Roztroušená skleróza: příznaky, diagnostika a léčba
Roztroušená skleróza patří mezi nejčastější příčiny neurologického postižení u mladých dospělých. Popíšeme, jak nemoc vzniká, jaké má formy, čím se projevuje a jak moderní léčba dokáže ovlivnit její průběh.
V kostce
- Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém poškozuje obal nervových vláken v mozku a míše.
- Nejčastěji se objevuje mezi 20. a 40. rokem věku a postihuje častěji ženy.
- Typický je průběh v atakách, po kterých následuje částečné nebo úplné odeznění příznaků.
- Diagnóza se opírá o magnetickou rezonanci a vyšetření mozkomíšního moku.
- Moderní léčba dokáže u řady pacientů výrazně zpomalit počet atak a postup postižení.
- Nemoc není nakažlivá a nedědí se přímo, genetika je jen jedním z více rizikových faktorů.
Co je roztroušená skleróza
Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému. Imunitní systém si mylně namíří svou obranu proti myelinu, tukové vrstvě obalující nervová vlákna v mozku a míše, která umožňuje rychlý přenos nervových signálů. Poškozením myelinu vznikají v mozku a míše ložiska zánětu, takzvané plaky, které narušují vedení vzruchů. Přesná příčina není známa, předpokládá se souhra genetické vnímavosti a vlivů prostředí, mimo jiné nedostatku vitaminu D, kouření a prodělané infekce virem Epstein-Barrové.
Nemoc obvykle začíná mezi 20. a 40. rokem věku a je zhruba dvakrát až třikrát častější u žen. Patří mezi nejčastější příčiny trvalého neurologického postižení u mladých dospělých v Evropě.
Příznaky
Příznaky závisí na tom, kde v mozku nebo míše zánětlivé ložisko vznikne, proto se u jednotlivých lidí výrazně liší. Mezi nejčastější patří:
- poruchy zraku na jednom oku, často s bolestí při pohybu oka (zánět zrakového nervu),
- brnění, mravenčení nebo necitlivost části těla,
- svalová slabost nebo neobratnost končetiny,
- poruchy rovnováhy a koordinace,
- výrazná únava, která neodpovídá vynaložené námaze,
- problémy s močením,
- u déletrvající nemoci poruchy soustředění a paměti.
Typický je průběh v takzvaných atakách (relapsech) – příznaky se rozvinou během dnů, přetrvávají týdny a poté částečně nebo úplně odezní. Tato forma se nazývá relaps-remitentní a je nejčastější na začátku nemoci. U části pacientů později přechází do sekundárně progresivní formy s postupným zhoršováním bez jasných atak; menší část má od začátku primárně progresivní průběh.
Jak se nemoc diagnostikuje
Diagnóza kombinuje klinický obraz s vyšetřeními. Klíčová je magnetická rezonance mozku a míchy, která zobrazí typická zánětlivá ložiska a jejich rozložení v čase i prostoru. Doplňujícím vyšetřením je vyšetření mozkomíšního moku odebraného lumbální punkcí, kde se hledají typické oligoklonální pásy svědčící pro zánětlivý proces v centrálním nervovém systému. Přínosná bývají i elektrofyziologická vyšetření zrakových nebo sluchových evokovaných potenciálů, která odhalí zpomalené vedení vzruchu i tam, kde příznaky již odezněly.
Protože se první příznaky mohou snadno zaměnit za jiné potíže, například za zánět středního ucha, poruchu krční páteře nebo psychické potíže, diagnostika probíhá v rukou neurologa, ideálně v centru specializovaném na demyelinizační onemocnění. Stanovení diagnózy může trvat i několik měsíců, protože je nutné vyloučit jiná onemocnění s podobným obrazem a potvrdit, že se zánětlivá ložiska objevila opakovaně v různém čase a na různých místech nervového systému.
Rizikové faktory a rozšíření
Roztroušená skleróza se vyskytuje nerovnoměrně po světě, výrazně častěji v mírném klimatickém pásu, tedy i ve střední Evropě, než v rovníkových oblastech. Tento rozdíl se dává do souvislosti s nižší expozicí slunečnímu záření a tedy nižší hladinou vitaminu D v populaci vzdálenější od rovníku. Mezi další zkoumané rizikové faktory patří kouření, obezita v dospívání a prodělaná infekční mononukleóza způsobená virem Epstein-Barrové, který je s onemocněním spojován čím dál pevněji.
Nemoc není nakažlivá a nepřenáší se mezi lidmi. Genetická složka existuje, ale je jen jedním z více faktorů: pokud má nemoc jeden z rodičů, je riziko u dítěte o něco vyšší než v běžné populaci, zůstává však celkově nízké. V České republice patří roztroušená skleróza mezi častější neurologická onemocnění mladých dospělých, přesná čísla výskytu se ale liší podle použité metodiky sledování. Zajímavým, dosud ne zcela objasněným pozorováním je i to, že se výskyt nemoci v posledních desetiletích v mnoha zemích mírně zvyšuje, což se přičítá jak lepší diagnostice, tak možným změnám v životním stylu a prostředí.
