Plané neštovice: příznaky, průběh a očkování
Plané neštovice patří k typickým dětským nemocem, u dospělých ale mohou probíhat mnohem hůř. Vysvětlíme, jak vyrážka postupuje, jak nemoc zvládnout doma, kdy hrozí komplikace a co říká o očkování aktuální doporučení.
V kostce
- Plané neštovice způsobuje virus varicella-zoster a patří mezi nejnakažlivější dětské nemoci.
- Typickým příznakem je svědivá vyrážka, která postupně prochází stadii skvrn, pupínků, puchýřků a strupů.
- U dětí bývá průběh obvykle mírný, u dospělých, těhotných žen a lidí s oslabenou imunitou hrozí vyšší riziko komplikací.
- Po prodělání nemoci zůstává virus v těle a v pozdějším věku se může znovu projevit jako pásový opar.
- V Česku je dostupné očkování proti planým neštovicím, které lze zvážit zejména u vnímavých osob s vyšším rizikem.
Co jsou plané neštovice
Plané neštovice jsou akutní virové onemocnění vyvolané virem varicella-zoster, který patří do skupiny herpetických virů. Jde o jednu z nejnakažlivějších dětských nemocí vůbec, virus se šíří vzduchem i kontaktem s obsahem puchýřků a nakažený člověk je infekční přibližně jeden až dva dny před objevením vyrážky až do doby, kdy všechny puchýřky zaschnou do strupů.
Nejčastěji nemoc postihuje děti předškolního a mladšího školního věku, nakazit se ale může kdokoli, kdo nemoc neprodělal a není očkovaný. Po prodělané infekci zůstává virus v těle celoživotně v neaktivní podobě v nervových uzlinách a u části lidí se v pozdějším věku, obvykle po padesátém roce nebo při oslabené imunitě, znovu aktivuje jako pásový opar.
Příznaky a průběh vyrážky
Nemoc obvykle začíná mírně zvýšenou teplotou, únavou a nechutenstvím, u dětí bývají tyto předzvěstné příznaky mírné nebo chybí úplně. Za den až dva se objeví typická vyrážka, která postupně prochází několika stadii:
- červené skvrnky,
- vyvýšené pupínky,
- drobné puchýřky naplněné čirou tekutinou, obklopené zarudlým lemem,
- zaschnutí puchýřků do strupů, které během jednoho až dvou týdnů odpadnou.
Charakteristické je, že se v jednu chvíli na kůži objevují všechna stadia najednou, protože vyrážka vyráží v několika vlnách po dobu tří až pěti dnů. Vyrážka silně svědí a postihuje celé tělo včetně vlasaté části hlavy, může se objevit i na sliznicích v ústech. Celkově se v mírných případech objeví desítky, v těžších stovky lézí. Po zhojení puchýřků zpravidla nezůstávají trvalé jizvy, pokud kůže není poškrábaná a nedojde k druhotné bakteriální infekci; přechodné světlejší nebo tmavší skvrny po odpadnutí strupů časem samy vyblednou.
Jak se nemoc přenáší a jak dlouho trvá inkubace
Virus se přenáší kapénkovou cestou vzduchem a přímým kontaktem s tekutinou z puchýřků. Vzhledem k vysoké nakažlivosti se v domácnosti nakazí většina vnímavých, tedy neočkovaných a dosud nemocných neprodělavších osob. Inkubační doba, tedy čas od nákazy po objevení vyrážky, je obvykle 14 až 16 dní, může se ale pohybovat od deseti do dvaceti jedna dnů.
Dítě by mělo zůstat doma a vyhýbat se kolektivu od objevení prvních příznaků až do doby, kdy všechny puchýřky zaschnou do strupů, což bývá zhruba za pět až sedm dní od začátku vyrážky.
Léčba a péče doma
U dětí s mírným průběhem se nemoc léčí jen podpůrně, protivirová léčba se běžně nepodává. Pomáhá:
- udržovat pokožku čistou a nehty krátké, aby dítě škrábáním nezpůsobilo zanesení bakteriální infekce do porušené kůže,
- volně prodejné přípravky na zmírnění svědění podle doporučení lékárníka nebo lékaře,
- lehké, volné oblečení a chladnější prostředí, protože teplo svědění zhoršuje,
- dostatek tekutin a klid.
Důležité upozornění: dětem a dospívajícím s virovým onemocněním, tedy i s planými neštovicemi, se nesmí podávat kyselina acetylsalicylová (aspirin) kvůli riziku vzácného, ale závažného Reyeova syndromu. Na horečku a bolest se používají jiná běžná volně prodejná analgetika vhodná pro daný věk.
U dospělých, u lidí s oslabenou imunitou, u kojenců a u těhotných žen lékař zvažuje podání protivirových léků, které mohou zkrátit a zmírnit průběh nemoci, pokud se nasadí včas po objevení příznaků.
Kdy hrozí komplikace
U zdravých dětí je nemoc obvykle nezávažná a odezní bez následků. Riziko komplikací je vyšší u:
- dospělých, u kterých bývá průběh horší, s vyšším rizikem zápalu plic,
- novorozenců, zvlášť pokud matka onemocní krátce před porodem,
- těhotných žen, kde infekce v časném těhotenství vzácně může poškodit plod a infekce těsně před porodem ohrožuje novorozence,
- lidí s oslabenou imunitou, například po transplantaci, při chemoterapii nebo při vrozené poruše imunity, u kterých může nemoc probíhat těžce a s postižením vnitřních orgánů.
