Vysoký krevní tlak (hypertenze): tichý rizikový faktor, který se vyplatí hlídat

Co je krevní tlak a kdy je vysoký

Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěny tepen. Udává se dvěma čísly v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg):

• systolický (horní) tlak je tlak v tepnách v okamžiku, kdy se srdce stahuje,
• diastolický (dolní) tlak je tlak mezi stahy, kdy srdce odpočívá.

Tlak během dne přirozeně kolísá, stoupá při námaze, stresu nebo bolesti a klesá ve spánku. O hypertenzi se mluví tehdy, když je tlak zvýšený opakovaně a trvale. Podle běžně používaných doporučení se za vysoký považuje tlak naměřený v ordinaci opakovaně na hodnotě 140/90 mmHg a vyšší. Pro měření doma platí nižší hranice, obvykle 135/85 mmHg, protože doma bývá tlak nižší než v ordinaci. Za optimální se u dospělých považují hodnoty pod 120/80 mmHg. Hodnoty mezi optimem a hranicí hypertenze jsou signálem k úpravě životního stylu a pravidelnému sledování.

Vysoký krevní tlak je velmi častý a jeho výskyt stoupá s věkem. Podle Světové zdravotnické organizace ho má zhruba třetina dospělých na světě a velká část z nich o tom neví nebo se neléčí.

Proč je vysoký tlak nebezpečný

Většina lidí s vysokým tlakem nemá žádné potíže, někdy se objevuje bolest hlavy v záhlaví, hučení v uších, krvácení z nosu nebo únava. Tlak ale přesto nepřetržitě zatěžuje cévy a srdce. Neléčená hypertenze postupně vede k:

• poškození stěny tepen a urychlení aterosklerózy,
• cévní mozkové příhodě, a to jak ucpání cévy, tak krvácení do mozku,
• infarktu myokardu a ischemické chorobě srdeční,
• zesílení srdečního svalu a později srdečnímu selhání,
• poruchám srdečního rytmu, zejména fibrilaci síní,
• poškození ledvin až jejich selhání,
• poškození sítnice a zhoršení zraku,
• vaskulární demenci.

Dobrou zprávou je, že snížení tlaku do cílových hodnot riziko těchto komplikací výrazně snižuje.

Příčiny a rizikové faktory

U naprosté většiny lidí nelze najít jednu konkrétní příčinu. Mluví se o primární hypertenzi, na které se podílí dědičnost a životní styl:

• vysoký příjem soli; průměrný příjem soli v Česku výrazně překračuje doporučení WHO do 5 gramů denně,
• nadváha a obezita, zvláště s tukem na břiše,
• nedostatek pohybu,
• nadměrné pití alkoholu,
• kouření,
• dlouhodobý stres a nedostatek spánku,
• strava chudá na zeleninu a ovoce,
• vyšší věk a výskyt hypertenze v rodině.

Menší část případů tvoří sekundární hypertenze, kterou způsobuje jiné onemocnění, například nemoc ledvin, zúžení ledvinné tepny, hormonální porucha nadledvin, obstrukční spánková apnoe nebo užívání některých léků, třeba nesteroidních léků proti bolesti, přípravků na uvolnění nosu či hormonální antikoncepce. Na sekundární hypertenzi pomýšlí lékař zejména u mladých lidí, při velmi vysokém tlaku nebo pokud léčba nezabírá.

Jak správně měřit tlak doma

Měření doma je velmi užitečné. Pomáhá potvrdit diagnózu, odhalit syndrom bílého pláště, kdy je tlak zvýšený jen v ordinaci, i ověřit účinek léčby. Používejte validovaný automatický tlakoměr s manžetou na paži ve správné velikosti.

1. Hodinu před měřením nekuřte, nepijte kávu a necvičte, alespoň půl hodiny nejezte.
2. Posaďte se, opřete záda, nohy mějte vedle sebe na zemi a nekřižte je.
3. Před měřením pět minut v klidu seďte a nemluvte.
4. Manžetu nasaďte na holou paži asi dva centimetry nad loketní jamku, paže má ležet opřená na stole ve výšce srdce.
5. Změřte tlak dvakrát s odstupem jedné až dvou minut a zapište si obě hodnoty.
6. Měřte ráno před užitím léků a večer, ideálně po dobu sedmi dnů před návštěvou lékaře.

