvy.
• Pocit těžkých, unavených nohou, který se zhoršuje večer a po delším stání.
• Otoky kotníků, zejména na konci dne.
• Noční křeče v lýtkách a svědění kolem žil.
• V pokročilejších stadiích změny barvy kůže na bércích, ztvrdnutí podkoží a v nejtěžších případech bércový vřed, tedy špatně se hojící rána.

Menší, jemně rozvětvené cévky těsně pod povrchem kůže, takzvané metličky, jsou převážně kosmetickým problémem a s klasickými varixy přímo nesouvisejí, i když se mohou vyskytovat současně.

Příznaky se typicky zhoršují v teplém počasí a po dlouhém dni stráveném na nohou, naopak po nočním odpočinku s nohama ve vodorovné poloze se často zmírní. Toto kolísání v průběhu dne je pro žilní onemocnění typické a odlišuje ho od otoků způsobených jinými příčinami, jako je srdeční nebo ledvinové onemocnění, kde bývá kolísání méně výrazné.

Diagnostika

Základem je klinické vyšetření cévním chirurgem nebo flebologem, který žíly prohlédne vestoje, kdy jsou nejlépe patrné. Standardním vyšetřením je dopplerovský ultrazvuk žil, který je nebolestivý a ukáže, kudy krev v žilách proudí, kde chlopně netěsní a zda nejsou přítomny známky předchozí trombózy. Vyšetření pomáhá rozhodnout, které žíly jsou zdrojem potíží a jaký typ léčby bude nejvhodnější.

Nález se obvykle klasifikuje podle mezinárodně používané stupnice, která popisuje závažnost změn od drobných metliček přes klasické varixy a otoky až po kožní změny a bércový vřed. Toto zařazení pomáhá lékaři i pacientovi lépe pochopit, v jaké fázi žilní onemocnění je a zda je namístě jen sledování, nebo aktivní léčba. Vyšetření je nebolestivé a netrvá dlouho, proto se nemusí odkládat ani u lidí, kteří se cévních vyšetření obávají.

Léčba

Volba léčby závisí na rozsahu postižení, příznacích a přání pacienta.

• Kompresní punčochy nebo bandáže zlepšují žilní návrat a zmírňují otoky a pocit těžkých nohou, jsou vhodné jako základní opatření i jako doplněk k dalším metodám.
• Sklerotizace spočívá v aplikaci látky do žíly, která vyvolá její uzávěr a postupné vstřebání, vhodná zejména pro menší žíly a metličky.
• Endovenózní tepelné metody (laserová nebo radiofrekvenční ablace) uzavírají postiženou žílu zevnitř pomocí tepla zavedeného tenkou sondou, provádí se ambulantně v lokální anestezii a nahradily u řady pacientů klasickou operaci.
• Chirurgické odstranění žíly (stripping) se dnes používá méně často, u vhodných případů zůstává účinnou možností.

Žádná metoda nezabrání vzniku nových křečových žil jinde, protože základní sklon k žilní nedostatečnosti zůstává.

Volba mezi jednotlivými metodami závisí na velikosti a průběhu postižené žíly, celkovém zdravotním stavu a přání pacienta. Endovenózní metody mají obvykle kratší dobu rekonvalescence a menší riziko komplikací než klasická operace, proto se u vhodných pacientů staly preferovanou volbou. Po většině zákroků je vhodné nosit po určenou dobu kompresní punčochy a vyhýbat se velké fyzické zátěži, konkrétní doporučení dá operatér podle typu výkonu.

Prevence a domácí péče

I když dědičný sklon ovlivnit nelze, řada opatření zpomaluje rozvoj potíží a zmírňuje příznaky.

• Pravidelný pohyb, zejména chůze, jízda na kole a plavání, které aktivují lýtkovou svalovou pumpu.
• Vyhýbání se dlouhému stání a sezení bez pohybu, při sedavém zaměstnání pomáhá vstávat a projít se každou hodinu.
• Zvedání nohou nad úroveň srdce na chvíli během dne a při odpočinku.
• Udržování přiměřené tělesné hmotnosti.
• Kompresní punčochy preventivně při dlouhém cestování nebo stání, pokud k tomu má člověk sklon.
• Vyhýbání se nadměrnému teplu, jako jsou horké koupele a sauna, které žíly dále rozšiřují.
• U žen zvážení vlivu hormonální antikoncepce na žilní potíže v konzultaci s lékařem, protože hormony mohou stav mírně zhoršovat.

Péče o pokožku nohou je důležitá i proto, že u pokročilejší žilní nedostatečnosti se kůže stává citlivější a náchylnější k poškození. Dostatečné promazávání, ochrana před poraněním a včasné ošetření drobných ranek pomáhají předejít komplikacím, jako je bércový vřed, jehož léčba bývá dlouhodobá a náročná.