Výhřez ploténky: příznaky, léčba a kdy je nutná operace

Co je výhřez ploténky

Mezi jednotlivými obratli páteře leží meziobratlové ploténky. Fungují jako tlumiče nárazů a umožňují pohyb páteře. Každá ploténka má pevný vazivový obal (prstenec) a měkké rosolovité jádro.

S věkem a zátěží ploténky ztrácejí vodu a prstenec se může natrhnout. Při výhřezu (herniaci) se část jádra vytlačí přes poškozený prstenec. Pokud výhřez tlačí na nervový kořen nebo v něm vyvolá zánětlivou reakci, vzniká bolest a další potíže v oblasti, kterou nerv zásobuje. Lidově se mluví o „vyhřezlé“ nebo „vyskočené“ plotence, i když ploténka ve skutečnosti nikam nevyskočí.

Nejčastěji se výhřez objevuje v bederní páteři, méně často v krční. V hrudní páteři je vzácný. Postihuje hlavně lidi v produktivním věku.

Je důležité vědět, že výhřez nemusí bolet. Vyšetření magnetickou rezonancí ukazují výhřezy nebo vyklenutí plotének i u velké části lidí, kteří žádné potíže nemají. Samotný nález na snímku proto ještě neznamená, že je příčinou bolesti.

Příčiny a rizikové faktory

Výhřez obvykle vzniká na podkladě postupného opotřebení ploténky, které je přirozenou součástí stárnutí. Spouštěčem může být zvednutí těžkého břemene, prudký pohyb s otočením trupu nebo i zcela běžná činnost, například předklon nebo kýchnutí. Riziko zvyšuje:

• těžká fyzická práce s opakovaným zvedáním, předkláněním a otáčením,
• dlouhodobé sezení a řízení, zejména s vibracemi,
• nadváha,
• kouření, které zhoršuje výživu ploténky,
• slabé svaly trupu a nedostatek pohybu,
• dědičné předpoklady.

Příznaky

Bederní páteř

• bolest v kříži, která vystřeluje do hýždě a nohy, často až pod koleno a do nohy (ischias); bolest v noze bývá silnější než bolest v zádech,
• brnění, mravenčení nebo necitlivost v určitém pruhu na noze,
• slabost některých svalů, například potíže se stáním na špičkách nebo patách, „plácání“ chodidla při chůzi,
• zhoršení bolesti při kašli, kýchnutí, zatlačení na stolici nebo při sezení.

Krční páteř

• bolest krku vystřelující do ramene, paže a prstů,
• brnění nebo necitlivost v ruce,
• slabost stisku nebo některých pohybů ruky.

Rozložení bolesti a necitlivosti pomáhá lékaři určit, který nervový kořen je drážděn, a tedy i výšku postižení.

Urgentní příznaky

Velký výhřez v bederní páteři může utlačit svazek nervů na konci páteřního kanálu (syndrom kaudy). Projevuje se poruchou močení nebo stolice, necitlivostí v rozkroku a na vnitřní straně stehen, poruchou sexuálních funkcí a slabostí obou nohou. Jde o stav vyžadující okamžité vyšetření a obvykle rychlou operaci. U krční páteře je varovným signálem neobratnost rukou, porucha chůze nebo rovnováhy.

Vyšetření

Diagnóza vychází především z neurologického vyšetření: lékař zkoumá reflexy, citlivost, sílu svalů a provádí napínací testy, například zvednutí natažené nohy vleže, které vyvolá typickou vystřelující bolest.

Magnetická rezonance je nejlepší metodou k zobrazení ploténky a nervů. Provádí se hlavně při závažných nebo zhoršujících se neurologických příznacích, při podezření na syndrom kaudy nebo tehdy, když bolest přes konzervativní léčbu neustupuje a zvažuje se operace. U lidí, kteří nemohou podstoupit magnetickou rezonanci, se použije CT. Doplňkově lze provést elektromyografii (EMG), která měří funkci nervů a svalů.

