Vysoký cholesterol: proč vzniká a jak snížit riziko srdečních onemocnění
Vysoký cholesterol je jedním z hlavních ovlivnitelných rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, přitom sám o sobě nezpůsobuje žádné příznaky. Vysvětlíme, co jednotlivé hodnoty v krevním rozboru znamenají a co s vysokým cholesterolem dělat.
V kostce
- Cholesterol je tuková látka nezbytná pro tělo, problém nastává při dlouhodobě zvýšené hladině LDL frakce v krvi.
- Vysoký cholesterol sám o sobě nebolí a zjistí se jen krevním testem.
- Hladinu ovlivňuje strava, tělesná hmotnost, pohyb, genetika i některá onemocnění, například snížená funkce štítné žlázy.
- Základem léčby je úprava stravy a pohybu, u vyššího rizika se přidávají léky, nejčastěji statiny.
- Vysoký cholesterol je jedním z hlavních rizikových faktorů aterosklerózy, infarktu a mozkové příhody.
Co je cholesterol a proč na jeho hladině záleží
Cholesterol je tuková látka, kterou tělo potřebuje pro tvorbu buněčných membrán, hormonů a vitaminu D. Většinu cholesterolu si tělo vyrábí samo v játrech, menší část přijímáme stravou. Cholesterol se krví přenáší navázaný na bílkoviny v podobě lipoproteinů, z nichž pro zdraví srdce a cév jsou nejdůležitější dva typy.
LDL cholesterol, často označovaný jako „špatný“, se při dlouhodobě zvýšené hladině ukládá do stěny tepen a podílí se na vzniku aterosklerózy. HDL cholesterol, označovaný jako „hodný“, naopak pomáhá přebytečný cholesterol odvádět z tkání zpět do jater. Důležitá je také hladina triglyceridů, dalšího typu tuku v krvi, jejichž zvýšená hladina rovněž zvyšuje kardiovaskulární riziko.
V posledních letech se pozornost věnuje i takzvanému non-HDL cholesterolu, což je celkový cholesterol snížený o HDL frakci, a lipoproteinu(a), geneticky danému rizikovému faktoru, který se obvykle vyšetřuje jen jednou za život, protože jeho hladina se v průběhu času téměř nemění a není ovlivnitelná běžnou úpravou stravy.
Proč cholesterol stoupá
Hladinu cholesterolu ovlivňuje kombinace genetických předpokladů a životního stylu.
- Strava bohatá na nasycené tuky, tedy tučné maso, uzeniny, plnotučné mléčné výrobky a průmyslově ztužené tuky, zvyšuje hladinu LDL cholesterolu.
- Nadváha a obezita, zejména tuk v oblasti břicha.
- Nedostatek pohybu.
- Genetická predispozice, u části lidí jde o dědičné onemocnění zvané familiární hypercholesterolemie, při kterém je LDL cholesterol výrazně zvýšený už od dětství bez ohledu na životosprávu.
- Některá onemocnění, například snížená funkce štítné žlázy, onemocnění ledvin nebo jater, cukrovka.
- Kouření snižuje hladinu ochranného HDL cholesterolu.
- Vyšší věk, protože se s přibývajícími lety metabolismus tuků přirozeně mění.
U mnoha lidí se vysoký cholesterol podílí na vzniku i více faktorů současně, což je důležité při volbě léčby.
Familiární hypercholesterolemie postihuje podle odhadů několik set lidí z milionu a často zůstává dlouho nerozpoznaná, přestože zásadně zvyšuje riziko infarktu už v mladém věku. Pokud se u někoho v rodině vyskytl infarkt myokardu před 55. rokem u mužů nebo před 65. rokem u žen, je vhodné o možnosti dědičné poruchy cholesterolu informovat svého lékaře.
Jak se vysoký cholesterol projevuje
Vysoký cholesterol sám o sobě nezpůsobuje žádné příznaky a člověk se s ním může cítit zcela zdravý. Zjistí se výhradně z krevního testu, proto se doporučuje jeho pravidelné vyšetřování u dospělých, i když nemají žádné potíže.
Vzácně, u velmi vysokých hodnot, zejména u dědičné formy, se mohou objevit viditelné ukládání tuku v podobě nažloutlých ložisek na víčkách (xantelasma) nebo v šlachách. Většinou je ale prvním projevem vysokého cholesterolu až jeho následek, tedy infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo bolest nohou při chůzi způsobená aterosklerózou.
Právě proto se cholesterolu někdy říká „tichý“ rizikový faktor. Na rozdíl od bolesti, která člověka donutí vyhledat pomoc, vysoký cholesterol nedává žádný signál, dokud nezpůsobí škodu na cévách, a jediným způsobem, jak o něm vědět, je nechat si ho pravidelně změřit v rámci preventivní prohlídky.
Vyšetření a hodnocení rizika
Cholesterol se vyšetřuje z krve, obvykle nalačno, jako součást takzvaného lipidového profilu, který zahrnuje celkový cholesterol, LDL, HDL a triglyceridy. Praktický lékař toto vyšetření běžně nabízí v rámci preventivních prohlídek dospělých.