Mezi možné komplikace patří bakteriální infekce kůže po rozškrábání puchýřků, zápal plic, vzácně zánět mozku nebo mozečku projevující se poruchou rovnováhy a zmateností. Bakteriální infekce kůže se projevuje narůstajícím zarudnutím, otokem, bolestivostí a hnisavou sekrecí z puchýřků a je jedním z nejčastějších důvodů, proč dítě s planými neštovicemi nakonec potřebuje antibiotika a někdy i vyšetření v nemocnici.
Postižení mozečku, které se projevuje nejistou chůzí, třesem nebo poruchou koordinace pohybů, bývá u dětí naštěstí obvykle přechodné a odeznívá bez trvalých následků, přesto vyžaduje vždy neodkladné lékařské vyšetření, aby se odlišilo od závažnějšího zánětu mozku.
Očkování
Proti planým neštovicím existuje očkovací látka, která se v Česku aplikuje ve dvou dávkách. U dětí není součástí povinného pravidelného očkování hrazeného ze zdravotního pojištění pro celou populaci, je ale doporučováno u vybraných skupin s vyšším rizikem těžkého průběhu, a je dostupné jako samoplatba pro širokou veřejnost. Podmínky úhrady z veřejného zdravotního pojištění u vybraných rizikových skupin je vhodné ověřit u praktického nebo dětského lékaře, protože se mohou měnit.
Očkování se také doporučuje neočkovaným a nemoc neprodělavším ženám plánujícím těhotenství, protože infekce v těhotenství představuje vyšší riziko. Konkrétní doporučení a aktuální schéma stanovuje očkovací kalendář ČR a odborná doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Očkovaní lidé mohou plané neštovice výjimečně prodělat i tak, průběh je ale zpravidla mnohem mírnější, s menším počtem kožních projevů a nižším rizikem komplikací, než kdyby k nákaze došlo bez očkování. Očkování se rovněž zvažuje jako takzvaná postexpoziční profylaxe, tedy podání vakcíny neočkované vnímavé osobě krátce po kontaktu s nemocným, což může nemoci zabránit nebo alespoň zmírnit její průběh; o vhodnosti a časovém okně rozhoduje lékař.
Plané neštovice u dospělých a rizikových skupin
Dospělí, kteří nemoc v dětství neprodělali, ji obvykle snášejí hůře než děti. Vyrážka bývá rozsáhlejší, horečka vyšší a déle trvající a vyšší je i riziko zápalu plic způsobeného přímo virem. Z tohoto důvodu se u dospělých s podezřením na plané neštovice častěji zvažuje protivirová léčba, zejména pokud jsou vyšetřeni v prvních dvou dnech od objevení vyrážky, kdy je léčba nejúčinnější.
Zvláštní pozornost si zaslouží lidé s oslabenou imunitou, například po transplantaci orgánu nebo kostní dřeně, při léčbě onkologického onemocnění nebo při dlouhodobém užívání léků tlumících imunitu. U nich může infekce probíhat déle, s vyšším rizikem šíření do vnitřních orgánů, a je vhodné takové pacienty směrovat k specializované péči bez odkladu.
Podobně opatrný přístup platí u kojenců, kteří ještě nemají dostatečně vyvinutou vlastní imunitní odpověď a nemoc u nich může mít závažnější průběh, zejména pokud k nákaze dojde v prvních týdnech života.
Kdy k lékaři
Vyhledejte lékaře, pokud je dítě mladší než jeden rok, pokud má horečku vyšší než 38,5 °C trvající déle než čtyři dny, pokud puchýřky vypadají zanícené, hnisavé nebo se kolem nich šíří zarudnutí, a u dospělých, u těhotných žen a u lidí s oslabenou imunitou vždy, protože u nich lékař zvažuje protivirovou léčbu. Okamžitě volejte 155 nebo vyhledejte pohotovost při potížích s dýcháním, silné bolesti hlavy se zvracením a ztuhlou šíjí, poruše rovnováhy nebo vědomí, nebo pokud se vyrážka objeví u novorozence.
Časté otázky
Můžu dostat plané neštovice podruhé?
Po prodělání nemoci vzniká obvykle celoživotní imunita a opakované onemocnění je vzácné. Virus ale v těle zůstává neaktivní a v pozdějším věku se může projevit jako pásový opar, což je jiné onemocnění se svými vlastními příznaky.
Je pásový opar totéž co plané neštovice?
Obě nemoci způsobuje stejný virus varicella-zoster. Plané neštovice jsou prvotní infekce, pásový opar vzniká později reaktivací viru, který v těle přetrvával od dětství, typicky u starších lidí nebo při oslabené imunitě.
Kdy se dítě může vrátit do školky nebo školy?
Obvykle až poté, co všechny puchýřky zaschnou do strupů a nevznikají nové, což bývá přibližně pět až sedm dní od začátku vyrážky. Přesné doporučení dá ošetřující lékař.
Jsou plané neštovice nebezpečné pro těhotné ženy?
Ano, infekce v těhotenství představuje vyšší riziko jak pro matku, tak vzácně pro plod nebo novorozence, zejména pokud k nákaze dojde krátce před porodem. Neočkovaná těhotná žena, která přijde do kontaktu s nemocným a neprodělala nemoc v dětství, by měla situaci co nejdříve konzultovat s lékařem.
Související produkty
Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.
Zdroje a další čtení
Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.