Srdeční selhání: příznaky, příčiny a léčba
Srdeční selhání patří k nejčastějším důvodům hospitalizace lidí nad 65 let. Vysvětlíme, proč vzniká, jak se projevuje dušnost a otoky, jak nemoc probíhá a jaké možnosti léčby a úpravy životního stylu dnes existují.
V kostce
- Srdeční selhání je stav, kdy srdce nedokáže přečerpávat dostatek krve pro potřeby těla nebo to zvládá jen za cenu zvýšeného tlaku v cévách.
- Hlavními příznaky jsou dušnost, únava a otoky dolních končetin.
- Nejčastějšími příčinami jsou ischemická choroba srdeční, vysoký krevní tlak a chlopenní vady.
- Léčba kombinuje léky, úpravu životního stylu a sledování tělesné hmotnosti a příjmu tekutin a soli.
- Náhlé zhoršení dušnosti, prudký nárůst hmotnosti během pár dní nebo bolest na hrudi vyžadují rychlé lékařské vyšetření.
Co je srdeční selhání
Srdeční selhání je stav, při kterém srdeční sval není schopen přečerpávat krev v takovém množství, aby pokryl potřeby těla, nebo to dokáže jen za cenu zvýšeného tlaku uvnitř srdce a plicního oběhu. Nejde o jednu konkrétní nemoc, ale o syndrom, tedy soubor příznaků, který je koncovým stádiem řady srdečních onemocnění.
Rozlišuje se selhání se sníženou funkcí levé komory, kdy srdce nedostatečně pumpuje, a selhání se zachovanou funkcí, kdy je hlavní problém v tom, že srdeční sval je ztuhlý a nedostatečně se plní krví. Srdeční selhání patří mezi nejčastější příčiny hospitalizace u starších lidí a jeho výskyt s věkem výrazně stoupá.
Podle odhadů zdravotnických organizací trpí srdečním selháním v Evropě několik procent dospělé populace, u lidí starších 70 let jde už o desetinu i více. Přestože léčba srdečního selhání za poslední desetiletí výrazně pokročila, jde o vážný chronický stav a mnoho pacientů zažívá opakovaná zhoršení vyžadující hospitalizaci, proto je klíčové sledování a spolupráce s kardiologem.
Příčiny srdečního selhání
Srdeční selhání je téměř vždy důsledkem jiného onemocnění srdce nebo cév, které srdeční sval dlouhodobě poškozuje nebo přetěžuje.
- Ischemická choroba srdeční a prodělaný infarkt myokardu, kdy část srdečního svalu odumře a přestane se podílet na stahování.
- Dlouhodobě vysoký krevní tlak, který srdce nutí pracovat proti zvýšenému odporu.
- Chlopenní vady, ať už zúžení, nebo netěsnost srdečních chlopní.
- Poruchy srdečního rytmu, zejména dlouhodobá fibrilace síní s rychlou odpovědí komor.
- Kardiomyopatie, tedy onemocnění srdečního svalu samotného, někdy dědičná, jindy způsobená infekcí, alkoholem nebo některými léky proti rakovině.
- Cukrovka a obezita, které zvyšují riziko i zhoršují průběh.
- Chronické onemocnění ledvin, které se srdečním selháním úzce souvisí, obě onemocnění se navzájem zhoršují.
- Nadměrná dlouhodobá konzumace alkoholu, která přímo poškozuje srdeční sval.
Příznaky
Příznaky se rozvíjejí obvykle postupně, u akutního zhoršení mohou nastoupit i během hodin.
- Dušnost, zpočátku jen při námaze, později i v klidu nebo vleže, což nutí nemocného spát s více polštáři nebo v sedě.
- Únava a snížená výkonnost, obtížné zvládání běžných denních činností.
- Otoky kotníků a bérců, u ležících pacientů i v oblasti kříže, způsobené hromaděním tekutiny.
- Rychlý nárůst tělesné hmotnosti během několika dní v důsledku zadržování vody.
- Bušení srdce, závratě, u pokročilého selhání nechutenství a pocit plnosti v břiše kvůli městnání v játrech a střevech.
Tíže příznaků se klasifikuje do čtyř tříd podle omezení běžné aktivity, což lékařům pomáhá volit léčbu a sledovat její účinek.
U akutního zhoršení, takzvané akutní dekompenzace, se příznaky prohlubují rychle, během hodin až dnů, a bez léčby mohou vést k závažnému nedostatku kyslíku v těle. Naopak stabilní, dobře léčené srdeční selhání umožňuje velké části pacientů vést aktivní život s jen mírným omezením výkonnosti.
Jak se srdeční selhání diagnostikuje
Diagnóza vychází z kombinace příznaků, fyzikálního vyšetření a přístrojových metod. Lékař poslechem zjistí chrůpky na plicích nebo srdeční šelesty, všímá si otoků a náplně krčních žil.