Léčba
Léčba se dělí na zvládnutí akutní ataky a dlouhodobou léčbu ovlivňující průběh nemoci. Akutní ataka se řeší krátkodobým podáním kortikosteroidů, které urychlí odeznění zánětu. Dlouhodobá léčba, takzvaná léčba modifikující průběh onemocnění, se zavádí co nejdříve po stanovení diagnózy a jejím cílem je snížit počet atak a zpomalit hromadění postižení. Volba konkrétního léku závisí na aktivitě nemoci, věku a dalších okolnostech a je vždy v rukou neurologa specializovaného centra; léčba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění u pacientů splňujících stanovená kritéria, která se mohou v čase měnit. Léky se podávají různými formami, od tablet přes injekce až po nitrožilní infuze, a jejich cílem je utlumit chybnou aktivitu imunitního systému namířenou proti myelinu, aniž by byla obrana proti běžným infekcím oslabena víc, než je nutné.
Součástí péče je i léčba jednotlivých příznaků – rehabilitace, léčba spasticity, únavy nebo poruch močení – a psychologická podpora, protože diagnóza výrazně zasahuje do života v produktivním věku.
Rehabilitace a příznaková léčba
Vedle léčby ovlivňující samotnou nemoc má velký význam i léčba jednotlivých obtěžujících příznaků. Únava, jeden z nejčastěji uváděných problémů, se řeší úpravou režimu dne, plánováním odpočinku a v některých případech i medikamentózně. Svalová ztuhlost (spasticita) reaguje na fyzioterapii a případně léky na její uvolnění. Poruchy močení, které se u nemoci objevují často, lze zmírnit jak režimovými opatřeními, tak léky, o kterých rozhoduje lékař podle konkrétního typu potíží.
Fyzioterapie a pravidelné cvičení patří k základním pilířům péče v každém stadiu nemoci: udržují sílu, rovnováhu a pohyblivost a zpomalují ztrátu kondice, ke které by jinak vedla i samotná nečinnost.
Život s roztroušenou sklerózou
Díky moderní léčbě dnes velká část lidí s roztroušenou sklerózou žije desítky let s dobrou kvalitou života, pracuje a zakládá rodiny. Důležitá je pravidelná péče v MS centru, dodržování léčby a zdravý životní styl: pravidelný pohyb přiměřený stavu, nekouření a dostatek vitaminu D. Těhotenství samo o sobě není u stabilizované nemoci kontraindikací, plánuje se ale vždy s neurologem kvůli případné úpravě léčby před početím i po porodu, kdy bývá riziko ataky mírně zvýšené.
Psychická podpora je stejně důležitá jako léčba tělesných příznaků. Diagnóza přichází často v mladém věku uprostřed budování kariéry a rodiny, a proto se řadě pacientů osvědčuje kontakt s pacientskými organizacemi a psychologická podpora hned od začátku. Většina zaměstnání zůstává s dobře vedenou léčbou dosažitelná a diagnóza sama o sobě není důvodem k předčasnému ukončení pracovního života.
Kdy k lékaři
Vyhledejte lékaře, pokud se u vás objeví náhlá porucha vidění na jednom oku, brnění nebo slabost končetiny trvající déle než den, poruchy rovnováhy nebo problémy s močením bez zjevné příčiny, zvlášť u mladšího dospělého člověka. Tyto příznaky samy o sobě neznamenají roztroušenou sklerózu, vyžadují ale neurologické vyšetření. Náhlá jednostranná slabost s poruchou řeči nebo poklesem koutku vyžaduje okamžité volání 155 kvůli podezření na cévní mozkovou příhodu.
Časté otázky
Je roztroušená skleróza dědičná?
Přímo se nedědí, ale genetická predispozice riziko zvyšuje. Pokud má nemoc rodič, je riziko u dítěte o něco vyšší než v běžné populaci, zůstává ale nízké.
Znamená diagnóza automaticky vozík?
Ne. Díky včasné léčbě zůstává u velké části pacientů nemoc dlouhá léta stabilizovaná bez těžkého postižení. Průběh je ale u každého individuální a nedá se předem přesně předpovědět.
Může mít žena s roztroušenou sklerózou dítě?
Ano, těhotenství je u stabilizované nemoci obvykle možné a v jeho průběhu bývá aktivita nemoci nižší. Vždy je ale potřeba plánování s neurologem kvůli případné úpravě léčby před početím.
Pomáhá dieta nebo doplňky stravy?
Speciální dieta nemoc nevyléčí, zdravá vyvážená strava a dostatek vitaminu D jsou ale doporučovány jako podpůrné opatření. Základem zůstává léčba předepsaná neurologem.
Související produkty
Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.
Zdroje a další čtení
Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.