Samotná hodnota cholesterolu se nehodnotí izolovaně, ale v kontextu celkového kardiovaskulárního rizika, které zahrnuje věk, pohlaví, krevní tlak, kouření a přítomnost cukrovky nebo jiných onemocnění. Cílové hodnoty LDL cholesterolu se proto liší člověk od člověka, u lidí s již prokázaným srdečně-cévním onemocněním nebo cukrovkou jsou cílové hodnoty přísnější než u zdravé populace bez dalších rizik.
Poprvé se cholesterol obvykle vyšetřuje v mladé dospělosti a poté v pravidelných intervalech podle věku a rizikového profilu, přesný harmonogram určí praktický lékař. U dětí se testování doporučuje jen ve vybraných situacích, typicky při podezření na dědičnou poruchu cholesterolu v rodině.
Léčba a úprava stravy
Prvním krokem u mírně a středně zvýšeného cholesterolu je vždy úprava životního stylu.
- Omezení nasycených tuků a jejich náhrada nenasycenými tuky z rostlinných olejů, ořechů a ryb.
- Vyšší příjem vlákniny ze zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných obilovin, která snižuje vstřebávání cholesterolu ve střevě.
- Pravidelný pohyb, který zvyšuje hladinu ochranného HDL cholesterolu.
- Snížení nadváhy, i mírný úbytek hmotnosti zlepšuje tukový profil.
- Omezení alkoholu a ukončení kouření.
Pokud úprava životního stylu nestačí nebo je kardiovaskulární riziko vysoké už na začátku, lékař zváží léčbu léky. Nejčastěji používanou a nejlépe prostudovanou skupinou jsou statiny, které snižují tvorbu cholesterolu v játrech a prokazatelně snižují riziko infarktu a mozkové příhody. U nedostatečné odpovědi nebo nesnášenlivosti existují i další skupiny léků, které lékař volí podle konkrétní situace.
Léčba se obvykle zahajuje nižší dávkou, která se podle výsledku kontrolního odběru krve za několik týdnů až měsíců upravuje, dokud se nedosáhne cílové hodnoty. I mírné vedlejší účinky, jako jsou svalové bolesti, je vhodné probrat s lékařem, protože v mnoha případech pomůže změna dávky nebo typu statinu, aniž by bylo nutné léčbu zcela ukončit.
Časté mýty o cholesterolu
Kolem cholesterolu koluje řada zjednodušených představ, které stojí za vysvětlení.
- Cholesterol ve vejcích a mořských plodech má na hladinu cholesterolu v krvi u většiny lidí menší vliv, než se dříve myslelo, rozhodující je hlavně příjem nasycených tuků.
- Vysoký cholesterol nemusí souviset s tělesnou hmotností, štíhlí lidé s genetickou predispozicí mohou mít cholesterol vysoký a naopak.
- Statiny nejsou určeny jen pro lidi po infarktu, u lidí s vysokým rizikem se nasazují i preventivně.
- Doplňky stravy s rostlinnými steroly nebo červenou fermentovanou rýží mohou mírně snížit cholesterol, ale nenahrazují léčbu předepsanou lékařem u lidí s vysokým rizikem, jejich užívání je vhodné s lékařem probrat.
- Statiny prý ničí játra u každého, ve skutečnosti je vážné poškození jater vzácné a lékaři jaterní testy před nasazením i během léčby běžně kontrolují, aby případný problém včas zachytili.
Ať už jde o dietu, pohyb nebo léky, nejlepších výsledků se dosahuje kombinací více opatření zároveň a jejich dlouhodobým dodržováním, nikoli krátkodobou intenzivní snahou.
Kdy k lékaři
Nechte si hladinu cholesterolu zkontrolovat v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře, zejména pokud máte v rodině výskyt vysokého cholesterolu, infarktu nebo mozkové příhody v mladším věku, kouříte, máte cukrovku nebo nadváhu. Pokud vám lékař nasadí léčbu, dodržujte doporučené kontroly jaterních testů a hladiny cholesterolu. Náhlá bolest na hrudi, náhlá porucha hybnosti, řeči nebo zraku vyžadují okamžité zavolání 155, protože mohou znamenat infarkt nebo mozkovou příhodu.
Časté otázky
Musím statiny brát doživotně?
U většiny lidí, kterým je léčba nasazena kvůli trvalému riziku, se doporučuje dlouhodobé, často celoživotní užívání, protože přínos statinů se projevuje jen po dobu jejich užívání. O případné změně léčby vždy rozhoduje lékař.
Stačí na snížení cholesterolu jen dieta?
U mírně zvýšených hodnot a nízkého celkového rizika může úprava stravy a pohybu stačit. U vyššího rizika nebo výrazně zvýšených hodnot, zejména u dědičné formy, samotná dieta obvykle nestačí a je potřeba léčba léky.
Je nízký cholesterol vždy dobrý?
Přiměřeně nízký LDL cholesterol je žádoucí a bezpečný, tělo si potřebné množství cholesterolu dokáže vyrobit samo. Extrémně nízké hodnoty jsou vzácné a týkají se spíše konkrétních zdravotních stavů, které posoudí lékař.
Související produkty
Výběr z e-shopů partnerů. Nejde o doporučení léčby; doplňky stravy nenahrazují pestrou stravu ani léky.
Zdroje a další čtení
Důležité: Článek má obecně informativní charakter a nenahrazuje odborné vyšetření, diagnózu ani léčbu. S konkrétními zdravotními potížemi se obraťte na svého lékaře nebo lékárníka. V ohrožení života volejte 155 nebo 112.