Klíčovým vyšetřením je echokardiografie, tedy ultrazvuk srdce, který ukáže funkci komor, stav chlopní a velikost srdečních oddílů. Z krve se vyšetřuje hladina natriuretických peptidů (BNP nebo NT-proBNP), jejichž zvýšená hodnota podporuje diagnózu srdečního selhání. Doplňují se EKG, rentgen hrudníku a podle potřeby další vyšetření pátrající po příčině, například koronarografie při podezření na ischemickou chorobu srdeční.
Echokardiografie mimo jiné určí, kolik procent krve srdce z komory při stahu vypudí, takzvanou ejekční frakci, což je klíčové číslo pro rozlišení typu srdečního selhání a volbu nejvhodnější léčby. U nejasných případů nebo při podezření na vzácnější příčinu, například zánět srdečního svalu nebo uložení abnormální bílkoviny v srdci, se doplňuje magnetická rezonance srdce.
Léčba
Léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků, zpomalení postupu nemoci a prodloužení života. U selhání se sníženou funkcí komory se dnes používá kombinace několika skupin léků, které se navzájem doplňují a jejichž přínos je podložen rozsáhlými studiemi.
- Diuretika pomáhají odvádět přebytečnou tekutinu a zmírňují dušnost a otoky.
- Léky ovlivňující systém renin-angiotenzin-aldosteron a betablokátory chrání srdce před dalším poškozením a zlepšují dlouhodobou prognózu.
- Nověji používané léky ze skupiny gliflozinů, původně vyvinuté pro cukrovku, se osvědčily i u srdečního selhání bez ohledu na to, zda má pacient cukrovku.
U vybraných pacientů se zvažují implantabilní přístroje, jako je kardiostimulátor pro resynchronizační léčbu nebo implantabilní defibrilátor chránící před nebezpečnou poruchou rytmu. V nejtěžších případech přichází v úvahu mechanická srdeční podpora nebo transplantace srdce.
Léčba se v čase upravuje podle toho, jak pacient na jednotlivé léky reaguje a jak se vyvíjí funkce srdce při kontrolních echokardiografiích. U selhání se zachovanou funkcí komory je léčebných možností méně a důraz se klade zejména na léčbu přidružených onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, fibrilace síní nebo obezita.
Život se srdečním selháním
Úprava životního stylu je nedílnou součástí léčby a výrazně ovlivňuje kvalitu i délku života.
- Denní vážení ve stejnou dobu pomáhá včas odhalit hromadění tekutiny, náhlý přírůstek o 1 až 2 kg za pár dní je signál pro kontakt s lékařem.
- Omezení soli ve stravě snižuje zadržování vody v těle.
- Omezení příjmu tekutin se doporučuje u pokročilejšího selhání, konkrétní množství určuje lékař.
- Přiměřená pohybová aktivita, ideálně v rámci kardiovaskulární rehabilitace, zlepšuje výkonnost a náladu; naopak úplný klid na lůžku není vhodný.
- Očkování proti chřipce a pneumokokovým infekcím snižuje riziko zhoršení stavu při infekci dýchacích cest.
- Důsledné omezení alkoholu a úplné vyloučení kouření.
Pravidelné kontroly u kardiologa a dodržování předepsané léčby jsou klíčové, protože vynechávání léků patří k nejčastějším příčinám opakovaných hospitalizací.
Užitečné je vést si jednoduchý deník s hmotností, otoky a případnou dušností a nosit ho na kontroly, protože pomáhá lékaři posoudit, jak léčba funguje mezi jednotlivými návštěvami. Řada kardiologických center dnes nabízí i specializované ambulance pro srdeční selhání a edukační programy, kde se pacient naučí rozpoznávat časné příznaky zhoršení a vhodně na ně reagovat ještě předtím, než je nutná hospitalizace.
Kdy k lékaři
Kontaktujte lékaře, pokud zaznamenáte rychlý nárůst hmotnosti, zvětšující se otoky nohou, narůstající dušnost při běžné činnosti nebo únavu, která vám brání ve zvyklých aktivitách. Okamžitě volejte 155, pokud se objeví silná dušnost v klidu, dušnost bránící mluvení celými větami, bolest na hrudi, mdloba nebo výrazně nepravidelný a rychlý tep, protože jde o možné příznaky akutního zhoršení srdečního selhání nebo srdečního infarktu.
Časté otázky
Je srdeční selhání totéž co infarkt?
Ne. Infarkt je náhlá příhoda způsobená uzávěrem věnčité tepny, srdeční selhání je dlouhodobý stav, kdy srdce nedostatečně pumpuje krev. Infarkt je jednou z možných příčin, která k srdečnímu selhání může vést.
Dá se srdeční selhání vyléčit?
U některých příčin, například po úspěšné léčbě chlopenní vady nebo obnovení normálního rytmu, se funkce srdce může výrazně zlepšit. U většiny nemocných jde ale o chronický stav, který se dobře léčenou kombinací léků a úpravou životního stylu dá dlouhodobě stabilizovat.
Mohu se srdečním selháním cvičit?
Ano, přiměřený pohyb je doporučován a zlepšuje výkonnost i kvalitu života. Typ a intenzitu cvičení je vhodné probrat s kardiologem, ideálně v rámci programu srdeční rehabilitace.
Související produkty
Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.
Zdroje a další čtení
Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.