Rentgen samotnou ploténku nezobrazí, ale může pomoci vyloučit jiné příčiny.

Konzervativní léčba

Většina lidí s výhřezem ploténky se zlepší bez operace. Vyhřezlá část ploténky se navíc v průběhu času často sama zmenší, protože ji tělo postupně vstřebává. Zlepšení obvykle nastává během několika týdnů, úplné zotavení může trvat měsíce.

• Přiměřená aktivita: dlouhý klid na lůžku se nedoporučuje. Je vhodné pokračovat v chůzi a běžných činnostech v rozsahu, který bolest dovolí, a vyhýbat se jen pohybům, které bolest výrazně zhoršují.
• Léky proti bolesti a zánětu předepisuje nebo doporučuje lékař podle intenzity bolesti a zdravotního stavu. Při bolesti nervového původu mohou pomoci i specifické léky na neuropatickou bolest.
• Fyzioterapie: po odeznění nejprudší bolesti je klíčová. Fyzioterapeut nastaví cviky na stabilizaci páteře, polohy, které ulevují, a postupný návrat k zátěži.
• Obstřiky: u silné bolesti vystřelující do končetiny lze aplikovat léky přímo k postiženému nervovému kořeni, často pod kontrolou zobrazovací metody. Mohou přinést úlevu a usnadnit rehabilitaci.

Kdy je nutná operace

Operace je potřeba jen u menšiny pacientů. Zvažuje se v těchto situacích:

• syndrom kaudy, kdy jde o neodkladný zákrok,
• výrazná nebo zhoršující se slabost svalů končetiny,
• silná bolest, která i přes několik týdnů správně vedené konzervativní léčby neustupuje a výrazně omezuje život,
• u krční páteře známky útlaku míchy.

Nejčastějším výkonem je mikrodiskektomie, při níž chirurg malým řezem pod mikroskopem odstraní vyhřezlou část ploténky. Operace obvykle rychle uleví od bolesti v noze. Dlouhodobé výsledky operační a konzervativní léčby jsou u mnoha pacientů bez naléhavé indikace podobné, rozhodnutí je proto často individuální a mělo by zohlednit přání pacienta. I po operaci je důležitá rehabilitace, protože výhřez se může na stejném nebo jiném místě vrátit.

Návrat k aktivitě a prevence

• Vracejte se k aktivitě postupně, podle doporučení lékaře nebo fyzioterapeuta. Strach z pohybu je častý, ale nadměrné šetření páteře zotavení zpomaluje.
• Posilujte hluboký stabilizační systém páteře a svaly trupu; cviky je nejlepší nacvičit s fyzioterapeutem.
• Zvedejte břemena blízko těla, s pokrčenými koleny a bez rotace trupu.
• Přerušujte dlouhé sezení a upravte si pracovní místo.
• Udržujte zdravou hmotnost a nekuřte.
• Vhodné jsou pravidelné aktivity jako chůze a plavání. Ke sportům s nárazy a prudkými rotacemi se vracejte až po zklidnění potíží a po poradě s odborníkem.

Výhřez ploténky může mít dopad i na psychiku. Silná bolest, špatný spánek a nejistota, kdy se člověk vrátí do práce, vedou často k úzkosti a pocitu bezmoci. Pomáhá mít realistická očekávání: zlepšování bývá postupné a s občasnými výkyvy, což neznamená selhání léčby. Užitečné je stanovit si malé, dosažitelné cíle, například delší procházku nebo návrat k určité činnosti, a sledovat pokroky v čase.

Při návratu do zaměstnání je vhodné domluvit se s lékařem a zaměstnavatelem na postupném zvyšování zátěže. U fyzicky náročných profesí může být potřeba dočasná úprava pracovní náplně. U sedavé práce pomáhají pravidelné přestávky, polohovatelný stůl a krátké cviky během dne. Dlouhodobé vyřazení z běžného života obvykle zotavení neprospívá a u části lidí přispívá k přechodu bolesti do chronické podoby.