Zápisy nebo paměť tlakoměru vezměte s sebou k lékaři. Při podezření na hypertenzi nebo kolísání tlaku může lékař doporučit i 24hodinové ambulantní monitorování přístrojem, který měří tlak automaticky během dne i noci.

Co můžete udělat sami

Úprava životního stylu je základem léčby u každého člověka s vyšším tlakem. U mírně zvýšeného tlaku může sama stačit, u vyšších hodnot zvyšuje účinek léků.

• Méně soli: nesolte jídlo dodatečně, omezte uzeniny, sýry, slané pečivo, polotovary, instantní polévky a slané pochutiny; hlavním zdrojem soli jsou průmyslově zpracované potraviny.
• Pravidelný pohyb: vytrvalostní aktivita, jako je rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání, většinu dní v týdnu, doplněná posilováním.
• Snížení nadváhy: i úbytek několika kilogramů tlak měřitelně snižuje.
• Strava bohatá na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny a nízkotučné mléčné výrobky; tzv. středomořská strava nebo dieta DASH.
• Omezení alkoholu; nejlepší pro tlak je nepít.
• Nekouření: každá cigareta krátkodobě zvyšuje tlak a tep a kouření spolu s hypertenzí výrazně násobí riziko infarktu a mrtvice.
• Dostatek spánku a zvládání stresu. Pokud chrápete a jste přes den nápadně ospalí, řekněte to lékaři, může jít o spánkovou apnoi.

Léčba léky

Pokud tlak zůstává vysoký navzdory úpravě životního stylu, nebo je od začátku výrazně zvýšený či má člověk další rizika, lékař nasadí léky na snížení tlaku. Existuje několik skupin léků s různým mechanismem účinku. Často se kombinuje více léků v nižších dávkách, dnes i v jedné tabletě, což je účinnější a lépe snášené než vysoká dávka jednoho léku.

Důležité zásady:

• léky užívejte pravidelně a dlouhodobě, zpravidla celoživotně,
• nevysazujte je, když je tlak v pořádku; je v pořádku právě díky lékům,
• pokud vám lék nevyhovuje, například kvůli otokům kotníků, kašli nebo závratím, řekněte to lékaři, obvykle lze zvolit jiný,
• informujte lékaře o všech ostatních lécích a doplňcích; některé volně prodejné léky proti bolesti a kapky do nosu mohou tlak zvyšovat,
• při závratích po postavení vstávejte pomalu a informujte lékaře.

Cílovou hodnotu tlaku stanoví lékař individuálně podle věku a dalších nemocí. U většiny lidí se cílí na hodnoty pod 140/90 mmHg a při dobré toleranci i níže.

Vysoký tlak v těhotenství

Krevní tlak se měří při každé kontrole v těhotenské poradně, a to z dobrého důvodu. Vysoký tlak v těhotenství může ohrozit matku i dítě. Zvláštní pozornost vyžaduje preeklampsie, stav, který se obvykle objevuje ve druhé polovině těhotenství a kromě vysokého tlaku se projevuje bílkovinou v moči a může poškodit ledviny, játra, mozek i placentu.

Těhotné ženy by měly ihned vyhledat lékaře nebo porodnici, pokud se objeví silná bolest hlavy, mžitky nebo jiné poruchy vidění, bolest pod žebry vpravo nebo v nadbřišku, náhlé otoky obličeje a rukou nebo nevolnost a zvracení v pozdějším těhotenství. Ženy, které již hypertenzi mají, by měly těhotenství plánovat s lékařem, protože některé léky na tlak se v těhotenství nesmějí užívat a je třeba je včas vyměnit.

Hypertenze v těhotenství nebo preeklampsie zvyšuje riziko vysokého tlaku později v životě, proto je vhodné si tlak pravidelně kontrolovat i po porodu.