Tenzní bolest hlavy: příčiny, úleva a prevence

Co je tenzní bolest hlavy

Tenzní (svalového napětí) bolest hlavy je nejrozšířenější typ bolesti hlavy. Většina lidí ji během života zažije alespoň občas, u části populace se objevuje pravidelně. Na rozdíl od migrény nejde o poruchu činnosti mozkových cév a nervů, ale předpokládá se kombinace zvýšené citlivosti na bolest a svalového napětí v oblasti hlavy, šíje a ramen, k níž přispívá psychická zátěž.

Rozlišuje se epizodická forma, kdy se bolest objevuje méně než 15 dní v měsíci, a chronická forma s bolestí 15 a více dní měsíčně po dobu alespoň tří měsíců. Chronická forma výrazně zatěžuje kvalitu života, ovlivňuje pracovní výkonnost i psychickou pohodu a často vyžaduje odbornou péči, zatímco příležitostná epizodická bolest se dá obvykle zvládnout doma.

Přesný mechanismus vzniku bolesti není zcela objasněn. U epizodické formy se předpokládá hlavně zvýšené napětí perikraniálních svalů, tedy svalů kolem lebky, čela a šíje. U chronické formy hraje větší roli změněné zpracování bolestivých podnětů v centrálním nervovém systému, takzvaná centrální senzitizace, kdy se mozek stává citlivějším i na běžné podněty.

Jak bolest vypadá

Typická tenzní bolest hlavy má tyto rysy:

• je oboustranná, často popisovaná jako tlak nebo sevření obručí kolem hlavy,
• intenzita je mírná až střední, obvykle nebrání běžným činnostem,
• nezhoršuje se běžnou fyzickou aktivitou, jako je chůze do schodů,
• zpravidla ji neprovází nevolnost, může se objevit mírná citlivost na světlo nebo hluk, nikdy ne obojí současně,
• trvá od 30 minut do několika dnů.

Tímto profilem se liší od migrény, která bývá jednostranná, pulzující, silnější a zhoršuje se pohybem. Odlišení má význam pro volbu léčby, u nejasných případů ho stanoví lékař.

Nejčastější spouštěče

Mezi faktory, které bolest u vnímavých osob spouštějí nebo zhoršují, patří:

• psychický stres a přepracování,
• nedostatek spánku i jeho nepravidelnost,
• dlouhé sezení u počítače nebo mobilu se skloněnou hlavou,
• napětí svalů šíje a ramen, například po fyzické práci nebo špatném držení těla,
• vynechávání jídla a nedostatečný pitný režim,
• nadměrná konzumace kofeinu i jeho náhlé vysazení.

U řady lidí se bolest zhoršuje ke konci pracovního dne nebo týdne, kdy se kumuluje únava a napětí. Rozpoznání vlastních spouštěčů je užitečné hlavně proto, že jde často o faktory, které lze alespoň částečně ovlivnit úpravou režimu, na rozdíl třeba od změn počasí.

Léčba a úleva

U epizodické bolesti obvykle postačí volně prodejná analgetika, například paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky, užitá podle příbalové informace. Pomoci může i odpočinek, protažení šíjových svalů, teplý obklad na šíji nebo procházka na čerstvém vzduchu.

Zásadní upozornění platí pro časté užívání léků proti bolesti: pokud si na ně člověk zvykne užívat je více než 10 až 15 dní v měsíci, hrozí vznik takzvané bolesti hlavy z nadužívání léků, kdy bolesti naopak přibývá a je hůř léčitelná. V takovém případě je řešením postupné vysazení pod vedením lékaře, nikoli další léky.

U chronické tenzní bolesti hlavy se osvědčují nefarmakologické přístupy: fyzioterapie zaměřená na šíji a ramena, technika zvládání stresu, případně kognitivně behaviorální terapie zaměřená na to, jak s bolestí a jejím očekáváním pracovat. Lékař může v odůvodněných případech zvážit i preventivní léčbu, kterou se u jiných typů bolesti hlavy užívá dlouhodobě v nižších dávkách s cílem snížit počet dní s bolestí, nikoli bolest léčit až po jejím vzniku.

Léky obsahující kofein v kombinaci s analgetiky mohou účinek jednorázově zesílit, u opakovaného užívání ale zvyšují riziko již zmíněné bolesti hlavy z nadužívání léků, a proto nejsou vhodné k dlouhodobému každodennímu užívání. U žen bývá tenzní bolest hlavy o něco častější než u mužů, souvislost s hormonálním cyklem je ale méně výrazná než u migrény.

Jak bolestem předcházet

U opakující se tenzní bolesti hlavy pomáhá pravidelný režim: dostatek a pravidelnost spánku, pravidelné jídlo, dostatek tekutin a omezení nadměrného kofeinu. Při práci u počítače je vhodné dělat pravidelné přestávky, protahovat šíji a ramena a dbát na správné nastavení monitoru ve výšce očí, aby hlava nebyla dlouhodobě předkloněná. Pravidelný pohyb a technika zvládání stresu, například dechová cvičení nebo jóga, dlouhodobě snižují četnost bolestí u řady lidí.

Užitečný bývá i jednoduchý deník bolesti hlavy: zápis, kdy bolest přišla, jak dlouho trvala a co jí předcházelo, pomůže odhalit osobní spouštěče a vyhodnotit, zda se frekvence bolestí v čase zlepšuje nebo zhoršuje.

Kdy je bolest hlavy jiného typu

Ne každá bolest hlavy je tenzní. Migréna je typicky jednostranná, pulzující a provázená nevolností. Sinusová bolest hlavy souvisí se zánětem vedlejších dutin nosních a bývá spojena s ucpaným nosem a bolestivostí v obličeji, zhoršující se předklonem. Sinusitida bývá navíc doprovázena hnisavou rýmou a zhoršuje se při předklonu hlavy dopředu. Vzácnější, ale závažná je takzvaná klastrová bolest hlavy s velmi silnou, ostrou bolestí kolem jednoho oka doprovázenou slzením a zarudnutím. Odlišení jednotlivých typů má význam pro volbu správné léčby a v nejasných případech patří do rukou lékaře.

Bolest hlavy může být také příznakem jiného, méně obvyklého onemocnění, například vysokého krevního tlaku, poruchy zraku vyžadující nové brýle, zánětu vedlejších nosních dutin nebo, vzácněji, problému uvnitř lebky. Proto se u nově vzniklé, neobvyklé nebo se zhoršující bolesti hlavy vyplatí nechat si ji posoudit lékařem, i když je pravděpodobnost závažné příčiny u dlouhodobě stabilní bolesti hlavy nízká. U dětí a dospívajících bývá tenzní bolest hlavy často spojena s dlouhým sezením ve škole, nošením těžkých batohů a nedostatkem pohybu, řešení je proto obdobné jako u dospělých: úprava režimu, dostatek spánku a pohybu. Vhodné je také omezit čas strávený u obrazovek a zajistit dostatek pohybu venku během dne, protože pohyb pomáhá odbourávat stres, který je jedním z hlavních spouštěčů tohoto typu bolesti hlavy. U některých lidí se navíc objevuje kombinace více typů bolesti hlavy zároveň, typicky tenzní bolest spolu s migrénou; v takovém případě pomáhá vést si deník obou typů zvlášť, aby lékař mohl doporučit léčbu odpovídající oběma.